Branald, Adolf

 

* 4. říjen 1910, Praha, Rakousko-Uhersko

+ 28. září 2008, Praha, Česká republika

 

Český spisovatel, autor románů, povídek, reportáží, knih pro děti a mládež a divadelních her pro ochotníky.

Adolf Branald se narodil v herecké kočovné rodině. Jeho otec Richard František Branald (1878-1950) byl herec, režisér a dramatik, matka Marie Branaldová (1887–1962) byla herečka. Dětství prožil v Praze, v Plzni a na cestách s rodiči, kteří vystupovali s činoherními, operetními a operními společnostmi. Tvrdí se o něm, že byl první dětská filmová hvězda v Čechách, protože jako dítě hrál v několika němých filmech: například ve dvou dnes již ztracených filmech svého otce Československý Ježíšek (1918) a Aloisův los (1919) nebo ve filmu Venoušek a Stázička (1922) režiséra Svatopluka Innemanna. Roku 1929 maturoval na obchodní akademii, poté vystřídal velké množství zaměstnání. Byl úředníkem v bance, obchodním zástupcem olejářské firmy, klavíristou v kině, knihkupcem a od roku 1936 do roku 1945 výpravčím na různých železničních stanicích. Po skončení druhé světové války pracoval jako tiskový referent na ministerstvu dopravy a v letech 1952-1959 jako redaktor nakladatelství Československý spisovatel a od roku 1959 byl spisovatelem na volné noze. Roku 1948 vstoupil do KSČ, ale v roce 1969 ze strany vystoupil, takže za normalizace nemohl v sedmdesátých letech publikovat. Svou literární dráhu zahájil již před druhou světovou válkou řadou divadelních her pro ochotníky, které psal většinou se svým otcem a k nimž také často skládal i hudbu. Jako prozaik debutoval roku 1947 románem Stříbrná paruka. Již v této kronice hereckého rodu se objevuje jeho hlavní tvůrčí metoda, která dává jeho dílům mnohdy až reportážní charakter: propojení faktografie a fabulovaných příběhů hrdinů, kteří chápou své povolání jako životní poslání. Publikoval také v mnoha novinách a časopisech (Nový život, Svobodné slovo, Literární noviny, Svět práce, Plamen, Divadlo, Zlatý máj a další). Řada jeho děl byla zfilmována. Roku 1965 obdržel Branald titul zasloužilý umělec, v roce 1996 mu byla udělena Cena PEN klubu za celoživotní dílo a roku 2003 Cena Miroslava Ivanova za literaturu faktu. Roku 2008 byl in memoriam vyznamenán Medailí Za zásluhy I. stupně.

Dílo

Divadelní hry

*Rézinka od pěchoty (1932) společně se svým otcem Richardem Františkem Branaldem.
*Neptej se, proč tě líbám (1932), společně se svým otcem.
*Vstup do srdce zakázán (1932), společně se svým otcem.
*Dcerušky tatíka Berušky (1933), společně se svým otcem.
*Naše tchyně odzbrojuje (1933), společně se svým otcem.
*Zamilovaná babička (1933), společně se svým otcem.
*Veselá vojna (1934), společně se svým otcem.
*Márinka ze staré myslivny (1934), společně se svým otcem.
*Láska na konci vesnice (1934), společně se svým otcem.
*Nestyď se, tatínku… (1934).
*Svatební manévry (1934), společně se svým otcem.
*Dva vojáci od muziky (1935), společně se svým otcem.
*Anča komediantka (1937).
*A v tom zámku byla panna (1937).
*Král muzikantů (1938).
*Velká noční hudba (1958), rozhlasová hra.
*Mařenka z Arény (1985), dramatizace povídky Zlaté stíny o operetní zpěvačce a herečce Mařence Zieglerové.

