Hermann, Ignát

 

* 12. srpen 1854, Horní Mlýn u Chotěboře, Čechy

+ 8. červenec 1935, Řevnice u Prahy, Československo

 

Český spisovatel.

Jeho otec byl mlynářem. Rodina byla velmi chudá a Herrmann na své dětství nikdy v dobrém nevzpomínal. Brzy se rodina odstěhovala do Hradce Králové, kde navštěvoval první třídu místní reálky, ale studia nedokončil a odešel do Prahy do učení. V roce 1871 se vyučil kupcem, ale svoje řemeslo nikdy neprovozoval. Po vzoru svého dědečka, který byl známým nakladatelem (Hostivít Pospíšil, 1785-1868) se snažil prosadit v literatuře. Nejprve pracoval v nakladatelství Otto, v té době také redigoval časopis Paleček. V roce 1878 nastoupil do advokátní kanceláře a v letech 1881-84 pracoval v administrativě Národních listů. Od roku 1885 tam byl redaktorem, nejprve psal soudničky. Od roku 1882 již byl na poli literárním velmi činný: založil a vedl časopis Švanda dudák, a to až do roku 1930, sám pod různými pseudonymy do něj přispíval, otiskl například prvotinu Petra Bezruče. Zase pod jiným pseudonymem přispíval do nedělní přílohy Národních listů. Redigoval čítárnu Švandy dudáka, dále Černou kroniku – kam vzpomínali Májovci, dále sborník Sirotám příbramským a Vilímkův humoristický kalendář a jiné časopisy a sborníky. Také přispíval do mnoha novin a časopisů, např. Humoristických listů, Palečka, Lumíra, Světozoru, Květů, Koledy, Zlaté Prahy, Zvonu a Obrazů života. S Teigem a Z.Wintrem uspořádal Pražské ghetto (1902) a s Kutinou uspořádal povídky Z brku sokolského (1886). Sestavil básnickou sbírku Humor z Parnasu českého (1881).

Dílo

Jeho dílo je velmi rozsáhlé, bohužel jako dobré víno nezrál, jeho talent se brzy rozmělnil a dá se říci, že čím mladší dílo, tím je menší kvality. Podlehl líbivosti a sentimentalitě a jeho dílo se stalo nenáročnou zábavou. Z jeho tvorby je významný pouze román U snědeného krámu a zfilmovaný román Otec Kondelík a ženich Vejvara s pokračováním Tchán Kondelík a zeť Vejvara.

Z jeho souborů povídek

*Ze zchudlého kalamáře – mají sentimentální romantický ráz, 1880
*Pražské figurky – v námětu ovlivněn Janem Nerudou, 1884
*Pan Melichar, 1886
*Drobní lidé, 1886
*Z pražských zákoutí, 1889
*Bodří Pražané, 1893
*Domácí štěstí, 1893
*Páté přes deváté, 1895
*Dvě pražské idyly, 1896
*Ztřeštěné povídky, 1902
*Na různé adresy, 1902
*Mezi dětmi, 1904
*Muž bez třináctky a dvanáct jich povídek nedělních, 1909
*Tobiášův Štědrý den a jiné povídky, 1909
*Tři povídky kratochvilné, 1913
*Vánoční koledy, 1919
*Z povídek nedělního kronikáře, 1920
*O třech nebožtících, 1925
*Lidičky a zvířátka, 1926
*Tré kapitol z maloměstské kroniky, 1930

Povídky

*Historie o doktoru Faustovi, 1884
*Gonduktér čili kapesní průvodce výstavou pařížskou od Vavřince Lebedy, 1890
*Příběh jednoho dne, 1918
*Jan Vilém, 1921
*Jíra Zbojník, 1925
*Salakušky, 1925
*Vendelín Břitva a Bartoloměj Tlustofous, 1926
*Mají knížky své osudy, 1930

Romány

*U snědeného krámu, 1890, autobiografické rysy v postavě Martina Žemli, příběh je o zkrachovalém obchodníkovi, který jeho existenční problémy a nešťastné manželství dožene k sebevraždě.
*Otec Kondelík a ženich Vejvara, 1898, v otci Kondelíkovi Herrmann ukázal typického českého maloměšťáka
*Vdavky Nanynky Kulichovy a co se kolem nich zběhlo, 1918
*Artur a Leontýna, 1921
*dvoudílný Felíčkův román, 1924-25
*Švec a knejp, 1930 –

Divadelná hry

*Manželova přítelkyně, 1891

Také napsal životopisný román, fejetony a mnoho dalších děl.