Dewey, John

posted in: Výročí | 0

 

* 20. říjen 1859, Burlington, USA

+ 1. červen 1952, New York, USA

 

Americký filozof, pedagog, psycholog a reformátor.

Narodil se ve skromné rodině. V roce 1879 absolvoval univerzitu ve Vermontu. Doktorát dostal na Kriegerově škole umění a vědy na Univerzitě Johna Hopkinse v roce 1884. Od roku 1904 byl profesorem filozofie na Kolumbijské univerzitě a na Učitelské akademii této univerzity. Byl dlouholetým členem Americké federace učitelů. Vedl svoji novou katedru filozofie, psychologie a pedagogiky. Dewey se začal zabývat sociálními problémy a byl ovlivňován myšlenkami radikálního spisovatele Henry Georgeho. Také se stal přítelem sociálních reformátorů okolo Hulla House, jako byli Jane Addams, Mary White Ovington a Alice Hamilton. Dewey vychází z kritiky staré herbartovské školy a konstatuje, že jejím těžištěm není dítě. Pragmatická škola ve svých důsledcích znamená výrazný zásah do stávajícího školství. Zárukou produktivity práce školy je zájem a aktivita. A ta se rozvíjí v pracovní činnosti žáka. Důsledky takto pojaté výuky jsou značné. Učitel se mění v poradce, učebnice v pracovní příručky. V tomto duchu se rozvinula projektová metoda, která získává i ve školách v ČR stále větší uplatnění. V tomto pojetí buduje Dewey pracovní školy. Základní metodou k získávání poznatků je praktická činnost a experimentování žáka. Žáci se učí tím, že ve škole řeší úlohy a problémové situace. Žák má totiž zkoušet, používat různých názorů, informací a řešení. Zároveň si má pamatovat optimální řešení. Veškeré vyučování je praktická činnost žáků, učení činností. Po 1. světové válce Dewey studoval výchovu a vzdělávání v Japonsku a Číně. Také prováděl výzkum v Turecku v roce 1924, v Mexiku v roce 1926 a v Sovětském svazu v roce 1928. Jeho chvála na sovětské školství mu přinesla mnoho kritiky. John Dewey byl zakládajícím členem Národní asociace pro postup barevných lidí a Americké unie svobod člověka. Byl raným členem socialistické strany, později vstoupil do pokrokové strany a podporoval Roberta La Folltetta v jeho snaze stát se prezidentem. Dewey se také zapojil do Ligy pro nezávislost politických kroků. Skupina, která zahrnovala Lewise Mumforda a Archibalda MacLeishe, prosazovala alternativu ke kapitalistickému systému, který považovala za zastaralý a krutý. Dewey pozdější léta strávil hlavně psaním knih.

Díla

*The Reflex Arc Concept in Psychology (1896)
*My Pedagogic Creed (1897)
*The Postulate of Immediate Empiricism (1905)
*Dewey, J. (1884). The new psychology. Andover Review
*Dewey, J. (1894). The ego as cause. Philosophical Review
*Democracy and Education (1916)
*How We Think (1910)
*Reconstruction in Philosophy (1919)
*Human Nature and Conduct (1922)
*The Public and its Problems (1927)
*The Quest for Certainty (1929)
*Experience and Nature (1929)
*Individualism Old and New (1930)
*Art as Experience (1934)
*A Common Faith (1934)
*Liberalism and Social Action (1935)
*Experience and Education (1938)
*Logic: The Theory of Inquiry (1938)
*Freedom and Culture (1939)
*Knowing and the Known (1949) (With Arthur Bentley)

Česká vydání a odkazy

*Škola a společnost. Praha 1904
*Rekonstrukce ve filosofii. Praha 1929
*Demokracie a výchova. Praha 1932
*Mravní zásady ve výchově. Praha 1934
*O pramenech vychovatelské vědy. Praha 1947
*Rekonštrukcia liberalizmu; z politickej filozofie klasického pragmatizmu. Bratislava 2001
*F. Singule (vyd.): Americká pragmatická pedagogika: John Dewey a jeho američtí následovníci. Praha 1991
*Višňovský – Mihina (vyd.): Pragmatizmus. Bratislava 1998