* 16. prosinec 1917, Minehead, Anglie
+ 18. března 2008, Srí Lanka
Britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odysea.
2001: Vesmírná odysea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována Clarkovou povídkou Hlídka (The Sentinel), ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem s žádostí o román, ze kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spoluprácí v celé historii sci-fi filmů.
Clarke napsal také mnohé jiné knihy, včetně knihy Setkání s Rámou (na tu později navázala celá série knih, napsaných ve spolupráci s Gentry Leem), tří pokračování Vesmírné odyssey a mnoha příběhů vážných i humorně laděných – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru.
Clarke je vynálezce geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.
Clarkovým jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus „Serendipaceratops arthurcclarkei“ objevený v australském Inverlochu.
Dnes žije na Srí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004.
Clarke se narodil v pobřežním městě Minehead v hrabství Somerset v jihozápadní Anglii ve farmářské rodině. V zhruba deseti letech se jeho zálibou stalo sbírání zkamenělin a poté pozorování hvězd. Kvůli svému zájmu o astronomii si postavil vlastní malý teleskop. Dalším jeho výtvorem byl fotofon – přístroj pro přenos zvuku pomocí měnící se intenzity světla. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Takovéto americké časopisy se do Anglie dostávaly jako lodní balast. Jako žák Huishova gymnázia v Tauntonu začal psát vlastní povídky. V roce 1934 vstoupil do Britské meziplanetární společnosti.
Po gymnáziu si nemohl dovolit pokračovat ve studiu a tak odešel do Londýna, kde pracoval jako účetní revizor na ministerstvu školství. Zároveň se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem. Setkal se s Walterem Gillingsem, vydavatelem časopisu Scientification, který mu otiskl dva články v letech 1938 a 1939 (jeden shrnoval soudobé poznatky o Sluneční soustavě, druhý se týkal možností letu raketou na Měsíc).
Během Druhé světové války sloužil v britském královském letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radarem. V říjnu 1945 otiskl v časopise Wireless World myšlenku, jak pomocí tří družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu. Bohužel pro něj však je v Británii k udělení patentu potřeba dvou fungujících exemplářů vynálezu. Takto mohl Clarke jen v roce 1962, kdy se jeho myšlenka uskutečnila, publikovat v časopise článek Jak jsem přišel o miliardu dolarů vynalézáním Telstaru ve volném času. Díky tomu je dnes známý jako vynálezce telekomunikační družice a na jeho počest je geostacionární oběžná dráha někdy nazývána Clarkova. Kromě tohoto vynálezu publikoval Clarke za války ještě jiný článek: Raketa a válka budoucnosti o spojení rakety a jaderné hlavice, díky němu získal stipendium k dalšímu studiu.
Roku 1946 se stává předsedou Britské meziplanetární společnosti a pracuje na vývoji automatických přistávacích systémů. V letech 1946 – 1948 získal bakalářský titul z fyziky a teoretické i aplikované matematiky na King’s College (získal červený diplom). V tomto roce mu John W. Campbell zaplatil 180 dolarů za povídku Rescue Party pro časopis Astouding Stories. V roce 1948 mu v časopise vychází jeho první větší dílo Proti pádu noci, později přepracované jako Město a hvězdy.
Roku 1956 se přestěhoval do Colomba na Srí Lance (tehdy ještě Cejlon). Tamní prostředí jej inspirovalo k napsání románu Rajské fontány, v němž popisuje ideu vesmírného výtahu. Na počátku své kariéry se také zajímal o paranormální jevy, což zužitkoval v románu Konec dětství. Již před dlouhou dobou se od všelijakých pseudověd distancoval, dodnes však obhajuje výzkum na poli telekineze a podobných jevů. Je také známý ze svých dvou seriálů: Tajemný svět Arthura C. Clarka (1981) a Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984).
