* 20. leden 1910, Opava, Rakousko-Uhersko
+ 3. leden 1980, Shaba, Keňa
Rakouská spisovatelka, malířka a ochránkyně zvířat.
Rozená jako Friederike Victoria Gessnerová. Měla dvě sestry, rodiče se jí rozvedli v roce 1922, poté žila s babičkou ve Vídni. Vystudovala gymnázium, absolvovala kurz pro módní návrhářky, studovala nějaký čas malířství, hru na klavír, ale nakonec se rozhodla pro studia psychologie, anatomie a medicíny. V roce 1937 se svým prvním manželem Viktorem von Klarwillem utekla do Afriky, na cestě pak poznala svého druhého muže, Petera Ballyho, přírodovědce ze Švýcarska, za nímž v roce 1938 odjela do Keni. Díky němu se začala věnovat malování a stala se výbornou kreslířkou. Malovala tisíce portrétů příslušníků keňských kmenů, které dnes tvoří stálou expozici Keňského národního muzea v Nairobi. Také ilustrovala některé Byllyho knihy o botanice. Roku 1944 si vzala svého posledního muže, George Adamsona, jednoho ze zakladatelů afrických národních parků. V únoru roku 1956 byl George jako revírník v Northern Frontier District v Keni, kde zastřelil lvici, když na něj a jeho kolegy začala útočit. Později byla nalezena tři mláďata, která patřila právě zastřelené lvici. George je odvezl s sebou domů a Joy se o ně začala starat. Pojmenovala je Big One, Lustica a Elsa. Šest měsíců poté se už o mláďata nedokázali postarat, a tak ta dvě větší – Big One a Lusticu – poslali do ZOO v Rotterdamu. Elsu si nechali, rozhodli se, že ji raději vypustí do volné přírody, proto ji už ve třech letech začali cvičit, jak lovit a přežít v divočině.Životní příběh Elsy popisuje ve své knize Born Free (1960, Příběh lvice Elsy), kniha byla zfilmována (Volání divočiny, 1966, režie Tom McGowan a James Hill). Dokázali ji vytrénovat a úspěšně ji navrátili zpět do jejího přirozeného prostředí. Elsa se tak stala první lvicí, která se znovu začlenila mezi své druhy a dokonce měla i mláďata. V lednu 1961 Elsa zemřela na nemoc v důsledku přisátí klíštěte. Její tři mláďata se ale stala velkou obtíží pro místní zemědělce i pro jejich dobytek. Proto se Adamsonovi rozhodli mláďata odchytit a převézt je do sousedního tanzanského národního parku v Serengeti (Serengeti National Park), kde jim bylo slíbeno poskytnutí domova. Joy Adamsonová se nakonec rozvedla i s manželem Georgem, ale stále je spojovalo úsilí o záchranu africké přírody. V roce 1969 Joy založila nadaci Elsa Wild Animal Appeal, jež má dodnes pobočky po celém světě a proudí z ní miliony dolarů na ochranu přírody. Díky nadaci byly založeny národní parky Meru a Samburu. Druhou šelmou, kterou Joy zachránila, byla gepardice Pippa, jež byla vychována jako domácí mazlíček. Joy v ní znovu probudila predátora a Pippu rovněž úspěšně navrátila zpátky na africkou savanu. V roce 1976 získala africké leopardí mládě Penny, jemuž bylo 8 týdnů, když ho George našel. Knížku Queen of Shaba: The Story of an African Leopard (1980, Příběh levhartice Penny) dokončil až spisovatelčin asistent po její smrti. Joy tak uskutečnila výzkum chování všech tří velkých afrických koček. V roce 1977 jí byl udělen rakouský Čestný odznak Za vědu a umění, vysoké vyznamenání, udělované za zásluhy v oblasti vědy a kultury. Její život skončil v Keni, kde byla zavražděna svým bývalým zaměstnancem Paulem Wakwaro Ekaiem, jehož dříve propustila za krádež. Byl odsouzen na doživotí, trestu smrti se ale vyhnul, neboť v době jejího spáchání nebyl ještě zletilý. Joy Adamsonová dokázala přesvědčit ostatní, proč je třeba zvířata chránit a ukázala i praktické způsoby, jak to dělat. Prostřednictvím svých knih, které dodnes patří mezi světové bestsellery, ale i filmů tyto své zkušenosti rozšířila po celém světě. Některé její knihy jsou přeloženy i do více jak třiceti jazyků.
Dílo
*Born Free (1960, Příběh lvice Elsy)
*The Spotted Sphinx (1969)
*Pippa: The Cheetah and her Cubs (1970)
*Joy Adamson’s Africa (1972)
*Pippa’s Challenge (1972)
*Peoples of Kenya (1975)
*The Searching Spirit: An Autobiography (1978, Volání divočiny)
*Queen of Shaba: The Story of an African Leopard (1980, Příběh levhartice Penny)
*Friends from the Forest (1980)