Baudyšová, Libuše

 

* 9. února 1877, Poděbrady, Čechy

+ 27. dubna 1954, Praha, Československo

 

Česká spisovatelka, dramatička a překladatelka z ruštiny a slovenštiny.

Libuše Baudyšová (rozená Zadinová) se narodila v rodině advokáta. Se svým mužem, soudním úředníkem Otou Baudyšem, za kterého se provdala po studiích na pražské Vyšší dívčí škole, žila nejprve v Kutné Hoře, pak v Českém Brodě a posléze v Hradci Králové. Zde již byla plně literárně činná a také se věnovala práci ve veřejném životě (byla členkou městské rády a tajemnicí sociální péče). Po manželově smrti se roku 1932 odstěhovala k bratrovi JUDr. Zadinovi do Poděbrad.
Přispívala do mnoha novina a časopisů (např. Čas, Květy, Lidové noviny, Národní osvobození, Pražský ilustrovaný zpravodaj) a její knihy jsou především určeny ženám (jde o mravoličné psychologické romány, ve kterých si žena hledá své místo v rodně i ve společnosti). Psala však i kronikářské obrazy, kde na pozadí osudu jedince vylíčila významné události z naší historie.

Dílo

Próza

*Život ženy (1916), román vydaný pod pseudonymem Olga Maryšková,
*Jányšové (1919), první díl románové tetralogie, ve které je zachycena historie měšťanského rodu z Polabí i českého veřejného života od 60. let 19. století až do vytvoření samostatného Československa,
*Kvasící mládí (1920), román, druhý díl tetralogie,
*Soumrak (1921), román, třetí díl tetralogie,
*Paní Božena (1923), román,
*Ztracená (1923), román,
*Vyšší než láska, vyšší než štěstí (1924), román,
*Právo (1925), povídka později přepracovaná do divadelní hry,
*Jitřenka (1925), román, čtvrtá závěrečná část tetralogie,
*Převraty (1927), román,
*Slečna Olga (1928), román,
*Červánky svobody (1932), román z období 40. let 19. století, obzvláště z roku 1848,
*Krásné je býti ženou (1934), román vydaný pod pseudonymem Rose Marie,
*Domov (1936), román,
*Starý dům (1939), román,
*Matka (1940), román.

Divadelní hry

*Právo (1927),
*Bouře (1930),
*Lež (1932).

Překlady

*Aleksandr Ivanovič Kuprin: Tři povídky (1910),
*Jevgenij Nikolajevič Čirikov: Rodina (1922),
*Ladislav Nádaši-Jégé: Adam Šangala (1925).