Od roku 1988 je upoután na kolečkové křeslo. V roce 1988 se začalo oficiálně mluvit o udělení rytířského titulu. To bylo pozdrženo během vyšetřování jeho obvinění z pedofilie vzneseného bulvárním časopisem The Sunday Mirror. Clarke byl očištěn od tohoto obvinění v roce 2000. Bohužel mu však jeho zdravotní stav v této době neumožnil odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Slavnostní ceremoniál se tedy uskutečnil za přítomnosti britského vysokého komisaře přímo v Colombu. Je čestným předsedou Institutu pro spolupráci ve vesmíru.
V roce 1962 byl za své knihy a články navržen na cenu UNESCO: Kalingovu cenu za popularizaci vědy. Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě.
Dílo
Vesmírná odysea
*2001: Vesmírná odysea, Svoboda 1971 (2001: The Space Odyssey, 1968)
*2010: Druhá vesmírná odysea, Práce 1991 (2010: Odyssey Two, 1982)
*2061: Třetí vesmírná odysea, Práce 1991 (2061: Odyssey Three, 1988)
*3001: Poslední vesmírná odysea, Baronet 1996, ISBN 80-7214-032-9 (3001: The Final Odyssey, 1997)
Ráma
*Setkání s Rámou, Svoboda, 1984 (Rendezvous with Rama, 1973
*Návrat Rámy, Baronet, 1994, ISBN 80-85621-90-8 (Rama II, 1989) – spoluautor Gentry Lee
*Zahrada Rámova, Baronet, 1994, ISBN 80-85621-91-6 (The Garden of Rama, 1991) – spoluautor Gentry Lee
*Ráma tajemství zbavený, Baronet, 1995, ISBN 80-85621-21-5 (Rama Revealed, 1993) – spoluautor Gentry Lee
Do série ještě patří knihy Poslové Rámových světů a Noc dvojího úplňku, jejichž autorem je Gentry Lee.
Oko času/Odysea času
*Oko času, Baronet 2005 (Time’s Eye, 2004) – spoluautor Stephen Baxter
*Sluneční bouře, Baronet 2006 (Sunstorm, 2005) – spoluautor Stephen Baxter
*Firstborn, 2007 – spoluautor Stephen Baxter
Jiné romány
*Prelude to Space, 1951
*Marťanské písky, Baronet 1998, ISBN 80-7214-132-5 (The Sands of Mars, 1951)
*Islands in the Sky, 1952
*Konec dětství, Laser 1992, ISBN 80-85601-06-0 (Childhood’s End, 1953)
*Světlo Země, Laser, 1992 (Earthlight, 1955)
*Město a hvězdy, Laser 1992, ISBN 80-85601-11-7 (The City and the Stars, 1956)
*Hluboké pastviny, Baronet 1997, ISBN 80-85890-99-2 (The Deep Range, 1957)
*Měsíční prach, SNKLU, 1965 (A Fall of Moondust, 1961)
*Ostrov delfínů, Mustang 1997, ISBN 80-7191-165-8 (Dolphin Island, 1963)
*Sestupová dráha (Glide Path, 1963)
*Impérium, Baronet 1996, ISBN 80-85890-66-6 (Imperial Earth, 1975)
*Rajské fontány, Odeon 1982 (The Fountains of Paradise, 1979)
*Zpěv vzdálené Země, Bonus Press, 1993, ISBN 80-85621-15-0 (The Songs of Distant Earth, 1986)
*Kolébka, Baronet 1996 (Cradle, 1988) – spoluautor Gentry Lee
*Proti pádu noci (Beyond the Fall of Night, 1990) – spoluautor Gregory Benford
*Duch z Grand Banks, Polaris 1996, ISBN 80-8599-22-1 (The Ghost from the Grand Banks, 1990)
*Kladivo boží (The Hammer of God, 1993)
*Desátý stupeň (Richter 10, 1996) – spoluautor Mike McQuay
*Spoušť (The Trigger, 1999) – spoluautor Michael P. Kube-McDowell
*Svit vzdálených dní, Baronet 2001 (The Light of Other Days, 2000) – spoluautor Stephen Baxter
