* 16. březen 1837, Zlín-Mladcová, Morava
+ 11. červen 1906, Zlín-Mladcová, Morava
Moravský pedagog, jazykovědec a etnograf.
Obecnou školu navštěvoval ve Zlíně, i přes nedostatek prostředků pokračoval ve studiu na gymnáziu v Olomouci. Už zde se aktivně účastnil národního a literárního dění ve spolku Uměna. Na univerzitě ve Vídni vystudoval klasickou filologii (latinu, řečtinu) a češtinu. Potkal zde pedagogy, kteří ho trvale ovlivnili: slovinského filologa F. Miklošiče a českého historika a jazykovědce působícího později na Moravě, A. V. Šemberu. Navázal kontakty se studenty slovanských národností a stal se členem slovanského spolku Morava. Po studiích ve Vídni vyučoval na piaristickém gymnáziu ve Strážnici, německém gymnáziu v Olomouci a německém katolickém gymnáziu v Těšíně. Z Těšína odešel do Brna, kde působil téměř třicet let, nejprve jako profesor na slovanském gymnáziu, od roku 1888 jako ředitel na nižším českém gymnáziu. Po příchodu do Brna se aktivně účastnil kulturního i společenského dění. Byl zakládajícím členem Ústřední Matice školské, ředitelem a protektorem ústavů Vesny, v devadesátých letech působil jako člen zemské školní rady, byl členem Matice moravské (později redaktorem Časopisu Matice moravské), Filharmonické besedy, Musejního spolku, Sokola, Čtenářského spolku v Brně a dalších. Uznáním jeho práce bylo členství v Královské české společnosti nauk (1884), čestné předsednictví Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895 i jmenování členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (1890). Za jeho práci se mu dostalo poct i v zahraničí, když v roce 1890 carská Akademie nauk v Petrohradě udělila cenu Kotljarevského jeho dílu Dialektologie moravská. Po celý život se věnoval pedagogické práci, která se mu stala náplní života. Svým žákům imponoval rozsáhlými vědomostmi, ryzím charakterem, i publikačními úspěchy. Vychoval celou řadu budoucích literátů (Svatopluk Čech, František Bílý, Jan Herben a další). S úctou a vděčností na něj vzpomíná ve svých memoárech Jan Herben. S jeho pedagogickým působením souvisí i zpracování čítanek a příruček, které pozvedly úroveň výuky českého jazyka a literatury na středních školách. Po celý život zůstal svobodný a ze svých prostředků podporoval řadu institucí i nemajetných studentů. Svou literární pozůstalost odkázal Vesně a Matici školské. Často se vracel do svého rodného kraje, a po odchodu do penze v roce 1898 se zde usadil natrvalo. Je pochován na mladcovském hřbitově.
Dílo
Veškeré Bartošovo úsilí směřovalo k povznesení českého jazyka a vzdělání národa, protože právě v těchto dvou aspektech spatřoval základní kameny budování pevné národní identity. V životě lidu zdůrazňoval stánky pozitivní a obohacují kulturu obecně a nezaměřoval se na negativní společenské jevy. Čas podrobil i Bartošovo dílo tvrdé zkoušce. Mnohé z toho, co napsal, se stalo již jen dobovým dokumentem. Zůstalo však stále dost toho, co z jeho bohatého díla i dnes patří k živému národnímu dědictví.
*ÜberdiemodaleBedeutung des böhmischenInstrumentals. Programm des k. k. katholischengymnasiums in Teschen – (1868)
*Anthologie z národních písní československých… – (1874)
*Vlasť. Kytice z básní vlasteneckých. Uvil Josef Zapletal – (1875)
*Malá Slovesnosť, kterou za knihu učebnou a čítací pro vyšší třídy škol středních sestavil Jan Kosina a Fr. Bartoš – (1876)
* Skladba jazyka českého – (1895)
*Nové národní písně moravské s nápěvy do textu vřaděnými – (1882). Dostupné online.
*Lid a národ – (I. – 1883, II. – 1885)
*Dialektologie moravská – (I. – 1886, II. – 1895)
*Národní písně moravské v nově nasbírané – (1889)
*Naše děti – (1888)
*Kytice z národních písní moravských, kterouž uvili František Bartoš a Lev Janáček – (1890). Dostupné online.
*Rukověť správné češtiny – (1891)
*Moravský lid – (1892)
*Moravská svatba – (1892)
*Volksleben der Slaven. Die österreichisch-ungarische Monarchie in WortundBild, sv. MährenundSchlesien – (1897)
*Národní písně moravské v nově nasbírané. (Spolu s L. Janáčkem.) – (1899, 1901). Dostupné online.
*Domácí čítanka z lidu pro lid – (1900)
*Líšeň. (Spolu s Cyrilem Mašíčkem.) – (1902)
*Sto lidových písní českoslovanských s rozbory a výklady – (1903)
*Dialektický slovník moravský – (I. – 1905, II. – 1906)
*Deset rozprav lidopisných – (1906)
*Kytice z lidového básnictva – (1906)
