Daniel z Veleslavína, Adam

 

* 31. srpen 1546, Veleslavín

+ 18. říjen 1599, Praha

 

Profesor historie, vydavatel a autor Kalendáře historického z roku 1578.

Studoval na pražské univerzitě; v r. 1568 se stal bakalářem a 1569 mistrem. V l. 1569–76 byl profesorem historie na pražské univerzitě, poté působil jako tiskař (posléze majitel tiskárny založené jeho tchánem Jiřím Melantrichem z Aventýna), vydavatel, spisovatel a překladatel. (Z univerzity musel odejít, protože na profesory se tehdy ještě vztahovala povinnost celibátu.) Byl popularizátorem humanismu. A. z V. a veleslavínovci (i biblická družina v Kralicích nad Oslavou) určují své spisy především prostému lidu městskému a venkovskému, který neznal žádný cizí jazyk, zároveň se však snaží získat svou produkcí vzdělance orientované dosud především na latinskou literaturu.
Světonázorově opatrný protestant českobratrského zaměření napsal jediné relativně původní dílo – Kalendář historický (1578; znovu 1590) a zcela nebo zčásti přeložil několik „kronik“ (tureckou, moskevskou, kroniku světa, kroniky dvě o založení země české aj.) a „historií“ (církevní, židovskou aj.). Obdivoval velké antické historiky Herodota, Thukydida, Xenofonta a Livia a programově se řídil Ciceronovými zásadami psát pravdu, i nepříjemnou, nedat se ovlivnit přízní či nepřízní k někomu nebo k něčemu apod. Uplatnění těchto zásad bylo v porovnání se stále dominující Kronikou českou (1541) Václava Hájka z Libočan novým stupněm ve vývoji české historické prózy. A. z V. upravil do češtiny dva spisy německého básníka a filologa Jiřího Fabricia (Kamenického) a vydal r. 1589 s názvy Elegantiarum puerilium ex M. Tullii Ciceronis epistolis libri tres a Elegantiarum e Plauto et Terentio libri duo; jde o vzorné (obsahově a slohově) sentence z děl jednak Ciceronových, jednak Plautových a Terentiových. Ve čtyřech jazykových slovnících následoval plodně vynikající humanistické lexikografy, Němce Basilia Fabra Sorana a Holanďana Junia Hadriana. Mravní ideál mládeže viděl v antice, odkud přeložil Izokratovo napomenutí Demonikovi (1586). (Izokratés, 436–338 př. n. l., byl aténský řečník; o jeho autorství za renesance oblíbené Řeči k Demonikovi se někdy pochybuje.) Ve své tiskárně vydával překlady spisů různě filozoficky nebo věroučně zaměřených, např. Rukověť a Samotné rozmlouvání duše (1583; tj. Manuale a Soliloquia) Aurelia Augustina, Providentia Dei – O řízení a opatrování božském (1592) hugenota Jeana de l’Espine, Traktát o opatrování chudých (1592) luterána Andrease Hyperia aj. Z jeho tiskárny vyšel i Matthioliho-Hájkův Herbář.

Dílo

*Kalendář historický
*Kroniky dvě o založení České země – jedná se o kolektivní dílo, které Veleslavín upravil a napsal k němu předmluvu.

Vydavatelská činnost

Tuto jeho činnost lze považovat za výrazně významnější než vlastní tvorbu
Zasloužil se o vydání Bible kralické, ta vyšla v 6 svazcích (od r. 1579). Čeština, kterou byla Bible kralická přeložena, je považována za vzor literárního jazyka. Stala se vzorovým jazykem jazyka na Slovensku, tzv. bibličtina.
*Mathiolliho herbář
*Kroniky dvě o založení země české
*Silva quadrilinguis – 1598, bohatství čtyř jazyků. Jednalo se o slovníky latiny, řečtiny, češtiny a němčiny