Brousek, Antonín

posted in: Výročí | 0

 

* 25. září 1941, Praha, Protektorát Čechy a Morava

+ 1. květen 2013, Jindřichův Hradec, Česká republika

 

Český exilový básník, literární kritik, redaktor, překladatel a vysokoškolský pedagog.

Narodil se do rodiny úředníka ČSD původem ze Starého Knína na Příbramsku, která se r. 1946 přestěhovala z Řeporyj na Zlíchov; matka si přivydělávala jako švadlena a později byla pečovatelkou v jeslích. Sestra se vyučila automechaničkou a po r. 1989 provozovala opravnu v Novém Kníně. Po maturitě na zlíchovské jedenáctileté střední škole (1958) Brousek studoval češtinu a ruštinu na FF UK; studia z vlastního rozhodnutí ukončil r. 1961. Pracoval v časopise Náš beton stavebního podniku Armabeton, v letech 1962–3 byl redaktorem poezie nakladatelství Svět sovětů, poté zaměstnancem literárního oddělení Československého rozhlasu. Během vojenské základní služby od r. 1965 do července 1967 byl redaktorem čtrnáctideníku Československý voják; v té době také navštívil s delegací spisovatelů Sibiř. Poté byl redaktorem v redakci časopisu Literární noviny (od března 1968 Literární listy a od září Listy). V září 1969 s manželkou a sedmiletým synem emigrovali díky pozvání na roční studijní pobyt ve Stuttgartu. V letech 1970–76 v Tübingen a Západním Berlíně vystudoval slavistiku, germanistiku a srovnávací literaturu; jeho diplomová práce byla Sowjetlyrik nach Stalins Tod (1953–1958). V letech 1979–1987 byl lektorem na univerzitě v Kolíně nad Rýnem s přestávkou 1982–5, kdy pracoval v Ústavu pro výzkum nezávislých společenských hnutí a literatur ve východní Evropě v Brémách. Poté byl do roku 1997 docentem českého jazyka a literatury na Univerzitě v Hamburku. Roku 1994 získal na FF UK titul Ph.D. Od roku 1971 bydlel s rodinou v Západním Berlíně, později v Hamburku; po roce 1989 žil střídavě v Čechách a v Německu. V exilu propadl těžkému alkoholismu, dokázal se však vyléčit; trpěl depresemi. Roku 2003 se s druhou partnerkou Zdenou vrátil na Zlíchov, r. 2006 se přestěhovali do Třeboně. Zemřel po několikadenní hospitalizaci v Jindřichově Hradci.

Dílo

Brousek vydal šest básnických sbírek (za první dvě obdržel Cenu nakladatelství Československý spisovatel za poezii). Napsal sbírku pro děti
*Zima a zpět, kterou Severočeské nakladatelství po jeho emigraci nevydalo. V roce 1995 mu byla udělena Cena Jaroslava Seiferta za sbírku
*Vteřinové smrti.
Roku 2003 uspořádal výbor ze svých veršů včetně nových pod názvem třetí ze sbírek Nouzový východ.
Jako editor připravil několik výborů světové i české poezie, zejména exilové sbírky Ivana Blatného. Překládal z ruštiny a němčiny (jeho výbor z Hölderlina po emigraci nebyl vydán, středověká skladba Sebastiana Branta: Loď bláznů byl vydaná r. 1970 pod jménem Josef Brukner), básnicky se podílel i na překladu makedonské a řecké poezie. Sestavil antologii *Podivuhodní kouzelníci: Čítanka českého stalinismu v řeči vázané z let 1945–55 (Rozmluvy, Purley 1987, Praha 2000, ISBN 0-946352-39-9). V Německu recenzoval zejména ruskou literaturu pro deníky.

*Spodní vody, Československý spisovatel, Praha 1963
*Netrpělivost, Československý spisovatel, Praha 1966
*Nouzový východ, 1969, náklad zničen, poté v knize Zimní spánek (Sixty-Eight Publishers, 1980), samostatně Mladá fronta, 1992
*Kontraband, Sixty-Eight Publishers, Toronto 1975, verše z let 1969–1974
*Na brigádě, Sixty-Eight Publishers, Toronto 1979, spoluautor Josef Škvorecký, kritika československé normalizační literatury (Brousek se věnoval poezii, Škvorecký próze)
*Zimní spánek, Sixty-Eight Publishers, Toronto 1980, Československý spisovatel, 1991 (zde přidán oddíl Zapomnětlivost, což je přejmenovaný Kontraband, a naopak vypuštěn Nouzový východ, vydaný samostatně, a Domovský list)
*Vteřinové smrti, Rozmluvy, Purley 1987, rozšířeno Český spisovatel 1994
*Podřezávání větve, Torst, Praha 1999, studie a kritiky; zahrnuje i Brouskovu část Na brigádě a úvodní studii Podivuhodných kouzelníků
*Domovský list, Revolver Revue č. 47, 2001, soubor travestií českých klasiků (rozšířeno z oddílu v Zimním spánku)
*Nouzový východ, BB art, 2003 (nový výbor)