* 30. listopad 1873, Nový Jičín, Rakousko-Uhersko
+ 8. duben 1936, Praha, Československo
Česká básnířka a spisovatelka.
Rozená Zapletalová. Větší část svého mládí prožila v Uherském Hradišti a Napajedlích, kde se i vdala. V roce 1908 se přestěhovala do Prahy. Jejím manželem byl od roku 1896 Josef Beneš, rozvedli se 1912, ale přesto spolu zůstali žít až do jeho smrti v r. 1933. Velký vliv na ni mělo přátelství s Růženou Svobodovou. Pomohla jí z rezignované melancholie v době po svatbě a podporovala ji jako spisovatelku. Bohatě korespondovaly, Svobodová ji navštívila na Moravě, společně cestovaly do Itálie (jako 1903 a 1907). Přátelství trvalo až do smrti Růženy Svobodové v roce 1920. Svobodová vyžadovala po Benešové (podobně jako po herečce a spisovatelce Haně Kvapilové) kázeň a každodenní práci s literaturou, nutila ji dokončovat práci. Seznámila ji s F. X. Šaldou. Na druhou cestu do Itálie v r. 1907 se vydaly Svobodová s Benešovou spolu s Josefem Svatoplukem Macharem. V roce 1907 a 1908 redigovala Benešová přílohu Ženské revui Žena v umění. Tato zkušenost jí otevřela dveře k pozdější spolupráci s jinými časopisy, např. Masarykovou Naší dobou. V této situaci se v r. 1908 rodina rozhodla přestěhovat do Prahy. Během válečných let 1914–1918 dokončila knihy povídek Myšky a Kruté mládí a začala pracovat na dosud největším literárním díle, románu Člověk. Roku 1926 začala pracovat v YWCE jako tajemnice německého kroužku, knihovnice, vedoucí letního tábora ap.Práce byla do určité míry východiskem z finanční nouze, dívky z klubovny YWCA si ji velmi oblíbily a utvořily kroužek „dívek Boženy Benešové“. Později, když byla nemocná, jim diktovala poslední pokračování Dona Pabla, Dona Pedra a Věry Lukášové. Od 24. května 1932 byla řádnou členkou České akademie věd a umění. Zemřela ve svém dejvickém bytě v Srbské ulici a je pohřbena na bubenečském hřbitově vedle manžela.
Dílo
Představitelka psychologické prózy, její postavy zápasí s vnitřní osamělostí a sobectvím. Většinou se jedná o mladé lidi z maloměsta. Na její tvorbu mělo velký vliv dílo Růženy Svobodové. Naopak za Benešovou docházely později mladé spisovatelky Marie Majerová, Marie Pujmanová, Sofie Dostálová a Helena Dvořáková.
Po smrti Benešové se stala první editorkou jejích spisů kritička Pavla Buzková.
Básnické sbírky
*Verše věrné i proradné, 1909, básnická sbírka
*Verše, 1938
Romány a novely
*Člověk, 1919 – 1920, román, dva díly
*Úder, 1926, první díl válečné románové trilogie z let 1914 – 1918
*Podzemní plameny, 1929, druhý díl válečné trilogie
*Tragická duha, 1933, třetí díl válečné trilgoie
*Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová, 1936, novela jejíž hlavní hrdinkou je mladá dívka, která udělá bolestnou zkušenost se svým prvním setkáním se světem dospělých, tuto zkušenost překoná především díky přátelství s mladým chlapcem.
Povídkové soubory
*Tři povídky, 1914
*Nedobytá vítězství, 1910
*Myšky, 1916
*Kruté mládí, 1917
*Tiché dívky, 1922
*Oblouzení, 1923
*Chlapci, 1927
*Není člověku dovoleno, 1931
Divadelní hry
*Dramata, 1937, obsahuje hry Hořký přípitek, Jasnovidka a Zlatá ovce
Filmové adaptace
*Věra Lukášová, 1939, režie Emil František Burian, v titulní roli Jiřina Stránská
