Atarov, Nikolaj Sergejevič

posted in: Výročí | 0

 

* 25. srpen 1907, Vladikavkaz, Rusko

+ 12. září 1978 Moskva, Sovětský svaz

 

Ruský prozaik.

Nikolaj S. Atarov vystudoval pedagogický institut ve Vladikavkazu. Poté pracoval jako novinář a od roku 1936 publikoval kratší prózy. Za 2. světové války působil jako válečný zpravodaj, v letech 1948 – 56 jako člen rady časopisu Litěraturnaja gazeta. V roce 1957 se stal šéfredaktorem časopisu Moskva. Brzy byl však propuštěn pro kritizované „odchýlení od stranické linie“. Žil stále v Moskvě.

Dílo

Literární historie se o Nikolaji S. Atarovi příliš nezmiňuje. Jeho literárně kritické články, mj. o V. Grossmanovi nebo K. Paustovském, ale obsahují přínosný pohled na opravdovou literaturu.

Próza

V nevtíravých autorových povídkách, jejichž děj se odehrává většinou v současnosti, se skrývá psychologická naléhavost.
*Povesť o pervoj ljubvi – 1954, (č. Příběh první lásky – 1957). Je to příběh školní lásky, kterou ohrozí šosácké podezřívání (vedení školy, Komsomol). Povídka je přínosem k obrození ruské literatury v období po Stalinově smrti.
*A ja ljublju lošaď – 1970, (Ale já mám rád koně). Z perspektivy dítěte ukazuje autor na jeho citové strádání v rodině a nalézající útěchu v lásce ke zvířeti.

Další díla

*Nastojaščeje vremja – 1953, povídky
*Smerť pod psevdonimom – 1957, (č. Smrt pod pseudonymem – 1959)
*Tri versty berezovoj alejí – 1971, povídky