Bednář, Kamil

 

* 4. červenec 1912, Praha, Československo

+ 23. květen 1972, Mělník, Československo

 

Český básník a překladatel.

Studia práv a filozofie na Karlově univerzitě nedokončil. Po uzavření vysokých škol okupační správou působil jako redaktor v nakladatelství Melantrich. Odtud přešel do nakladatelství V. Petra a několik let po válce roku 1949 k Československému spisovateli. Od roku 1959 se věnoval pouze psaní. Použil také pseudonymy, např. Prokop Kouba. Patřil k vůdčím osobnostem básnické generace, která umělecky dorůstala v období krátce před německou okupací. Ta se orientovala k nadčasovým hodnotám konkrétního, „nahého“ člověka (člověk zbavený vnější slupky, oproštěn od umělých konvencí a ideologií), což Bednář vyjádřil v programovém eseji Slovo k mladým (1940), kolem níž se soustředily názory celé literární generace. Jeho syn Jiří Bednář se stal divadelníkem, druhý syn Ivan Bednář se stal divadelním režisérem a publicistou. Druhá manželka Kamila Bednáře byla Emilie Bednářová (1907–1998), roz. Jiřincová, spisovatelka a překladatelka (publikovala také pod pseud. Emilie Stambolieva). Sňatek v roce 1960. Od roku 1966 do roku 1972 žili v letní sezoně na chatě v Mělníku obklopeni velkou zahradou. Zde také vznikaly fejetony o zahradě a přírodě, které vycházely periodicky v novinách Lidová demokracie. Pod titulem „Zahrada přítelkyně“ vyšla knižní sbírka po smrti autora s ilustracemi Ludmily Jiřincové. Kamil Bednář je pohřben na hřbitově v Praze – Ďáblicích.

Dílo

*Kámen v dlažbě (1937)
*Milenka modř (1939)
*Kamenný pláč (1939)
*Po všech svatbách světa
*Kouzlení a cesty doktora Fausta (1943)
*O Faustovi, Markétě a Ďáblu (1943) pohádka pro děti
*Bosé oblohy
*Hladiny tůní (1943)
*Duše orlů (1946)
*Paměť bojovníků (1947)
*Jim hostinou bylo (1948)
*Dějiny srdce (1957)
*Johanes doktor Faust (1958), veršovaná loutková hra
*Praha pod křídly války
*Střepiny, o které jsem se nepořezal
*Sladká beznaděj

Bednářovým debutem byla sbírka spirituální, programově antiavantgardní lyriky
*Kámen v dlažbě (1937), vydaná v Halasově edici První knížky a Halasovou poetikou též značně ovlivněná. Následovaly pak sbírky Milenka modř (1939) a Kamenný pláč (1939). Též v básnických knihách uveřejněných za okupace (Po všech svatbách světa, Bosé oblohy, Hladiny tůní) Bednář vychází z prožitku úzkostné doby a blízkosti smrti. Zároveň se sbližuje s autory Skupiny 42 a i v jeho poezii se objevují motivy města a jeho periférie. S válečnou dobou se vyrovnává ve skladbě Jim hostinou bylo (1948) a předkládá tu svou vizi o spasitelské síle utrpení.
*Kouzlení a cesty doktora Fausta je souborem přepisů dosud napsaných českých překladů německých pověstí o Faustovi, který vyvolal ďábla a upsal mu svou duši. Dílo je zařazováno k sci-fi, resp.fantasy literatuře kvůli líčení letu Fausta na draku k Atlantidě. Tento motiv použil i v napsaných pohádkách a loutkové hře.
Pokusem vyjít vstříc dobové společenské situaci a zároveň uchránit před jejím tlakem svou básnickou integritu je kniha:
*Dějiny srdce (1957), shrnující Bednářovu lyriku z let 1946-56.

Překlady

Věnoval se tvorbě pro děti a překladatelství. Vyniká zvláště jeho přetlumočení díla amerického básníka Robinsona Jefferse
*Mara (1958)
*Jestřábí křik (1960)
*Pastýřka putující k dubnu (1961)
*Básně z Jestřábí věže (1964) a další