* 6. březen 1619, Paříž, Francie
+ 28. červenec 1655, Paříž, Francie
Francouzský spisovatel, romanopisec, básník a dramatik.
Studoval na koleji Beauvaiské, jejíhož ředitele zkarikoval v komedii Napálený školomet. Za válečných akcí v letech 1639 a 1640 byl dvakrát těžce zraněn, a tak zanechal vojenské dráhy. V Paříži byl žákem epikuristického filosofa Gassendiho a ateisty La Motte le Vayera, stýkal se s libertiny, s autory ruletek d’Assoucym a Scarronem. Psal veršované Mazarinády /Mazarinades/. Mecenáši vévodovi d’Arpajon věnuje Různá díla, obsahující kromě jeho břitce satiristických listů a zmíněné komedie také tragédii Smrt Agrippiny, pozoruhodnou dramaticky i odvážným nevěrectvím. Byl nemocen syfilidou, zraněn padajícím trámem, přišel u nového mecenáše o část rukopisů, umírá ve 36 letech.
Dílo
Nejvýznamnější jsou jeho utopické cestopisy se souhrnným názvem
*Druhý svět. Vydal je po jeho smrti jeho přítel Le Bret.
*Cesta na Měsíc (první cestopis) byl uveřejněn roku 1657, z opatrnosti vytečkoval odvážná místa, teprve ve 20. století bylo vydáno plné znění.
*Cesta do Sluneční říše (druhý cestopis) byl vydán roku 1662, dosud je znám jen z tohoto textu. Cyrano se zde opírá o předchůdce (Campanellu, Wilkinse, Godwina). Vyjadřuje zde svůj materiální a ateistický světový názor, podrobuje satirické kritice svou dobu. Předjímá budoucí vědecké teorie (teorie transformismu – později označené jako evoluce) i vynálezy (fonograf). Je jedním z nejpronikavějších a nejodvážnějších svobodomyslných duchů 17. století, kteří psali ve stínu oficiální ideologie.
Proslulost postavě Cyrana z Bergeracu dodal francouzský dramatik Edmond Rostand veršovanou divadelní hrou Cyrano z Bergeracu (1897). Na motivy této hry vznikla i četná filmová zpracování.