* 7. březen 1799, Strakonice, Čechy
+ 5. srpen 1852, Praha, Čechy
Český básník národního obrození, kritik a překladatel.
Dílo
Literární působení Čelakovského, zahájené na počátku 20. let, vyrůstalo z humánně pojatých národních a slovanských ideálů, z estetických zásad preromantismu a z konkrétních podnětů Jungmannova kulturního programu, jejž Čelakovský svým dílem tvořivě obohacoval. Měl zvláštní schopnost pronikat do vnitřního smyslu i tvárných principů básnických děl a kriticky vnímat umělecké zkušenosti národní i cizí literatury.
Poezie
*Smíšené básně (1822), lyrika, rozšířeno 1830 pod názvem Kvítí,
*Dennice, aneb Novoročenka na rok 1825 (1825), almanach, společně s Josefem Chmelou, obsahuje původní i přeloženou poezii,
*Padesátka z mé tobolky (1837), padesát epigramů reagujících na soudobé společenské dění, zcenzurováno, znovu vydáno až 1918,
*Růže stolistá (1840), poslední básnická sbírka, obsahuje 100 krátkých básní
*Spisův básnických knihy šestery (1847), souborné vydání jeho básní, které sám uspořádal. Obsahuje knihy: Růže stolistá, Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých, Smíšené básně,
*Epigramy a Antologie.
Ohlasová poezie
Je to umělá literární tvorba související s preromantickým obdivem k folklóru. Využívá postupy ústní lidové slovesnosti a napodobuje ji. První ohlasové pokusy v české poezii nepocházejí od Čelakovského, ale teprve v jeho rukou se vzor lidové slovesnosti stal zdrojem vysokých básnických hodnot.
*Ohlas písní ruských (1829) – epická básnická sbírka čerpající z ruských bylin. Hrdinou je bohatýr, tj. mladý, krásný muž, který vyniká odvahou; často byli až nadpřirození. Bohatýři bojují na straně obyčejných lidí proti zlu. Byliny vznikaly v době tatarských nájezdů na Rusko (kolem r. 1400). Ohlasy jsou postaveny na hrdinské epice a skutečných činech. Bohatýr ve velké většině případů vítězí. U bylin je typický obrácený slovosled, stupňování sloves ke znásobení děje, používají se přechodníky a ustálené výrazy (kalená střela). Příklady básní: Bohatýr Muromec, Velký ptačí trh, Ilja Volžanin.
*Ohlas písní českých (1839) – lyrická básnická sbírka. Nejedná se o hrdinskou poezii, ale spíše o satiru, lyriku a milostnou poezii. Používá mnohem prostší verše. Opakováním sloves zdůrazňuje děj, opakují se výrazy. K umělecky nejzdařilejším epickým básním této sbírky patří Toman a lesní panna.
Odlišnost ruské a české lidové poezie charakterizoval Čelakovský srovnáním krajiny obou zemí: ruskou lidovou poezii přirovnal k rozsáhlým hvozdům, mohutným řekám a jezerům, českou pak k drobným lesíkům, říčkám a potůčkům.
Lidová slovesnost
*Slovanské národní písně
1. díl (1822) obsahuje české, moravské a slovenské písně, věnováno Václavu Hankovi.
2. díl (1825) obsahuje ruské, srbské a lužické, každá píseň je zde v originále a na druhé straně je její překlad, věnováno Kazimierzovi Brodzińskému.
3. díl (1827) (původně nebyl plánován) obsahuje písně, které se do předchozích dílů nevešly, věnováno Vuku Karadžićovi.
*Litevské národní písně (1827), výbor ze sbírky Dainos oder Litthauische Volkslieder od Ludwiga Resy z roku 1825.
*Mudrosloví národa slovanského v příslovích (1852), sbírka slovanských přísloví, poprvé jsou odlišována přísloví a pořekadla. Jednotlivá přísloví zpracovává a porovnává. Tento soubor obsahuje na 15 000 záznamů tematicky seřazených tak, aby z nich vyplývala soustava tradiční životní filosofie Slovanů. Citaci přísloví doprovází Čelakovský případnými překlady a občas i stručnými poukazy ke zvykům nebo pověstem, k nimž se poutá smysl jednotlivých obrazných rčení. Připojena je sbírka českých národních pořekadel. Velkou nevýhodou tohoto díla je, že není opatřeno rejstříkem. K tomuto dílu patří (ačkoliv nebyla součástí díla) jeho Rozprava o slovanských příslovích uveřejněná v Muzejníku, která tvoří jakýsi úvod tohoto díla.
Vědecká literatura
*Vocabularia linguae Polabicae quae exstant omnia colegit Čelakovský (Slovník polabských Slovanů), rukopisný slovník z roku 1827. Čelakovský chtěl vydat všeslovanský slovník, ale nakonec zpracoval pouze polabské Slovany.
*Dodatky ke slovníku Josefa Jungmanna (1851),
Posmrtně Matice česká vydala jeho univerzitní přednášky:
*Čtení o srovnávací mluvnici slovanské (1853),
*Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národův slovanských (1877).
Učebnice
*Česká dobropísemnost anebo nejsnadnější způsob naučiti se česky dobře psáti (1839),
*Krátká mluvnice německého jazyka (1840),
*Všeslovanské počáteční čtení, čítanka, dva díly:
Z písemncitví polského (1850),
Z písemncitví ruského (1852),
*Malý výbor z veškeré literatury české (1851), toto dílo bylo pravděpodobně zamýšleno jako učebnice, ale stal se z něj velmi populární přehled české literatury.
*České čítací knihy (1852), tři díly čítanek pro gymnázia napsané na žádost hraběte Leopolda Lva Thuna-Hohensteina, tehdejšího ministra školství.
Překlady
Překládal z němčiny, angličtiny a latiny.
*Johann Gottfried Herder: Listové z dávnověkosti (1823),
*Johann Wolfgang von Goethe: Márinka 1827,
*Walter Scott: Panna jezerní (1828),
*svatý Augustin: O městě Božím kněh dvamecítma (1829–1833), pět svazků