* 28. únor 1860, Domažlice, Čechy
+ 3. listopad 1927, Praha, Československo
Český povídkář, novelista a romanopisec realistického a naturalistického směru, novinář.
K.M. Čapek – Chod pocházel z rodiny středoškolského profesora. Na domažlickém gymnáziu maturoval v roce 1879, studia práv nedokončil a věnoval se žurnalistice a beletrické tvorbě.
Čapek-Chod působil nejprve v Olomouci, od roku 1888 do konce života pak v Praze. Pracoval postupně v redakcích Našince, Hlasu národa, Národní politiky a od roku 1900 v redakci Národních listů. Po příchodu Karla Čapka do této redakce začal Karel Matěj Čapek pro rozlišení užívat přídomku „Chod“.
Vedle novinářské a vlastní slovesné tvorby se věnoval Čapek-Chod také výtvarné a divadelní kritice, v níž proslul jako ostrý polemik. Autorsky přispíval také do časopisů Světozor, Zvon aj. Karel Matěj Čapek – Chod je pohřben v Praze na Vinohradském hřbitově.
Dílo
Ve svých dílech se Čapek-Chod volí atraktivní náměty, příběhy fyzicky a duševně poznamenaných jednotlivců. Různá prostředí, ve kterých se jeho hrdinové pohybují, charakterizuje i jazykem, užívá archaismy i novotvary, slangy i obecnou češtinu.
V návaznosti na Jana Nerudu se soustředil na drobné beletristické žánry určené pro noviny.
Povídky, novely, romaneta
*Povídky, 1892
*Nedělní povídky, 1897
*Patero novel, 1904
*Nové patero, 1910
*Patero třetí, 1912
*In articulo mortis, 1915
*Siláci a slaboši, 1916
*Ad hoc!, 1919
*Romaneto, 1920
*Tři chodské grotesky, 1920
*Pohádka, 1920
Romány
*V třetím dvoře, 1895
*Kašpar Lén mstitel, 1908, první významný román, ve kterém se zabývá vzpourou jedince proti společnosti. Kriminální příběh mstitele – vraha.
Pětice rozměrných románů tvořících volně související cyklus, který vyslovuje spisovatelovu pesimistickou životní filosofii.
*Turbína, 1916, na osudech členů rodiny pražského podnikatele ukazuje osudové propojení bankrotu otce s uměleckých ztroskotáním jeho dcery.
*Antonín Vondrejc, 1917 – 18, tragická životní historie nadaného básníka a redaktora, kterého zničil vlastní pud ke sklepnici Anně
*Jindrové, 1921, o mravní odpovědnosti válkou postiženého slepce k dítěti
*Vilém Rozkoč, 1923 a jeho doplněk
*Řešany, 1927, romány zobrazující životní a uměleckou dráhu sochaře z proletářského prostředí
Drama
*Begův Samokres, 1911
*Slunovrat, 1913
*Výhry a prohry, 1915
*Básníkova nevěsta, 1926