Foglar, Jaroslav

posted in: Výročí | 0

 

* 6. červenec 1907, Praha, Rakousko-Uhersko

+ 23. leden 1999, Praha, Česká republika

 

Český spisovatel literatury pro mládež.

Narodil se na Novém Městě pražském. Studoval Veřejnou obchodní školu. Zaměstnán byl jako úředník, pedagogický pracovník, redaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed.
Když byly Foglarovi 4 roky, 17. července 1911 zahynul na srdeční nemoc jeho otec Jindřich ve věku 39 let, a od té doby žil Jaroslav Foglar s matkou a starším bratrem. V roce 1914 se přestěhovali z Nuslí na Vinohrady. Roku 1920 Foglar na výzvu svého kamaráda poprvé navštívil skautský oddíl, protože se mylně domnívali, že s ním mohou zdarma cestovat do Anglie. Do oddílu ještě několikrát přišli a prodávali losy Skautské loterie. Přitom si Foglar uhnal zápal plic a matka mu skauting zakázala.
Jako třináctiletému (1920) mu vyšel literární pokus, báseň Měsíční noci. Roku 1923 se vydával za staršího, aby mohl společně se svým bratrem založit 48. klub oldskautů Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku Jestřáb. V roce 1924 vstoupil do 34. pražského oddílu Ohnivci. Jeho první povídka Vítězství vyšla časopisecky roku 1923. V roce 1924 končí obchodní školu, krátce pracuje v informační kanceláři firmy Wys Müller et Company a poté přechází na třináct let jako úředník k firmě Oskar Stein, velkoobchod papírem. O prázdninách roku 1925 vede skautský tábor, při němž poprvé zavítá do Sluneční zátoky na řece Sázavě. Po návratu z tábora se z rozhodnutí rady Junáka 34. pražský oddíl slučuje se slavnou Dvojkou a Jestřáb přechází do jeho vedení jako rádce, aby se po dvou letech stal vůdcem oddílu. V této pozici vydrží plných šedesát let. V roce 1987 po 60 letech nepřetržitého vedení předává oddíl svému nástupci a řadí se tak mezi nejstarší oddílové vedoucí na světě. V padesátých letech Foglar působí jako vychovatel v Městské stanici mladých turistů pod dohledem StB. Ani v tuto dobu nepřestává psát. V letech 1962-1966 spolupracuje s časopisem ABC pro který píše komiks Kulišáci kreslený Jiřím Kráslem a rediguje rubriku Kompas. Po delší odmlce se v roce 1965 na trhu objevuje Tajemná Řásnovka. V Ostravském kulturním zpravodaji začínají vycházet Rychlé šípy i s novými příběhy, kreslenými Marko Čermákem. V sedmdesátých letech se spisovatel věnuje převážně práci s oddílem, publikuje pouze časopisecky. Z tohoto období pochází kniha Náš oddíl, podložená více než šedesátiletou autorovou zkušeností ve vedení oddílu.
Ve věku 102 let umírá 18. února 1980 Foglarova maminka. Osmdesátá léta přináší spolupráci s výtvarníkem Karlem Saudkem na kreslených seriálech pro Českou speleologickou společnost Modrá rokle, Ztracený kamarád a Jeskyně Saturn. 18. listopadu 1992 je spisovatel přepaden dvěma učni, kteří ho chtějí okrást o peníze. Ubrání se a zavolá o pomoc. Od jara 1995 je Foglar dlouhodobě hospitalizován, ale podle možností dál vyjíždí na besedy se čtenáři. K devadesátinám Jaroslava Foglara a nedožitým devadesátinám dr. Jana Fischera pořádá Muzeum hl. m. Prahy rozsáhlou výstavu s názvem Po stopách Rychlých šípů. Vychází jubilejní 15. vydání knihy Hoši od Bobří řeky s pamětním listem. V roce 1998 se v televizi Nova objevuje v reportáži Stanislava Motla při setkání s dr. Karlem Burešem po neuvěřitelných padesáti letech. V listopadu téhož roku, vychází v nakladatelství Olympia 1. kompletní knižní vydání Rychlých šípů se všemi dosud vydanými příběhy.
23. ledna 1999 Foglar zemřel v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let.

Dílo

*Hoši od Bobří řeky, 1937 – vyprávění o prvním seznámení se chlapců z městské čtvrti s přírodou, o jejich prvním stanovém táboře a o plnění bobříků. Čtenář je svědkem toho, jak se z městských, stále se nudících kluků stávají pod vedením Rikitana čestní a slušní chlapci, kteří stále prahnou po nových a nových dobrodružstvích.
*Záhada hlavolamu, 1941 – v roce 1969 vznikl televizní seriál pod vedením režiséra Hynka Bočana a zfilmováno v roce 1993 režisérem Petrem Kotkem. Známými rekvizitami jsou např. záhadný hlavolam Ježek v kleci, Tleskačovo létající kolo nebo tajemný Em, bezeslovná píseň Vontů nebo temné uličky Stínadel.
*Když duben přichází, 1944
*Stínadla se bouří, 1965
*Poklad Černého delfína, 1966
*Kronika Ztracené stopy, 1967
*Dobrodružství v Zemi nikoho, 1968
*Tajemství velkého Vonta, 1986
*Život v poklusu, 1990
*Nováček Bubáček píše deník, 1990
*Jestřábe, vypravuj ……. I., II., 1990
*Výprava na Yucatan, 1990
*Strach nad Bobří řekou, 1990 – do životů hochů od Bobří řeky zasáhne německá okupace
*Dobrodružství v temných uličkách, 1990 – souborné vydání trilogie Záhada hlavolamu, *Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Hlavními postavami jsou Rychlé šípy.
*Příběhy Rychlých šípů, 1992 – příběhy Rychlých šípů převedené do prózy. Rychlé šípy je název fiktivního klubu pěti hochů, jimiž byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka.
*Náš oddíl, 1992
*Závod o modřínový srub, 1993
*Modrá rokle, 1994) – podle kreslených seriálů
*Kronika Hochů od Bobří řeky I., II., 1996
*Z Bobří hráze, 1999