Abramov, Fjodor

 

* 29. únor 1920, Verkola, Archangelská oblast, Rusko

+ 14. květen 1983, Leningrad, SSSR

 

Ruský prozaik a literární vědec.

Pocházel z početné rodiny zemědělce. V roce 1938 ukončil studium na střední škole a byl přijat na Filologickou fakultu Leningradské univerzity. Během 2. světové války musel svá studia přerušit a jako dobrovolník vstoupil do domobrany a zúčastnil se bojů o Leningrad. Byl dvakrát těžce raněn. Po skončení 2. světové války a demobilizaci dokončil v roce 1948 Fjodor Abramov studia na fakultě a obhájil kandidátskou disertaci o tvorbě M. Šolochova. V letech 1951 – 1960 působil jako docent a vedoucí katedry ruské a sovětské literatury. Svoji literární činnost začal Fjodor Abramov jako literární kritik a badatel. V roce 1960 byl přijat za člena Svazu sovětských spisovatelů a od té doby se věnoval literární tvorbě.

Dílo

Pro tvorbu Fjodora Abramova je typický šolochovský drsný realismus, hledání pravdy života, odhalení stinných a konfliktních stránek člověka i doby, bez příkras a s upřímnou otevřeností. Současně se však přiklání k pozitivním vlastnostem prostých ruských lidí.

Prozaická tvorba

*Prjaskliny – 1958 – 1974, Rodina Prjaslinů, rozsáhlá románová epopej – nejdříve trilogie, později tetralogie. Epopej zachycuje dramatické a tragické osudy ruského severského venkova, který nesl tíhu válečných let a poválečné obnovy a vzpírá se zvůli stranických byrokratů. Tetralogie přináší pohled na problematiku ruského venkova a složitý proces jeho přerodu.

Epopej tvoří romány

*Braťja i sjostry – 1958, Bratři a sestry, románový debut, česky vyšlo pod názvem Válečný chléb nebo Muži a sestry. V románě se projevil autorův zralý vyprávěčský dar.
*Dve zimy i tri leta – časopisecky 1968, knižně 1969, Dvě zimy a tři léta
*Puti-perepuťja – 1973, Cesty a rozcestí
*Dom – časopisecky 1978, knižně 1980, Dům, závěr tetralogie

Elegicky laděné prózy, které měly velký umělecký úspěch

*Bezotcovščina – 1962, Bez otce, novela
*Vokrug da okolo – časopisecky 1963, knižně 1973, Kolem dokola, črty
*Pelageja – 1969, novela
*Sosnovyje deti – 1970, Sosnové děti, sbírka novel
*Alka – 1971
*Děrevjannyje koni – 1972, sbírka novel
*Posledňaja ochota – 1973, Poslední lov, sbírka próz
*Babilej – 1981, Babileum, soubor novel, drobnějších povídek a causerií

Dramatická tvorba

*Odin bog dlja vsech – 1962, Jeden bůh pro všechny, drama
*Děrevjannyje koni – 1974, Dřevění koně, dramatická adaptace sbírky novel, se skládá ze dvou samostatných částí:
– Vasilisa Milenťjevna
– Pelageja
Hra zachycuje těžké osudy dvou venkovských žen, rozdílných svými charaktery. Přesto jsou však stejné ve své síle a odvaze zdolávat překážky.