Greene, Henry Graham

 

* 2. říjen 1904, Berkhamsted, Anglie

+ 3. duben 1991, Vevey, Švýcarsko

 

Anglický spisovatel a dramatik.

Tento anglický spisovatel je natolik známý i v Českých zemích, že není třeba jej nějak šíře představovat. Jednou z jeho vlastností bylo, že po celý život vyhledával nebezpečí. Před konverzí hrával v parku ruskou ruletu s pistolí svého staršího bratra, později jako agent britské tajné služby nebo lovec námětů pro své knihy cestoval do zemí, kde se odehrávaly revoluce či politické převraty. V Československu byl kupříkladu dvakrát: v únoru 1948 a počátkem roku 1969.
Jedna z jeho cest za dobrodružstvím a inspirací vedla též do Mexika. Bylo jaro 1938 a v tomto rozlehlém středoamerickém státě zmítaném neustálými revolucemi doznívalo právě jedno z krutých pronásledování Církve, o kterém Greene hodlal napsat knihu. Výsledkem byl cestopisný deník Cesty bezpráví (The Lawless Roads) a patrně vůbec nejlepší Greenův román Moc a sláva (The Power and the Glory).
Nejen v románu Moc a sláva, ale i v jiných svých knihách Greene zobrazuje lidi vesměs hříšné, zkažené, ba zlé. Často mu bylo vytýkáno, že zcela přehlíží dobré stránky člověka. Greene je ale přesvědčen, že „hříšník je samým jádrem křesťanství… Nikdo není v otázkách křesťanství tak kompetentní jako hříšník. Nikdo leda světec“ (Ch. Péguy).
Díky nepokrytému zobrazování lidské hříšnosti byl Greene často obviňován i z amorálnosti. Greenovy názory jsou v mnohém problematické. Tak byl i jeho „nejkatoličtější“ román svého času odsouzen Svatým oficiem jako „paradoxní“ a „zabývající se neobvyklými okolnostmi“. Požadované změny Greene neprovedl a zakrátko „celá aféra upadla v mírumilovné zapomnění, jež si církev moudře vyhrazuje pro nedůležité záležitosti“.
Do Latinské Ameriky se Greene vrátil ještě mnohokrát, v životě i ve svém díle; nebyl to však již Greene Moci a slávy. Čím dál více se projevoval jeho postupný odklon od katolictví a sílící náklonnost ke komunismu. Vytrvale kritizoval pravicové režimy, zločiny komunistických diktátorů však zcela přehlížel, s Castrem sympatizoval. Chvíli dokonce, stejně jako někteří jihoameričtí duchovní, věřil, že komunismus je slučitelný se zásadami křesťanství.

Dílo

Literární začátky

*The Man Within (Vnitřní hlas, 1929)
*The Name of Action (Smysl činu, 1930)
*Rumour at Nightfall (Co se šeptá po setmění, 1931).
*Lord Rochester’s Monkey (Opice lorda Rochestera)
*Stamboul Train (Vlak do Istanbulu, 1932)
*It’s a Battlefield (Bojiště, 1934)
*England Made Me (Zrodila mě Anglie, 1935)

Povídky a eseje

*Twenty-One Stories (Jednadvacet povídek, první vydání jako Nineteen Stories, Devatenáct povídek, 1947)
*A Sense of Reality (Vědomí skutečnosti, 1963)
*May We Borrow Your Husband? (Můžeme si vypůjčit vašeho manžela? 1967)
*Collected Essays (Sebrané eseje, 1969 a Reflections, Reflexe, 1990)

„Zábavné“ romány

*A Gun for Sale (Revolver na prodej, 1936)
*The Confidential Agent (Tajný kurýr, 1939)
*The Ministry of Fear (Ministerstvo strachu, 1943)
*Scénář (treatment) The Third Man (Ten třetí 1950)
*The Fallen Idol, (Padlý idol 1950)
*Loser Takes All (Kdo prohrává, bere všechno, 1955)
*Our Man in Havana (Náš člověk v Havaně, 1958)

„Katolické“ romány

*Brighton Rock (Brightonský špalek, 1938)
*The Power and the Glory (Moc a sláva, 1940)
*The Heart of the Matter (Jádro věci, 1948)
*The End of the Affair (Konec dobrodružství, 1951)
*The Quiet American (Tichý Američan, 1955)

Zlom – odklon od ortodoxního katolictví

*Burnt-Out Case (Vyhaslý případ, 1961)
*The Comedians (Komedianti, 1966)
*Travels with my Aunt (Cesty s tetičkou, 1969)
*The Honorary Consul (Honorární konzul, 1973)
*Dr. Fischer of Geneva (Dr. Fischer z Ženevy, 1980)

Poslední práce

*The Human Factor (Lidský faktor, 1978)
*Doctor Fischer of Geneva or the Bomb Party (Doktor Fischer z Ženevy aneb večírek s bombou, 1980)
*Monsignore Quixote (Monsignor Quijote, 1982)
*The Tenth Man (Ten Desátý, 1985)
*The Captain and the Enemy (Kapitán a nepřítel)