Adamovič, Georgij Viktorovič

 

* 19. duben 1892, Moskva, Rusko

+ 21. únor 1972, Nizza, Francie

 

Ruský básník a literární kritik.

Georgij V. Adamovič vystudoval v St. Petěrburgu na univerzitě filozofii. V roce 1914 se stal členem skupiny akméistů. V roce 1923, rok po vydání druhé sbírky básní, emigroval do Francie. G. V. Adamovič byl spolupracovníkem mnoha emigrantských časopisů a v Paříži patřil k nejuznávanějším kritikům. Za 2. světové války sloužil jako dobrovolník ve francouzské armádě. Teprve Perestrojka umožnila v roce 1988 vydání Adamovičovy tvorby u sovětských vydavatelstvích (vzpomínky na I. Bunina). Jako kritik získal Adamovič v Paříži velké uznání a měl značný vliv na vývoj ruské literatury v zahraničí. Vydal na 1000 kritických a literárních vědních esejů.

Dílo

Georgij V. Adamovič publikoval asi 100 básní, v nichž se projevuje jako nadaný, ale nevyhraněný lyrik. Některé básně se točí kolem problému emigrace a vnitřního zisku ze ztráty vnějšího majetku, což se objevuje i v některých esejích. Jako kritik požadoval, aby se lyrické básně vyjadřovaly k základním otázkám lidského bytí a aby zachovávaly formu klasické prostoty („pařížský tón“).

*Oblaka – 1916, první sbírka básní
*Čistilišče – 1922, (Očistec). Druhá sbírka básní před odchodem do emigrace.

Lyrické verše, které autor shrnul do sbírek

*Na Zapade – 1939, (Na Západě)
*Jedinstvo – 1969, (Jednota)