* 25. září 1744, Mohrungen, dnes polský Morag
+ 18. prosince 1803, Weimar, Německo
Německý filosof a teolog.
Jeho otec byl učitelem, rodina žila ve skromných poměrech. V roce 1762 se zapsal na universitu v Královci, kde ho ovlivnily Kantovy přednášky. Immanuel Kant mu byl pro jehoneobvyklé intelektuální schopnosti nakloněn a dovolovat mu proto se přednášekúčastnit bezplatně. Do této doby připadá také počátek Herderova dlouholetého přátelství s dalším filosofem, Johannem Georgem Hamannem.V roce 1764 Herder opustil Královec, aby převzal učitelské místo v Rize. Tam publikoval své první velké dílo o filosofii jazyka a literatury Fragmentyk německé literatuře (Über die neuere deutscheLiteratur, 1767-1768) a také důležité dílo o estetice Kritické háje(Kritische Wälder oder Betrachtungen, die Wissenschaft und Kunst des Schönenbetreffend, 1769). V roce 1769 se svého místa vzdal a začal cestovat. Nejdříve navštívil Francii, kde poznal Diderota a další encyklopedisty, pak Štrasburk, kde potkal a velmi ovlivnil mladého Goetha. V roce 1771 získal Herdercenu berlínské akademie za své nejznámější dílo o filozofii jazyka O původu řeči (Abhandlungüber den Ursprung der Sprache, 1770), v níž vyvrací dobové zjednodušující teorieo vzniku jazyka a ukazuje nutnou souvislost mezi vznikem jazyka a vznikemlidstva jako takového.
V letech 1771 až 1776 působil jako soudní řečník při vládním soudu v Bückeburgu.Vedle prací o estetice a filozofii dějin se v této době zabývá i biblickou hermeneutikou. V roce 1776 byl, i díky přímluvě Goetha, ustanoven generálním superintendantem luteránského kléru ve Výmaru. Toto místo zastával až do své smrti, třebaže se zde jako svobodomyslný teolog musel potýkat s odporem konzervativního luteránského kléru. Během této doby uveřejnil důležitou esej o filosofii rozumu Poznání a vnímání lidské duše (Vom Erkennen und Empfindender menschlichen Seele,1778), klíčové dílo zaměřené na Starý zákon Duch hebrejské poezie (Vom Geistder Ebräischen Poesie, 1782-1783), dílo o filosofiidějin Myšlenky k filosofii dějin lidstva(Ideen zur Philosophie der Geschichte der Menschheit, 1784-1791), vlivnou esej o filosofii náboženství Bůh (Gott, einige Gespräche,1787), dále dílo převážně o politické filosofii napsané jako odezva na francouzskou revoluci Dopisy k podpoře humanity(Briefe zu Beförderung der Humanität,1793-1797), sérii Křesťanské spisy (Christliche Schriften, 1794-1798)zaměřenou na Nový zákon a dvě díla polemizující s Kantovou kritickou filosofií,Metakritiku (1799, protiteoretické filosofii Kritiky čistého rozumu) a Kalligonu (1800, proti KantověEstetice).
I když Herderjako filosof nevytvořil velký systém ani nezaložil významnou školu a svým filosofickým věhlasem nedosahuje své současníky Kanta či Hegela,jeho stopu v dějinách myšlení nelze přehlédnout. Svým důrazem na národ, národní jazyk a lidovou tvořivost se stal důležitým předchůdcem romantiky a nacionalismu nastupujícího 19. století. Na rozdíl od některých pozdějšíchnásledovníků však nebyl šovinistou, věřil v harmonii a stálé zdokonalování lidstva. Pro nás zajímavé je, že slovanstvu přisuzoval důležitou roli v budoucích dějinách a inspiroval tak národní obrození slovanských národů.
Dílo
*To Cyrus, the grandson of Astyages (1762)
*Essay on Being (1763-64)
*On Diligence in Several Learned Languages (1764)
*Treatise on the Ode (1764)
*How Philosophy can become more Universal and Useful for the Benefit of the People (1765)
*Fragments on Recent German Literature (1767-68)
*On Thomas Abbt’s writings (1768)
*Critical Forests, or Reflections on the Science and Art of the Beautiful (1769-)
*Journal of my Voyage in the Year 1769 (first published 1846)
*Treatise on the Origin of Language (1772)
*Selection from correspondence on Ossian and the songs of ancient peoples (1773) See also: James McPherson (1736 – 1796).
*Of German Character and Art (with Goethe, manifesto of the Sturm und Drang) (1773)
*This Too a Philosophy of History for the Formation of Humanity (1774)
*Oldest Document of the Human Race (1774-76)
*Essay on Ulrich von Hutten (1776)
*On the Resemblance of Middle English and Germany Poetry (1777)
*Sculpture: Some Observations on Shape and Form from Pygmalion’s Creative Dream (1778)
*On the Cognition and Sensation of the Human Soul (1778)
*On the Effect of Poetic Art on the Ethics of Peoples in Ancient and Modern Times (1778)
Folk Songs (1778-79; second ed. of 1807 titled The Voices of Peoples in Songs)
On the Influence of the Government on the Sciences and the Sciences on the Government (1780)
*Letters Concerning the Study of Theology (1780-81)
*On the Influence of the Beautiful in the Higher Sciences (1781)
*On the Spirit of Hebrew Poetry. An Instruction for Lovers of the Same and the Oldest *History of the Human Spirit (1782-83)
*God. Some Conversations (1787)
*Ideas for the Philosophy of History of Humanity (1784-91)
*Scattered Leaves (1785-97)
*Letters for the Advancement of Humanity (1791-97 or 1793-97?)
*Christian Writings (1794-8)
*Terpsichore (1795-6) (translations & commentary of the Latin poet, Jakob Balde)
*Persepolisian Letters (1798) (fragments on Persian architecture, history & religion)
*Luther’s Catechism, with a catechetical instruction for the use of schools (1798)
*Understanding and Experience. A Metacritique of the Critique of Pure Reason. Part I. (Part II, Reason and Language.) (1799)
*Calligone (1800)
*Adrastea: Events and Characters of the 18th century (6 vols.)
*The Cid (1805; a free translation of the Spanish epic El Cid)