* 9. prosinec 190, Rijeka, Chorvatsko
+ 1. červen 1938, Paříž, Francie
Německy píšící dramatik a spisovatel.
Narodil se jako první syn diplomata Dr. Ödön Josef von Horvátha a Marie Lulu Herminy. Jeho otec pocházel ze Slavonie a patřil k nižší šlechtě, což se vyznačuje písmenem „h“ na konci příjmení. Matka byla z maďarsko-německé rodiny vojenského lékaře. Roku 1902 se celá rodina přestěhovala do Bělehradu a v roce 1908 do Budapešti, kde se Ödön učil doma v maďarštině. Roku 1909 byl jeho otec přeložen do Mnichova. Ödön zpočátku zůstal v Budapešti a navštěvoval zde arcibiskupský internát Rákóczianum. O čtyři roky později, tedy v roce 1913, se konečně přestěhoval ke svým rodičům do Německa a naučil se německy. Po dlouhém stěhování se nakonec usadili ve Vídni. V roce 1919 v soukromém gymnáziu složil maturitu a zapsal se na Mnichovskou univerzitu. Roku 1920 začal Horváth psát. Od roku 1923 žil především v Berlíně a Salzburgu a věnoval se intenzivně psaní, avšak zničil spoustu textů z tohoto období. Nevstoupil do žádné strany, ale sympatizoval s levicí. Ve svých dílech značně varuje před fašismem. Následně nato roku 1929 vystoupil z katolické církve. Horváthova sláva dosáhla vrcholu roku 1931, když mu byl udělen tzv. Kleist-Preis (německá literární cena) a Povídky z vídeňského lesa měly svoji premiéru v divadle. Když SA vtrhla do domu jeho rodičů v Murnau, konečně se rozhodl přiklonit k nacionálnímu socialismu a stal se členem Unie národních spisovatelů. Horváthovy hry se přestaly hrát a jeho finanční situace se tímto výrazně zhoršila. Teprve v roce 1937, kdy v Amsterdamu vyšla jeho kniha Mládež bez Boha, mohl slavit další úspěch. Román byl přeložen do mnoha jazyků, avšak hned v roce 1938 byl dán na listinu škodlivých a nežádoucích knih. Ještě toho samého roku odjel do Paříže, aby s režisérem Robertem Siodmakem dojednal zfilmování jeho knihy Mládež bez Boha. Když odcházel domů, ještě onoho večera ho na Champs-Élysées při velké bouřce trefila větev do hlavy a takto ho tragicky usmrtila. Od 7. června 1938 spočívá na hřbitově Saint-Ouen v Paříži. V 60. letech byla jeho tvorba doceněna a on je dodnes nazýván klasikem moderny.
Dílo
Divadelní hry
*Benátská noc (Italienische Nacht) 1931
*Povídky z Vídeňského lesa (Geschichten aus dem Wiener Wald) 1931
*Víra, naděje, láska (Glaube, Liebe, Hoffnung) 1932
*Kazimír a Karolína (Kazimir und Karoline) 1932
*Neznámá ze Seiny (Die Unbekannte aus der Seine) 1933
*Don Juan se vrací z války (Don Juan kommt aus dem Krieg) 1936
*Figarův rozvod (Figaro läst sich scheiden) 1936
*Soudný den (Jüngste Tag) 1937
Romány
*Mládež bez Boha (Jugend ohne Gott) 1937
*Dítě naší doby (Ein Kind unserer Zeit) 1938
*Století ryb (Das Zeitalter der Fische; společný název, pod kterým byly později vydány oba tyto romány se společnou tématikou)
