* 6. říjen 1914, Larvik, Norsko
+ 18. duben 2002, Colla, Michari, Itálie
Norský mořeplavec a dobrodruh, experimentální archeolog a antropolog a publicista.
Vystudoval zoologii a krátce před druhou světovou válkou pobýval nějaký čas na ostrově Fatu Hiva v souostroví Markézy, kde studoval kulturu polynéských praobyvatelů. Mezi jeho nejslavnější počin patří plavba z roku 1947, kdy na replice inckého voru z balzového dřeva Kon-Tiki bez větších obtíží překonal vzdálenost z Jižní Ameriky (přístav Callao – Peru) do Polynésie, na atol Raroia. Šestičlenná posádka po 101 dnech urazila 6 880 km. Cesty na balzových vorech byly ve 20. století zhruba třináctkrát opakovány, mimo jiné dvakrát i českým mořeplavcem Eduardem Ingrišem. Ovšem nejdelší plavbu na voru vykonal v roce 1973 Vitale Balsar s flotilou tří vorů, kdy na vorech urazili celkovou vzdálenost 42 555 km. Třebaže samy o sobě nemohly dokázat její správnost, posloužil úspěch těchto výprav jako podpůrný argument difuzionistické teorie o vzniku a šíření kultur. V roce 1955 konal výzkum na Galapágách, v letech 1955–56 řídil vykopávky na Velikonočním ostrově. Účastnil se i dalších archeologických experimentů, jako byly např. výpravy Ra a plavba na rákosovém člunu Tigris. Roku 1991 studoval pyramidy v Güímaru na ostrově Tenerife a jejich podobnosti s dalšími pyramidami jinde ve světě. V jejich blízkosti, v městečku Güímar, se roku 1994 usadil a bydlel zde až do konce svého života. Za neúnavnou vědeckou činnost se Heyerdahlovi dostalo vysokého vyznamenání – v roce 1962 mu byl udělen zlatý řád Vegy.
Thor Heyerdahl má i vlastní muzeum v Oslu.
Dílo
Heyerdahl byl činný nejen jako vědec, ale i jako publicista. Vedle prací ryze vědeckých sepsal dvě beletristické knihy
*Ve znamení Kon-Tiki, pojednávající o zmíněné plavbě na voru z Jižní Ameriky do Polynésie. *Akuaku, o cenných archeologických vykopávkách a tajemných dobrodružstvích na Velikonočním ostrově.
