Brod, Max

 

* 27. květen 1884, Praha, Rakousko-Uhersko

+ 20. prosinec 1968, Tel Aviv, Izrael

 

Židovský, německy píšící spisovatel, překladatel a skladatel.

Byl synem pražského bankovního ředitele. Studoval práva na německé části Karlovy univerzity. Velmi záhy se začal zajímat o literaturu a jeho první literární práce se objevily již v první dekádě 20. století. Poté pokračoval v psaní prózy i literárních studií až do konce svého života. S Franzem Kafkou se Brod setkal poprvé v říjnu 1902, když ve studentském spolku přednášel o Arthuru Schopenhauerovi. Brod a Kafka, v té době rovněž student Karlovy univerzity, se spřátelili a scházeli se často, téměř denně. Na návštěvě u Maxe Broda se Kafka také setkal s jeho příbuznou a svou pozdější snoubenkou Felice Bauerovou. Max Brod patřil k nejbližším osobám Kafkova života. Byl mu oporou, povzbuzoval jej v literární tvorbě a snažil se mírnit jeho duševní krize. Pomáhal mu publikovat jeho texty. Kafka a Brod zůstali blízkými přáteli až do Kafkovy smrti v roce 1924. Než Kafka zemřel, ustavil ve své závěti, že jeho dosud nepublikovaná díla mají být zničena. Vykonavatelem poslední vůle určil Broda. Ten se však rozhodl Kafkovu pozůstalost vydat. Od roku 1925 začal Brod publikovat Kafkova díla z pozůstalosti, mj. romány Amerika (česky Amerika), Das Schloss (česky Zámek) či Der Process (česky Proces). V následujících třech desetiletích vydal šest svazků Kafkovy tvorby a jeho biografii. K vydání připravil také Kafkovy deníky a korespondenci. Kromě Kafky stál Brod i za Franzem Werfelem a Karlem Krausem, ale jen do té doby, dokud se oba neodklonili od judaismu ke křesťanství. Pro českou kulturu je Brod významný tím, že se přičinil o divadelní uvedení Jaroslava Haškova Dobrého vojáka Švejka v Berlíně a prosazoval Janáčkovy opery v zahraničí. Rovněž přeložil do němčiny libreta Janáčkových oper. Po absolvování vysoké školy v roce 1907 byl Brod zaměstnán jako úředník u Pražského poštovního ředitelství. Na tomto zaměstnání jej, podobně jako jeho přítele, Franze Kafku, zaujala především relativně kratší pracovní doba, jež mu umožnila věnovat se i literární tvorbě. Na Pražském poštovním ředitelství pracoval do roku 1924, kdy se stal kulturním referentem československé vlády. V letech 1929 až 1939 byl hudebním a divadelním kritikem pražských německých novin Prager Tageblatt. Před první světovou válkou začal silně pociťovat své židovské kořeny a živě se zajímal o sionistické hnutí Theodora Herzla. Po ustavení samostatného Československa byl jmenován viceprezidentem Židovské národní rady. V roce 1913 se oženil s Elsou Taussigovou. V roce 1939 emigrovali s manželkou Elsou do tehdejší Palestiny, kde v Tel Avivu pracoval jako divadelní dramaturg a kritik. V Tel Avivu – v té době již ve státu Izrael – zemřel.

Dílo

Literární a publikační činnost

Na rozdíl od Kafky byl Brod od počátku úspěšným autorem. Jeho první román a v pořadí již čtvrtá kniha, Schloss Nornepygge (česky Zámek Nornepygge), vydaný v roce 1908, kdy bylo Brodovi dvacet čtyři let, byl veřejností nadšeně přijat. V Berlíně, centru tehdejší německé kultury, byla kniha vysoce oceněna jako významný příklad expresionismu. Za jeho nejvýznamnější knihu je považován román Wachposten (česky Hlídka), jehož spoluautor je pravděpodobně samotný Franz Kafka, který v té době pracoval na své knize Proces. I další díla zaznamenala velký ohlas a Brod se záhy v německých jazykových oblastech proslavil.

Vlastní próza

*Wachposten, 1915. Román (česky Hlídka).
*Ein Kampf um Wahrheit. Románová trilogie (česky Boj za pravdu).
*Tycho Brahes Weg zu Gott, 1916. Román (česky Tychona Brahe cesta k Bohu).
*Reubeni, Fürst der Juden, 1925. Román (česky Rëubeni, kníže židovské).
*Galilei in Gefangenschaft 1948. Román (česky Galilei ve vězení).

Teoretická pojednání

*Leoš Janáček: Leben und Werk, 1924. Biografie (česky Leoš Janáček: Život a dílo).
*Heidentum, Christentum und Judentum, 1922. Studie (česky Pohanství, křesťanství a židovství).
*Pražské hvězdné nebe : Hudební a divadelní zážitky z dvacátých let, překlad: Bedřich Fučík, Praha : Supraphon, 1969 – výbor hudebních a divadelních recenzí z Prahy 20. let.

Hudební dílo

Max Brod byl rovněž hudebním skladatelem. Na klavír hrál od šesti let. Hudebně jej ovlivnil jeho přítel, houslista Adolf Schreiber (1883-1920), kterého Brod též doprovázel na klavír. Je autorem 38 hudebních děl či cyklů. Jedná se především o písně a cykly písní na texty Heinricha Heineho, Johanna Wolfganga von Goethe nebo Franze Kafky. Dále napsal skladby klavírní.

Překlady libret

*Její pastorkyňa (Jenůfa, překlad 1918),
*Káťa Kabanová (Katja Kabanowa, 1922),
*Příhody lišky Bystroušky (Das schlaue Füchslein, 1925),
*Věc Makropulos (Die Sache Makropulos, 1926),
*Z mrtvého domu (Aus einem Totenhaus, 1930).

Hudební dílo (výběr)

*Mir träumte…, op. 1 (1900, upraveno 1940), text: Heinrich Heine
*Die Botschaft, op. 1b (1901, upraveno 1940), text: Heinrich Heine
*Drei Lieder des Todes, op. 24, text: Heinrich Heine
*Drei philosophisches texte, op. 27, text: Heinrich Heine
*La Méditerranée, rapsódie pro klavír, op. 28, věnováno
*Tod und Paradies, op. 35, (1951) dvě písně na texty z deníků Franze Kafky
*Acht Lieder aus Goethes „Chinesisch-Deutschen Jahres- und Tageszeiten“ (für Ester), op. 32, osm písní na verše Johanna Wolfganga von Goethe
*klavírní kvintet Elégie dramatique, op. 33