Havlíček, Metoděj

posted in: Výročí | 0

 

* 27. červenec 1893, Předklášteří u Tišnova, Rakousko-Uhersko

+ 7. říjen 1950, Ostrava, Československo

 

Český válečný invalida, úředník, redaktor a spisovatel.

Přestože byl doktory uznán jako nemocný a nezpůsobilý pro vojenskou službu, byl v roce 1915 odveden a zúčastnil se bojů v 1. světové válce. Byl roku 1916 v Itálii raněn a roku 1918 byl propuštěn do civilu jako válečný invalida. Po vzniku Československa se stal funkcionářem Družiny československých válečných poškozenců. Od roku 1919 byl zaměstnán jako úředník Zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Brně. Stal se také tajemníkem sdružených organizací invalidů na Těšínsku a předsedou dozorčí rady Záložního a obchodního družstva válečných poškozenců. Na Ostravsku působil jako vydavatel a redaktor regionálních časopisů, např. v letech 1924-1929 Karvinské listy, Moravskoslezský týdeník, Náš cíl, Moravskoslezské noviny, Moravskoslezské slovo. Často zde obhajoval zájmy válečných invalidů. Podepisoval se někdy jako Metoděj Havlíček-Tišnovský a používal pseudonymy Fred Stolský a Adolf Reclík.

Dílo

V jeho prózách se často objevují sociální motivy a osudy trpících lidí. Zvlášť frekventované je téma zmrzačeného člověka, související ostatně s autorovým působení v různých spolcích. Hlavní hrdinou románu
*Jedovatý muž (1932) je Benjamin, který má od narození na rukou a na rtech jedovaté bradavky, takže jeho dotek usmrcuje. Když Němci ohrožují Francii, vyvraždí jako tajný agent německou vládu a vyhlásí Svobodné státy světové. V trojdílném románu
*Gumová pevnost (1936) se autor pod pseudonymem Fred Stolský vyjadřuje k aktuální tématice – možnosti světové války a obranyschopnosti státu. Pod tímtéž pseudonymem napsal také dvoudílný román
*Maminko, proč nepřicházíš…? (1936). Kniha vypráví o dramatickém osudu děvčátka Jiřinky, které bylo uneseno a mrzačeno společností potulných komediantů. Motiv transplantace rukou se objevuje v povídce
*Matčiny ruce (1940).
*Světová vzpoura pilotů a zánik světa (1947), povídka, autor reflektuje zničení Hirošimy a děsí se zneužití atomové energie. Jedním z jeho posledních děl je samostatně vydaná povídka
*Oko za dvě oči (1948), příběh svářeče Povondry, který při práci přijde o zrak.