Bacon, Francis

posted in: Výročí | 0

 

* 22. leden 1561, Londýn, Anglie

+ 9. duben 1626, Londýn, Anglie

 

Anglický filosof, vědec, historik a politik.

Francis Bacon se narodil v rodině Sira Nicholase Bacona, lorda strážce pečeti, a jeho druhé manželky Anne Cook. Jeho rodina pocházela z tzv. nové šlechty, která získala své majetky po likvidaci statků římskokatolické církve v Anglii. Ve dvanácti letech byl poslán na univerzitu v Cambridge, kde již jako dítě vynikal svou genialitou. Již v mládí viděl potřebu reformovat současnou vědu. Po studiích doprovázel anglického velvyslance na dvůr Jindřicha III. do Francie, po necelých třech letech se kvůli smrti svého otce v únoru 1579 vrátil do Anglie. Ačkoli se připravoval na právnickou kariéru a s úspěchem se vrhl na studium judikatury, dal nakonec přednost politice. Stal se členem parlamentu (1584) a připojil se ke straníkům Roberta Devereuxe, 2. hraběte z Essexu. Ačkoli se stavěl na stranu královny Alžběty I., a to někdy i proti svému chlebodárci, dostal za to jen čestný titul rádce a mimořádného advokáta královny. Po smrti královny Alžběty I. se Baconovi dostává rychle mnoha poct, neboť nový král, Jakub I. měl rád učence a oblíbil si i Bacona. Jmenuje ho advokátem (1607), později generálním advokátem (1615), členem tajné rady (1616), strážcem pečeti (1617) a nakonec i lordem kancléřem (1618). Též jej jmenuje rytířem v roce 1603, baronem z Verulamu (1618) a nakonec vikomtem St Alban v roce 1621. Bacon mu pomáhá svými radami zřídit Spojené království Anglie a Skotska a provést mnoho užitečných reforem. Je historicky doloženo, že během svého dvouletého působení ve funkci kancléře přijal peníze za udělení koncesí a privilegií. Za tuto korupci byl roku 1621 odvolán z úřadu kancléře. Byl odsouzen soudem peerů k uvěznění v londýnském Toweru a pokutě 40 000 liber šterlinků. Byl zbaven všech svých poct a veřejných funkcí. Bacon svou chybu uznal, pokutu zaplatil a od té doby už nikdy nevstoupil na půdu parlamentu. Vzhledem k tomu, že však byl oblíben králem, a nebylo též jisté, zda se nestal obětí politických intrik, Jakub I. mu po pár dnech ve vězení dal milost a odpustil mu i udělenou pokutu. V roce 1624 jej král dokonce osvobodil ze všech obvinění. Poslední roky svého života Bacon věnoval práci na filozofických spisech. Zemřel o dva roky později následkem podchlazení při pokusu se zmražováním potravin.

Dílo

Francis Bacon je autorem několika desítek děl, z nichž většina zůstala nedokončena. Mnoho jeho prací bylo vydáno až po jeho smrti. Jako své nejdůležitější a vrcholné dílo plánoval Bacon napsat spis Velké obnovení věd, které se mělo skládat ze 6 částí. Jednotlivé oddíly měly obsahovat:
1. Klasifikaci a přehled věd
2. Novou induktivní metodou
3. Popis přírody, na jehož základě je možno s metodou pracovat
4. Výčet objevů dosažených novou metodou
5. Částečné a hypotetické závěry odvozené pouze z experimentu, jež by bylo možné přijmout a používat, dokud na ně nebude uplatněna induktivní metoda
6. Filozofická syntéza
Z tohoto plánu Bacon dokončil pouze předmluvu a druhou část nazvanou Nové organon. Místo první části pouze odkazuje na dříve vydaný spis O pokroku ve vzdělávání. Z ostatních částí se dochovaly pouze některé rozpracované zlomky jako například Popis větrů, Popis hustého a řídkého, Zkoumání magnetu (vše k 3. části) a 2 předmluvy (ke 4. a 5. části).

Nejvýznamnější spisy

*Eseje (1597)
*O interpretaci přírody (1603)
*O pokroku ve vzdělávání (1605)
*Myšlené a viděné (1607)
*Nové organon (1620)
*Dějiny vlády krále Jindřicha VII. (1622)
*O důstojnosti ve vědách (1623)
*Nová Atlantis (1626)

Nejdůležitější spisy

*Nové organon
Filozoficky nejdůležitější dílo Francise Bacona je spis Nové Organon. Název úmyslně odkazuje na jiný spis, jehož autorem je Aristoteles a jehož název je Organon (tzn. řecky nástroj). Francis Bacon chce svým dílem dát vědcům a filozofům „nový nástroj“, který umožní překonání dosavadní vědy a filozofie. Nástrojem je induktivní metoda, která spočívá v postupu od konkrétních dat k obecným závěrům a liší se tak od dosavadní převažující metody dedukce, která spočívá v postupu od obecných zákonitostí ke konkrétním jednotlivostem. Baconova metoda tak klade důraz na empiricky zachytitelná data, na pozorování a experiment a Bacona tak lze považovat za otce moderní vědy.
Bacon kritizuje výsledky staré scholastické vědy a filozofie jako neplodné filozofování, které nemá často užitek pro člověka, a požaduje po vědě užitečnost člověku a zlepšování podmínek života lidí.

*Nová Atlantis
Nová Atlantis je krátká novela vydána v roce 1626, nikdy nebyla dokončena. Vedle děl Thomase Mora a Tommasa Campanelly patří mezi slavné utopie raného novověku (z řeckého ú-topos, tj. žádné místo, nikde, apod.). Bacon v Nové Atlantis popisuje zřízení fiktivního ideálního státu na ostrově Bensalem. Klade důraz na význam vědy pro společnost a z vědeckých metod akcentuje experiment a pozorování.

Eseje

Eseje je soubor 59 krátkých textů na nejrůznější témata, která se zabývají společenskými a politickými tématy. První verzi Esejů vydal Bacon v roce 1597, svazek tehdy obsahoval pouze 10 krátkých pojednání. Postupně během svého života Bacon dílo stále doplňoval a rozšiřoval, až se počet esejů zastavil na čísle 59. Eseje nejsou hlubokým filozofickým dílem, ale spíše osobním pojednáním o tématech pravdy, pomsty, smrti, lásky, ateismu, moudrosti, šlechty, panování atd. Podtitul díla zní Rady mravní a politické. Bacon v Esejích radí, jak přistupovat k jednotlivým situacím v životě, váží vždy jednotlivá pozitiva i negativa, snaží se přistupovat k problémům pragmaticky.