Havlasa, Jan

 

* 22. prosinec 1883, Teplice, Rakousko-Uhersko

+ 13. srpen, 1964, Los Angeles, USA

 

Český autor dobrodružných a fantastických próz, cestopisů a fejetonů.

Vlastním jménem Jan Klecanda. Jeho otcem byl Jan Klecanda st., který sám byl literárně činný jako autor lidového vyprávění. Havlasa vystudoval gymnázium a potom Filosofickou fakultu UK v Praze, kde se věnoval přírodním vědám. Po absolvování studia se věnoval literární a publicistické činnosti, ale zejména cestám po celém světě. Lidově by se dal nazvat „světoběžníkem“. V roce 1910-12 podnikl s M. R. Štefánikem cestu po Tahiti, Oceánii, Japonsku a Indii. V letech 1916-17 vězněn pro uveřejnění politické brožury, ale již v roce 1919 vyjíždí jako člen československé delegace na mírovou konferenci do Paříže. Tím se odstartovala jeho diplomatická kariéra – čtyři roky byl naším vyslancem v Brazílii, potom opět 6 let cestoval po Dálném východě, aby od roku 1930 žil v Paříži a potom byl vyslancem opět v Jižní Americe. Od roku 1947 žil v USA, kde také zemřel.

Dílo

Jeho první knihy jsou spíše pod vlivem otce, jsou to příběhy obyčejných lidí v „obyčejných českých horách“. Jakmile začal cestovat, již jeho knihy přinášejí popisy a příběhy z dalekých cest. Jeho dílo ale nejsou jen vidění přírody a vyprávění příběhů tamních lidí, zejména v posledních knihách se zabývá duchovnem procestovaných zemí, jejich tradicemi, náboženstvím, rituály a zvyky.

* Horské stíny – o životě horalů, 1901
* Pod skalnatými štíty, 1904
* Vzdálení příbuzní, 1911 – inspirace z Kalifornie
* Italské novelety, 1912 – inspirováno cestami po Itálii
* Půlnoční vítr, 1916 – inspirace z Texasu
* Děti neklidu, 1916 – inspirace Východní Asií
* Podivní milenci, 1928 – inspirace Jižní Amerikou
* Bloudění duší, 1931 – inspirace Japonskem
* Přízraky a zázraky, 1934 – o japonském duchovnu
* Ticho pod hvězdami, 1937 – inspirováno Polynésií
*Schody do podvědomí, 1939 – také o japonském duchovnu