Dyk, Viktor

posted in: Výročí | 0

 

* 31. prosinec 1877, Pšovka u Mělníka, Rakousko-Uhersko

+ 14. květen 1931, Lopud, Jugoslávie

 

Český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik, jeden z představitelůtzv. generace anarchistických buřičů.

Viktor Dyk se narodil v Pšovce u Mělníka. Navštěvoval gymnázium v Žitné ulici v Praze, kde byl jedním z jeho učitelů Alois Jirásek. Poté vystudoval Právnickou fakultu Karlovy Univerzity. Po celý život však působil jako novinář a spisovatel. K rozhodnutí nevěnovat se právu došel v roce své justiční zkoušky (1905).
Od roku 1907 až do své smrti se podílel na redigování časopisu Lumír. V letech 1910–1914 redigoval také časopis Samostatnost.
Za první světové války se podílel na protirakouském odboji a byl vězněn kvůli své literární činnosti (1916–1917) ve Vídni. Od roku 1918 byl redaktorem Národních listů.
Dykova politická činnost započala roku 1911, kdy se stal členem Státoprávně pokrokové strany a neúspěšně za tuto stranu kandidoval ve vinohradském volebním okrese do Říšské rady. Roku 1918 se podílel na založení Československé národní demokracie, za niž potom působil jako poslanec v Národního shromáždění a od roku 1925 jako senátor.
Viktor Dyk byl orientován pravicově a nacionalisticky. Patřil mezi nejvýraznější prvorepublikové odpůrce tzv. hradní politiky, a především její tvůrce T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Příležitostně psal do časopisu Vlajka. V roce 1928 se po sedmadvacetileté známosti oženil se spisovatelkou a novinářkou Zdenkou Háskovou.
Zemřel na srdeční mrtvici při koupání se v Jaderském moři v blízkosti jugoslávského ostrova Lopud. V této souvislosti je často připomínána jeho báseň Soumrak moře ze sbírky Devátá vlna.
Pohřben je na pražských Olšanských hřbitovech.

Dílo

Dyk často využíval aforistickou úsečnost, satiru a pravidelný rytmický verš. Jeho díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využíval paradoxy.
Počátek jeho literární tvorby je spojen se značnou skepsí, která pramení z potlačení omladinářských bouří v první polovině 90. let. Sbírky jsou spojovány s tvorbou skupiny soustředěné kolem Moderní revue.

Poezie

*A porta inferi (1897, latinsky Od brány pekelné, raná subjektivní lyrika, název podle latinského žalmu zpívaného při pohřbu)
*Síla života (1898)
*Marnosti (1900)
*Satiry a sarkasmy (1905, politická satirická poezie)
*Milá sedmi loupežníků (1906, lyrickoepická poema (balada), formou dialogu, kult síly a vášně, vliv romantismu a anarchismu)
*Pohádky z naší vesnice (1910, politická satirická lyrika)
*Giuseppe Moro (1911)
*Zápas Jiřího Macků (1916)
*Noci chiméry (1917, subjektivní lyrika)
*Devátá vlna (1930, melancholie, předtucha smrti)
Následující čtyři sbírky patří do tzv. válečné tetralogie, jejímž hlavní myšlenkou je národní (státní) samostatnost. Dyk se nechal inspirovat 1. světovou válkou. Vyzývá k odvaze. Vyjadřuje také obavy o osud národa a varuje před zradou.
*Lehké a těžké kroky (1915)
*Anebo (1917)
*Okno (1921)
*Poslední rok (1922)
„Opustíš-li mne, nezahynu.
Opustíš-li mne, zahyneš!“
(z básně Země mluví ze sbírky Okno)

Próza

*Stud (1900, povídka)
*Hučí jez a jiné prózy (1903)
*Konec Hackenschmidův (1904, román, 3. díl tetralogie)
*Prosinec (1906, román)
*Prsty Habakukovy (1906, román)
*Píseň o vrbě (1908, sbírka povídek)
*Příhody (1911, sbírka povídek)
*Krysař (1915, novela, která čerpá ze staroněmecké pověsti. Ve shodě s romantismem ji Dyk obměňuje motivem milostné deziluze.)
*Tajemná dobrodružství Alexeje Iványče Kozulinova (1923, povídka neúplně čas. 1915, dopsáno 1922; dvě původní zkonfiskované kapitoly, po 1915 ztracené a autorem pro knižní vydání nepoužité, až posmrtně 1931-32)
*Tichý dům (1921, povídka)
*Zlý vítr (1922, sbírka povídek, psáno 1905)
*Prsty Habakukovy (1925, román)
*Můj přítel Čehona (1925, povídka)
*Dědivadelní hra (1927, povídka pro ml.)
*Holoubek Kuzma (1928, povídka)
*Soykovy děti (1929, román)

Politická literatura

*Ad usum pana presidenta republiky (1929 – kniha kritizující politiku Beneše, Masaryka a celé skupiny okolo „Hradu“)
*O národní stát (vydáno posmrtně v letech 1932–1938, 7 svazků, soubor Dykovy politické publicistiky z let 1917–1931)

Drama

*Epizoda (1906, i prem.)
*Posel (1907 i prem., divadelní hra, změn. vyd. 1922, 1. díl zamýšlené a neuskutečněné dramatické trilogie)
*Zmoudření Dona Quijota (1913, prem. 1914, výrazný vliv symbolismu, zmoudření = ztráta iluzí, smrt)
*Veliký mág (1914, prem. 1915, divadelní hra)
*Zvěrstva (1919, i prem., divadelní hra)
*Ondřej a drak (1919, prem. 1920, divadelní hra)
*Revoluční trilogie (1921, sbírka divadelních heromán;
*Ranní ropucha prem. 1908, Figaro prem. 1917,
*Poražení prem. 1911, prem. celku 1917)
*Napravený plukovník Švec (1929, divadelní hra; Zastává se v ní Rudolfa Medka)

Paměti

*Vzpomínky a komentáře (1927)

Libreta

*Libreto k opeře Výlety pana Broučka od Leoše Janáčka (podle románu Svatopluka Čecha)