Sbírky
*Oceánem hvězd, Praha 1962 (Across the Sea of Stars, 1959):
*Konec dětství, Earthlight a 18 dalších
*Zpráva o třetí planetě, Práce 1982, ISBN 24-007-82
*Hlídka, Knižní Klub 1994 (The Sentinel, 1983):
*Záchranná výprava, Anděl strážný, Mez pevnosti, Hlídka, Jupiter V, Útočiště, Sluneční vítr, Setkání s medúzou a Zpěvy vzdálené Země
*Zkazky z planety Země, Baronet 1996, ISBN 80-7176-426-4 (Tales From Planet Earth, 1990)
*Historky od Bílého jelena, Polaris 2001 (Tales from the White Hart, 1957)
*Devět miliard božích jmen, Baronet 2002, ISBN 80-7214-455-3 (The Nine Billion Names of God, 1967)
*Směr času, Polaris 2002, ISBN 80-7332-002-9
*Výprava na Zemi, Baronet 2007, ISBN 978-80-7214-997-1 (Expedition to Earth, 1953)
*Povídky z deseti světů, Baronet 2007, ISBN 978-80-7384-054-9 (Tales of Ten Worlds, 1962)
*Reach for Tomorrow, 1956
*The Other Side of the Sky, 1958
*From the Ocean, From the Stars, 1962
*The City and the Stars, The Deep Range, The Other Side of the Sky
An Arthur C. Clarke Omnibus, 1965:
*Konec dětství, Prelude to Space a Expedition to Earth
*Prelude to Mars, 1965:
*Prelude to Space, The Sands of Mars
*The Lion of Comarre & Against the Fall of Night, 1968
An Arthur C. Clarke Second Omnibus, 1968:
*A Fall of Moondust, Earthlight, The Sands of Mars
*Of Time and Stars, 1972
*The Wind from the Sun, 1972
*The Best of Arthur C. Clarke, 1973
Four Great SF Novels, 1978:
*Město a hvězdy, The Deep Range, Měsíční prach, Setkání s Rámou
*More Than One Universe, 1991
*The Collected Stories of Arthur C. Clarke, 2000
Povídky a novely
*Hvězda
*Devět miliard božích jmen
*Setkání s medůzou
Nefantastické
*The Exploration of Space, 1951
*The Challenge of the Space Ship, 1959
*Glide Path: To The Heart of Experimental Technology.In WWII!, 1963
*Ztracené světy 2001, Eminent 2001, ISBN 80-7289-054-5 (Lost Worlds of 2001, 1972)
*1984: Spring a Choice of Futures, 1984
*How the World was One: Beyond the Global Village, 1992
*By Space Possesses: Essays on the Exploration of Space, 1993
*Greetings, Carbon-Based Bipeds!: Collected Works 1934-1988, 1999
*From Narnia to a Space Odyssey: The War of Letters Between Arthur C. Clarke and *C.S. Leiws, 2003 – spoluautor C. S. Lewis
Filmová zpracování
*2001: Vesmírná odysea (A Space Odyssey) (1966) – viz výše
*2010: The Year We Make Contact (1984) – dle románu 2010: Druhá vesmírná odysea
*Rendezvous with Rama (2009?) – dle románu Setkání s Rámou, film je ve stádiu příprav
Ocenění
*Cena Hugo (3 + 1 retro)
1954 – povídka – Hvězda
1973 – román – Setkání s Rámou
1980 – román – Rajské fontány
2004 – povídka, retro – Devět miliard božích jmen
*Cena Nebula (3)
1973 – novela – Setkání s medůzou
1974 – román – Setkání s Rámou
1980 – román – Rajské fontány
*Cena Locus (1)
1974 – román – Setkání s Rámou
*British SF
1974 – Setkání s Rámou
*Campbell Memorial Award
1974 – román – Setkání s Rámou
*Jupiter Award
1974 – Setkání s Rámou