* 7. listopad 1811, Miletín u Jičína
+21. listopadu 1870, Praha
Český spisovatel, básník, překladatel, literární historik a sběratel českých lidových písní a pohádek, představitel romantismu.
Vedle historických dokumentů vydával díla staré české literatury, např. „Sebrané spisy české“ od Mistra Jana Husa, vydával i překlady starých děl ruské literatury – „Nestorův letopis ruský“, „Slovo o pluku Igorově“. Podílel se na vydání druhého dílu „Výboru z literatury české“. Důležitost a těžiště svého zájmu však spatřoval ve folklóru, především v českých lidových písních. Vydal „Písně národní v Čechách I.-III“. (1842-45) – první vydání nemělo žádné vyhraněné členění, druhé vydání bylo podstatně rozšířeno a vyšlo pod názvem „Prostonárodní české písně a říkadla“ (1864). V tomto vydání jsou již písně rozčleněny podle období lidského života, podle období roku atd. Karel Jaromír Erben sbíral i lidové pohádky a pokusil se o vydání jakousi slovanskou čítanku „Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních“ (1865), kterou vydal znovu ve zkrácené podobě r. 1869 „Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských“. K.J.Erben byl podnícen evropským rozvojem studia lidové slovesnosti, zvláště mu byli za příklad bratři Grimmové. Erben byl přesvědčen, že národní literatura by měla vycházet z etnického základu, který je obsažen v lidových písních, pověstech a zvycích.
Mnoho práce vložil Erben do připravovaného souboru českých pohádek, jako celek vyšly až roku 1905 pod názvem České pohádky (např. Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Tři zlaté vlasy Děda-Vševěda…). U Erbena dostala pohádka pevný tvar, nejedná se o pouhé improvizování lidového vyprávění s nahodile řazenými motivy.
Karel Jaromír Erben napsal jednu jedinou sbírku – Kytice (1853). Erben ve sbírce vychází z pověstí a bájí. Básně jsou baladicky laděné. Erbenova Kytice byla pociťována jako odkaz na lidské a národní hodnoty, ohrožené bachovským absolutismem.
Dílo
Těžiště svého odborného zájmu Erben spatřoval v edicích folklórních materiálů, především českých lidových písní. Srovnával jejich varianty a vyhledával mezi nimi text, který nejlépe odpovídá předpokládanému původnímu tvaru. Na písně se díval jako na zpívané texty, přihlížel proto i k nápěvům, které rovněž vydával.
*Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865) – jakási „slovanská čítanka“
*Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (1869) – „slovanská čítanka“ ve zkrácené úpravě a v českém překladě
*Kytice z pověstí národních (1853, rozšířené vydání 1861) – Jediná sbírka básní, kterou vydal. Podkladem Kytice jsou staré české lidové báje.
Kytice se skládá ze 13 balad:
1.Kytice
2.Poklad
3.Svatební košile (balada inspirována dnes zaniklou osadou Byšičky)
4.Polednice
5.Zlatý kolovrat
6.Štedrý den
7.Holoubek
8.Záhořovo lože
9.Vodník
10.Vrba
11.Lilie
12.Dceřina kletba
13.Věštkyně
*Písně národní v Čechách obsahuje 500 písní
*Prostonárodní české písně a říkadla, 1864, pětidílná sbírka folklóru z Čech. Toto dílo je velmi ovlivněno romantismem, ten předpokládal, že lidová slovesnost je projevem nedochovaného prastarého mýtu, který vyjadřuje jakousi národní povahu (charakter). Tento mýtus měl vyjadřovat ucelený soubor představ o vztazích mezi lidmi navzájem a mezi lidmi a přírodou. Karel Jaromír Erben se tento mýtus pokoušel znovu sestavit.
Erben se nespokojil s tím, že by lidovou tvorbu pouze sbíral, snažil se ji kriticky zkoumat a tím ji i ovlivňovat.
*Mladší bratr – vlastenecké dílo
*Večer – vlastenecké dílo
*Tulák
*Na hřbitově
Historická díla
*Rukopis musejní letopisů Kosmových
*Ondřej Puklice ze Vstruh
*Příspěvky k dějepisu českému, sebrané ze starých letopisů ruských
*Měsíčník hodin staročeských na Staroměstské radnici
*Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae a Moraviae – Výtahy listin Čech a Moravy. Dílo se zabývá nejstaršími českými a moravskými listinami do roku 1253, tj. smrti Václava I.. Pravděpodobně jeho nejvýznamnější práce z oblasti historie.
*Sebrané spisy Jana Husi
Napsal vědecká pojednání k legendě o svaté Kateřině, Tomáši Štítném, J. A. Komenském.
Dále vydal několik starších českých děl, podílel se na překladech Soudního a konkursního řádu a Občanského zákoníku.