Ángel, Asturias Miguel

posted in: Výročí | 0

 

* 19. říjen 1899, Ciudad de Guatemala, Guatemala

+ 9. červen 1974, Madrid, Španělsko

 

Guatemalský spisovatel a diplomat.

Narodil se jako první syn v rodině advokáta a venkovské učitelky. Otec byl, za diktatury Manuela Estrady Cabrery, pronásledován pro svoje demokratické smýšlení. Matka María Rosales de Asturias měla indiánské předky a Miguel Ángel po ní zdědil nejen výrazné fyzické rysy, ale i zájmem o historii původních obyvatel Latinské Ameriky, jejich mýty a legendy. Když mu bylo 6 let, rodina se přestěhovala do domu prarodičů v městečku Salamá v provincii Baja Verapaz. Život na venkově a vyprávění mladé indiánské chůvy měly velký vliv na jeho pozdější uměleckou tvorbu. Když měl nastoupit na střední školu, rodina se přestěhovala zpět do hlavního města, kde Miguel Ángel vystudoval chlapecké gymnázium. Po maturitě začal studovat medicínu, ale po roce přestoupil na právnickou a sociální fakultu na Universidad de San Carlos de Guatemala. V roce 1920 se zúčastnil s ostatními studenty povstání proti diktátorovi Manuelu Estradovi Cabrerovi, který byl svržen. Na závěr studia obhájil titul diplomovou prací s názvem Sociální problematika Indiána. V roce 1921 se na studentském kongresu v Mexiku blíže seznámil s památkami starých Aztéků a Mayů. V roce 1922 byl jedním se zakladatelů Universidad Popular (Lidové university, která byla v roce 1933 zrušena při nástupu nového diktátora Jorgeho Ubica). Po krátkém pobytu v Londýně, kde studoval etnografii, odjel Asturias do Francie studovat antropologii na pařížskou Sorbonu. Začal psát povídky a básně, které byly ještě ovlivněny francouzskou surrealistickou poetikou. V Paříži také založil časopis Nuevos Tiempos, který vycházel 10 let. V roce 1933 se Miguel Ángel Asturias, po téměř desetiletém pobytu v Paříži, vrátil zpět do vlasti. Když se vrátil do Guatemaly, byl u moci diktátor Jorge Ubico a jeho režim neměl pochopení pro spisovatelovy politické ideály. Asturias pracoval jako novinář, založil a vydával časopis El diario del aire s rozhlasovou tematikou a věnoval se psaní poesie. V roce 1942 byl zvolen poslancem Congreso National. Po pádu režimu diktátora Ubica a nastolení demokratické vlády presidenta Juana Josého Arévala v roce 1944 začalo pro spisovatele období diplomatických služeb v různých zemích Střední a Jižní Ameriky (Mexiko, Argentina, Salvador) a také ve Francii v Paříži. V roce 1954 kontrarevoluční puč plukovníka Carlose Castilla Armase nastolil opět diktátorský režim. Úřadující president Jacobo Arbenz, který uskutečnil v zemi zákonnou pozemkovou reformu, musel opustit vlast a Asturias, jako jeho stoupenec, byl nucen odejít do exilu. Miguel Ángel Asturias se oženil v roce 1939 s Clemenciou Amadovou. Měli spolu dva syny, Miguela Ángela a Rodriga. V roce 1947 se rovedli. V roce 1950 se oženil podruhé s Blancou Morou Aranjovou a žil s ní až do své smrti. Spisovatelova druhá manželka pocházela z Argentiny, a proto za místo svého exilového pobytu zvolili Buenos Aires. Během osmi exilových let se Asturias věnoval především psaní. V roce 1966 byl v Guatemale zvolen presidentem Julio César Méndez Montenegro, Asturias byl rehabilitován a jmenován guatemalským velvyslancem v Paříži. V této funkci působil čtyři roky a v roce 1970 oznámil ukončení svojí diplomatické činnosti a věnoval se intenzívně literární tvorbě. Stal se nositelem Nobelovy ceny za literaturu (1967). Poslední léta života trávil spisovatel ve Španělsku v Madridu, kde po dlouhé nemoci, zemřel. Jeho ostatky byly převezeny do Francie a pohřbeny pod mayským totemem na pařížském hřbitově Père Lachaise.

Dílo

Spisovatelovo dílo zahrnuje básně, prózu, antologii předkolumbovské poesie, divadelní texty a mnoho novinových článků.

Poesie

*Rayito de estrellas (1925),
*Cien de Alondra (1948),
*Clarivigilia primaveral (1965)

Povídky a novely

*Leyendas de Guatemala (1930),
*Week-end en Guatemala (1956),
*Le espejo de Lida Sal (1967)

Romány

*El señor Presidente (1946),
*Hombres de maíz (1949),
*Viento fuerte (1950),
*El papa verde (1954),
*Los ojos de los enterrados (1960),
*Mulata de tal (1963),
*Maladrón (1969),
*Viernes de dolores (1972),
*El árbol bajo la cruz (1973; vydáno posmrtně, 1993)

Knihy pro mládež

*El hombre que lo tenía todo todo todo (1981),
*La Machine à parler (1999)

Divadlo

*La Audiencia de los Confines (1957)

Překlady do češtiny

*Hádání z vlastní ruky (1961), Mláda fronta, Praha,
*Víkend v Guatemale – novely (1962), NPL, Praha,
*Pan president (1971), Svoboda, Praha,
*Na vějíři vláha slunce – předkolumbovská poesie (1977), Melantrich, Praha
*Kukuřiční lidé (1981), Svoboda, Praha