Adlová, Věra

 

* 22. červenec 1919, Praha

+ 28. červenec 1999, Praha

 

Česká spisovatelka, překladatelka z latiny a ruštiny a novinářka.

Věra Adlová, dívčím jménem Studená, se narodila do rodiny malíře-restaurátora. Jejím (druhým) manželem byl od roku 1949 spisovatel a malíř Zdeněk Adla. V roce 1938 odmaturovala na gymnáziu ve svém rodišti, dále studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy latinu a řečtinu, její studium však přerušila 2. světová válka – dokončit jej mohla proto až v roce 1948. Za komunistické éry pracovala v letech 1949-1952 jako redaktorka Světa sovětů a tři roky žila se svým manželem Zdeňkem v Moskvě. Po návratu do vlasti pracovala v různých nakladatelstvích jako redaktorka nebo dokonce jako šéfredaktorka.
Její tvorba se dělí na romány pro dospělé a prózu pro děti (na dětských knížkách často spolupracovala se svým manželem). Věra Adlová zemřela krátce po dosažení svých 80 let.

Dílo

Romány pro dospělé

*Vestonie (1946) – o humanistické básnířce Janě Alžbětě Westonové
*Život, který jsme milovali (1948) – o meziválečném mládí
*Růže z Flander (1976)
*Říkáte, abych věřil? (1979) – román o mladém dělníkovi
*Trpká vůně podzimu (1983)
*Má drahá… (1989)

Pro děti a mládež

*Kouzelná skříňka (1960) – pohádka pro děti, společně se Zdeňkem Adlou
*Mirka to ví nejlíp (1964) – určené dospívajícím dívkám
*Blues pro Alexandru (1966) – rovněž určené pro dospívající dívky
*Jarní symfonie (1973) – věnuje se životu Kláry Schumannové
*Jenny (1980) – o manželce Karla Marxe
*Publius Ovidius Naso: Proměny lásky (1980) – převyprávění pro mládež; obsahuje verše I. Bureše
*Safari styl (1995) – román pro dívky