* 8. únor 1909, Hradec Králové, Rakousko-Uhersko
+ 17. květen 1987, Praha, Československo
Český lékař a spisovatel. Používal pseudonymy Jan Tomeš, Michal Dudek a (zejména u odborných knih) Zdeněk Wagner.
V Praze začal naplňovat slova lékařské přísahy a jako asistent nemocnice na Bulovce zde pracoval až do počátku rozbití Československa a okupace okleštěného zbytku Čech a Moravy. Válku prožil v Praze jako úředník, pak dělník a nakonec jako ošetřovatel. Po osvobození se stal primářem primář interního oddělení liberecké nemocnice, odkud přešel v roce 1953 do funkce krajského internisty a od roku 1955 do roku 1978 byl ve stejném zařazení v Ústí nad Labem. V roce 1962 získal vědecký titul CSc a stal se členem katedry interního lékařství Ústavu pro doškolování lékařů. V roce 1966 se stal docentem. Jako důchodce žil v Praze až do své smrti. Velmi činný byl také v odborném tisku jako autor populárně zdravotnických statí pod pseudonymem Zdeněk Wagner, kdy v roce 1942 vydal zdravotního průvodce : Medicína od A do Z a mnoho dalších. Podílel se i na lékařském výzkumu v padesátých letech minulého století.
K literární činnosti se vrátil po roce 1950, kdy se v časopisu Divadlo a Nový život začaly objevovat jeho eseje. Před rokem 1970 se krátkodobě odmlčel, aby se vrátil se svými články do časopisů Tvorba, Literární měsíčník, Květy /zde publikoval na pokračování v roce 1980 svůj román Fantastické transplantace/, Světa v obrazech /zde publikoval v roce 1972 na pokračování novelu Hodinář/ a mnoha dalších. Svůj zájem o spolupráci s vysíláním Československého rozhlasu, studio Liberec realizoval v letech 1949 až 1955 realizací her Dva domovy a Bude mu padesát.
Po návratu do Prahy v druhé polovině sedmdesátých let spolupracoval i s pražským rozhlasem. Jeho novely, a to již po smrti jejich autora, vytvořily předlohu pro natočení televizní inscenace: Hodináře /1988, rež. Zdeněk Kubeček, sc. Jiří Bednář/, Mimořádný případ /1990, rež. Alois Müller, sc. Šárka Kosková/, Přísahám a slibuji /1990, rež. František Filip, sc. Otto Zelenka/. Knižně debutoval v roce 1931 novelou Jenom já. Po osvobození v roce 1945 se pod pseudonymem M. Dufek, věnoval příběhu nešťastného manželství pod titulem Soucitem spoutaný /1946/.
Životní osudy Karolíny Světle zachytil v románu Vavřín a růže /1953/ a pod pseudonymem Dufek vyšla v Dilii jeho veselohra Chytrák Papík /1958/. K poměrně rozsáhlé části svého literárního díla našel inspiraci čerpající ze svých zkušenosti z lékařského prostředí: novela Skulina /1976/, sbírka próz Přísahám a slibuji /1977/, román Profesoři /1979/, novela Mimořádný případ /1980/, román Doktorka /1982/, Doktorské a jiné příběhy /1984/.
Poslední prozaická část literárního díla Oty Duba je spojena s románem Byt na Vinohradech /1986/ a sbírkami povídek Sentimentální milenec/1987/ a Lásky s vděčnosti a jiné povídky /1987/. Pro veřejnost napsal a vydal vzpomínkovou publikaci, medailon básníka – Jaroslav Bednář /1984/. Nedokončená zůstala monografie o J. Thomayerovi – Rytíř ducha.
Lékař a prozaik Ota Dub zemřel v Praze 17. května v roce 1987 ve věku 78 let.
Dílo
*Hodinář (novela, vyšla časopisecky 1972)
*Fantastické transplantace, vydáno roku 1982 a obsahuje prvky SF
*Přísahám a slibuji
*Doktorka
*Profesoři
*Doktorské a jiné příběhy
*Lékař Viktora
Biografie
*Rytíř ducha: Josef Thomayer – lékař a spisovatel