Próza

*Stříbrná paruka (1947), román zachycující osudy několika generací kočujících herců z druhé poloviny 19. století zdůrazňující buditelský význam dramatického umění na českém venkově.
*V hlavní roli Matyáš (1947), druhá část románu Stříbrná paruka, pro druhé vydání v roce 1947 byly oba romány přepracovány v jeden celek s titulem Stříbrná paruka.
*Severní nádraží (1949, rozšířeno 1958), román zachycující život velkého pražského nádraží za protektorátu s vykreslením nepatetického hrdinství prostých železničářů s jejich láskou k mateřské stanici a s nenávistí k německým okupantům.
*Lazaretní vlak (1950, rozšířeno. 1959), pokračování románu Severní nádraží odehrávající se ve dnech Pražského povstání.
*Chléb a písně (1952, rozšířeno 1953), román o životě lidového zpěváka Kiliána spojený s historií českého dělnického hnutí poslední čtvrtiny 19. století a s vylíčením úpadkového příživnického světa českých a německých průmyslníků a bankéřů.
H*rdinové všedních dnů (1. díl – Život 1953, 2. díl – Dílo 1954), autentické vzpomínky a vyprávění slévačů, textiláků, zámečníků, sklářů, cukrovarských dělníků i sirkařských dělnic o válkách, revolucích, stávkách i o vymírajících řemeslech.
*Tisíc a jedno dobrodružství (1955), čtyři napínavé příběhy napsané pro mládež ze života českých lidí v cizině.
*Dědeček automobil (1955), povídka pro mládež s ilustracemi Kamila Lhotáka věnována historii začátků českého automobilismu a jeho průkopníků v mladoboleslavské dílně Laurin & Klement, ve které autor na základě osobních vzpomínek mistrů a dělníků rekonstruuje historii vzniku prvního českého motocyklu a automobilu a popisuje jejich účast na mezinárodních závodech.
*Vandrovali vandrovníci (1956), povídka pro mládež s ilustracemi Cyrila Boudy, dobrodružné a humorné vyprávění dvou českých tovaryšů, kteří se vypravili na vandr do Vídně.
*Strážci majáku (1956), třináct povídek o obětavých lidech, kteří střežili naše kulturní poklady.
*Král železnic (1959), román o životě železničního magnáta Bethela Henryho Strousberga, ve kterém je svět velkého kapitálu postaven do kontrastu s popisem vykořisťování drobných českých lidí.
*Skříňka s líčidly (1960), autorovy vzpomínky na dětství, na rodiče-herce, na herecké společnosti, divadla a počátky českého filmu s ilustracemi Cyrila Boudy.
*Kouzelné zrcadlo (1961), vyprávění o Cyrilu Boudovi.
*Ztráty a nálezy (1961), reportážní povídky z nejrozmanitějších prostředí a pracovišť (nádražní hotel, petrolejová rafinerie, ústav pro léčbu tuberkulózy a jiné).
*Voják revoluce (1962), reportáž o komunistickém poslanci Janu Harusovi.
*Promenáda s jelenem (1963), kniha reportáží o Karlových Varech.
*Vizita (1967), román zachycující každodenní život v okresní nemocnici a v jednom z přilehlých venkovských zdravotních obvodů. Skládá se ze tří relativně samostatných částí (Anamnéza, Diagnóza a Terapie), které jsou rámovány prologem a epilogem.
*Důvod k zabití (1969), kniha literatury faktu líčící dvanáct případů vražd s cílem odhalit motivaci pachatele.
*Sentimentální průvodce po pražském nábřeží (1970), vzpomínky z autorova mládí a jinošství situované do oblasti pražského nábřeží mezi železničním a Karlovým mostem. Jde o samostatné vydání první kapitoly později vydané knihy vzpomínek Valčík z Lohengrina.
*Valčík z Lohengrina (1972), autorovy vzpomínky na mládí, na středoškolská studia na pražské obchodní akademii, na práci železničáře a také na to, jak se dostal ke spisovatelské činnosti.
*Dva muži v jedné válce (1979), román z druhé světové války, ve kterém autor proti sobě staví velitele kladenského gestapa Haralda Wiesmanna (řídil vyhlazení Lidic) a dělníka Josefa Pryla, pracovníka komunistického ilegálního hnutí.
*Zlaté stíny (1980), životopisná povídka o operetní zpěvačce a herečce Mařence Zieglerové.
*My od divadla (1983), povídky (životy herců).
*Den v okřídleném domě (1984), reportáž, čtvrtstoletí Ústředního kulturního domu železničářů.
*Zrození velkoměsta (1985), reportáže o Praze s fotografiemi Jana Malého.
*My od filmu (1988), povídka, životní osudy průkopníka českého filmu Jana Kříženeckého.
*Andělské schody (1990), eseje o práci spisovatele a o vzniku knihy.
*Kdo uchová město (1991), bibliofilie, povídka o životě Antonína Langweila, autora papírového modelu historického centra Prahy.
*Živé obrazy (1992), vzpomínky z let 1945-1960.
*Báječní muži na okřídlených ořích (1992), eseje o slavných umělcích.
*Děkovačka bez pugétu (1994), vzpomínky na divadlo z doby mezi koncem habsburské říše a současností.
*Můj přítel Kamil (1998), biografie a vzpomínky na malíře Kamila Lhotáka.
*Pražské promenády (2000), vzpomínky na pražský kulturní a umělecký život na počátku 20. století.
*Slečna Cililink (2001), bibliofilie, nepublikovaná vzpomínka.
*Převleky mého města (2002), vzpomínky, kronika čtvrtě Spořilov, právě za tuto knihu obdržel *Branald roku 2003 Cenu Miroslava Ivanova za literaturu faktu.
*Tichý společník (2005), laskavé vzpomínky na významné postavy české umělecké scény

Filmové adaptace

*Dědeček automobil, český film, režie Alfréd Radok.
*Chléb a písně, český televizní film, režie Antonín Moskalyk.
*Chléb a písně, dvoudílný český televizní film, režie Jaroslav Novotný.
*Pozor, vizita!, český film podle románu Vizita, režie Karel Kachyňa, v hlavní roli Rudolf Hrušínský.
*Sestřičky, český film podle románu Vizita, režie Karel Kachyňa, v hlavní roli Alena Mihulová a Jiřina Jirásková.
*Stříbrná paruka, český televizní seriál, režie Jan Schmidt.