Hawthorne, Nathaniel

posted in: Výročí | 0

 

* 4. červenec 1804, Salem, Massachusetts, USA

+ 19. květen 1864, Plymouth, New Hampshire, USA

 

Americký spisovatel románů a povídek.

Mezi salemskými soudci zasedal také muž, jenž se nazýval Hathorne, praděd spisovatele Nathaniela Hawthorna. V dětství slýchal Nathaniel rodinnou pověst, že jedna z odsouzených stařen proklela soudce i celý jeho rod. Různá taková vyprávění a pocit samoty, který ho tížil už od mladých let, ho přivedl nakonec k dráze spisovatele. Vyrůstal jako syn námořního kapitána v době, kdy i v konzervativní Nové Anglii se puritánství stalo čímsi staromódním. Měšťané bostonští a salemští se dívali na puritány jako na fanatiky a jejich předsudky nahrazovali liberálnějšími. Hawthorne však nemohl na staré hříchy zapomenout. Odpuzovala ho chamtivost současníků a krutost předků. Cítil se ztracený mezi těmito světy. Nezapadl do života zámožné salemské honorace a nestýkal se s ní. Zato se stýkal s prostými sedláky, rybáři, tuláky, podivíny, stařečky a podobně. Tak u spisovatele vznikal rozpor mezi jeho demokratickým cítěním, lidovým humorem a melancholickým samotářstvím, hrůzou z lidských hříchů. To vše se projevuje v jeho díle. Po čtyřletém studiu na vysoké škole se vrátil do Salemu a na dobrých deset let ho město nevidělo. Ve dne doma četl a psal, vycházel v noci. Od roku 1830 otiskoval v časopisech mnoho povídek. Jejich první sbírka vyšla roku 1837. Až v roce 1842 se mohl oženit. Přestěhoval se pak do nedalekého městečka Concordu, kde se soustředili písmáci a básníci. Ti vyznávali radikální idealismus. Hawthorne byl k němu skeptický, ale odškodnilo ho několik šťastných let mladého manželství, stráveného v domě, který býval farmou. Pro nedostatek peněz se od roku 1846 stal na tři léta ředitelem celnice v salemském přístavu. Nedokázal však při povolání psát, a proto práce zanechal. V dalších třech letech vychází rok co rok obsáhlá próza. Tyto díla patří k vrcholům americké literatury.
Po vítězství generála Pierce v prezidentských volbách pracoval také jako konzul v anglickém Liverpoolu. Sloužil tu čtyři roky. Po odchodu z této služby cestoval dva roky, hlavně po Itálii.
Do italského prostředí také umístil svůj čtvrtý romantický příběh Mramorový faun (The Marble Faun, 1860). Po návratu do Ameriky ho tísnily starosti, choroba, úpadek tvůrčích sil, smutek z vypuknuté občanské války.

Dílo

*Převyprávěné příběhy (Twice-told Tales, 1837) – povídky
*Mateřské znaménko (The Birth-Mark, 1843) – povídka
*Mechy z Old Manse (Mosses from Old Manse, 1846) – povídky
*Šarlatové písmeno (The Scarlet Letter, 1850),- symbolicko-alegorický příběh mladé ženy Hester Prynne o křesťansko-židovském pojetí viny a hříchu. Hester byla poslána manželem z Anglie do Nového světa napřed. Manžel se k ní měl připojit později. Avšak ten při své cestě do Ameriky zmizel beze stopy. Lidé věřili, že zahynul. Mezitím Hester Prynne, která věřila, že je vdova, otěhotněla s protestantským duchovním. Místními úředníky (děj se odehrává v Bostonu) jí bylo přikázáno nosit na oděvu v oblasti živůtku vyšité šarlatové písmeno „A“ jako adulteress (anglicky „cizoložnice“). Poté se usadila na okraji města a v lese a pomáhala lidem. Tato její vznešená a ušlechtilá činnost nabyla symbolického významu. Její písmeno „A“ totiž získalo další význam: A jako angel (anglicky „anděl“). V ději vystupuje i její manžel Roger Prynne. Nezahynul na moři, nýbrž byl rok vězněn Indiány. Vydává se za lékaře. Za svou manželku se stydí, a proto vystupuje pod smyšleným jménem Roger Chillingworth.
*Dům se sedmi štíty (The House of the Seven Gables, 1851) – román
*Blithedaleská romance (The Blithedale Romance, 1852)
*Kniha divů (A Wonder Book, 1852)
*Tangelwoodské pověsti (Tangelwood Tales, 1852) – povídky pro děti
*Mramorový faun (The Marble Faun, 1860) – román, inspirovaný pobytem v Itálii