* 20. leden 1873, Himmmerland, Jutsko
+ 25. listopad 1950, Kodaň, Dánsko
Dánský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1944.
Jensen studia na univerzitě nedokončil. Roku 1896 odjel do USA a od roku 1898 se plně věnoval literatuře a žurnalistice. Své první tvůrčí období uzavřel historickým románem Králův pád (1900-1901) o králi Kristiánovi II., který je dnes považován za jedno z jeho nejlepších děl.
Jako novinář procestoval Jensen celou Evropu, Egypt a Palestinu a roku 1903 navštívil znovu USA. Po této cestě definitivně uvěřil v technický pokrok a v moderní civilizaci a stal se propagátorem sociálního darwinismu. V letech 1912-1913 navštívil Jensen Dálný východ a v letech opět 1925-1926 Severní Ameriku. Během této doby pracoval na svém vrcholném díle, šestidílném románovém cyklu Dlouhá cesta (1908-1922), ve kterém popsal vývoj severských národů od doby ledové do 15. století. V tomto cyklu Jensen vytvořil nevědecký a poněkud naivní mýtus o tom, že sever Evropy je kolébkou evropské kultury. Umělecky je to však dílo silné a z tohoto hlediska sklidilo zasloužený úspěch.
Po obsazení Dánska německou armádou roku 1940 vyjadřoval Jensen dosti kritické názory na fašismus a antisemitismus. Když mu byla roku 1944 udělena Nobelova cena za literaturu za „ojedinělou intenzitu a produktivitu jeho básnické imaginace ve spojení s bohatým intelektem a odvážným, novátorským uměním stylu (citace z odůvodnění Švédské akademie), žádné slavnostní předávání ceny se kvůli válce ve Stockholmu nekonalo. Druhá světová válka byla rovněž hlavní příčinou toho, že předtím nebyla cena po čtyři roky udělena.
Dílo
*Danskere (1896, Dánové) a Einar Elkjær (1898), romány napsané v duchu dekadentního novoromantického sebezpytování, ve kterých Jensen popsal atmosféru tehdejší Kodaně.
*Himmerlandsfolk (1898, Lidé z Himmerlandu), první svazek příběhů z autorova rodného kraje.
*Intermezzo (1899), novely,
*Kongens Fald (1900-1901, Králův pád), historický román z počátku 16. století o neúspěšných snahách dánském, norském a švédském králi Kristiánovi II., který byl posledním panovníkem tzv. kalmarské unie a který po svém sesazení zemřel v internaci.
*Den gotiske renæssance (1901, Gotická renesance), sebrané autorovy články, ve kterých se Jensen programově rozešel s dekadentním egocentrickým pesimismem.
*Nye Himmerlandshistorier (1904, Nové povídky z Himmerlandu), druhý svazek příběhů z autorova rodného kraje.
*Skovene (1904, Lesy), epos,
*Madame d’Ora (1904) a Hjulet (1905, Kolo), romány napsané pod vliven autorova pobytu v USA.
*Digte (1906, Básně), sbírka dříve napsaných básní, která se stala přímou inspirací dánského modernismu.
*Singaporenoveller (1907, Singapurské novely) a Eksotiske noveller (1907-1915, Exotické povídky), sbírky povídek inspirovaných zejména autorovým pobytem na Dálném východě.
*Myter (1907-1944, Mýty), jedenáct svazků esejí, črt a dalších drobnějších prozaických útvarů s nejrůznějšími náměty z cest, přírody atp.
*Den lange rejse (1908-1922, Dlouhá cesta), vrcholné autorovo dílo, šestidílný románový cyklus, ve kterém Jensen popsal vývoj severských národů od doby ledové do 15. století a vyjádřil v něm svůj názor, že nordická rasa, jako nejdokonaleší část lidstva, je kolébkou evropské kultury. Zároveň v něm popsal svou tezi vycházející ze sociálního darwinismu, že vývoj lidstva se odehrává v boji s přírodou. Cyklus se skládá z těchto částí (seřazeno chronolgicky podle doby děje, nikoliv podle doby vzniku):
*Den tabte land (1919, Ztracená země), první část cyklu s podtitulem Člověk před dobou ledovou se odehrává v mytické době poblíž obrovské sopky a líčí vynález ohně.
*Bræen (1908, Ledovec), v druhé části s podtitulem Mýty o ledové době a prvním člověku se vyděděnec se svou ženou stává otcem nordické rasy, objeví znovu oheň a založí civilizaci.
*Norne Gæst (1919), ve třetí části cyklu vynalézá severský génius povozy a lodě poháněné vesly nebo plachtami.
*Cimbrernes tog (1922, Tažení Cimbrů), čtvrtá část popisuje tažení severského kmene Cimbrů proti Římu,
*Skibet (1912, Loď), pátá část líčí výboje Vikingů,
*Christofer Columbus (1922, Kryštof Kolumbus), šestá závěrečná část popisuje objevení Ameriky. Ve shodě se svým názorem o výjimečnosti nordické rasy, došel Jensen v této části svého cyklu k názoru, že Kryštof Kolumbus byl původem Seveřan.
*Himmerlandshistorier (1910, Povídky z Himmerlandu), třetí svazek příběhů z autorova rodného kraje (všechny tři svazky patří mezi vrchol jutské regionální literatury).
*Introduktion til vor tidsalder (1915, Úvod k našemu věku), eseje,
*Olivia Marianne (1915), novely,
*Æstetik og udviking (1923, Estetika a vývoj), eseje,
*Evolution og moral (1925, Evoluce a morálka), esejistická kniha, ve které se Jensen snažil pomocí bilogické argumentace vyložit svůj názor z románového cyklu Dlouhá cesta, že nordická rasa je nejdokonaleší částí lidstva.
*Jørgine (1926), román líčící příběh oklamané venkovské dívky, která se stává sebeobětující se matkou.
*Dr. Renaults fristelser (1935, Pokušení doktora Renaulta), román,
*Gudrun (1936), román,
*Vor oprindelse (1941, Náš původ), eseje,
*Kvinnen i sagatiden (1942, Žena z dob ság), eseje.
České překlady
*Intermezzo: Tři novelly, Jan Otto, Praha 1913, přeložil Hanuš Hackenschmied,
*Králův pád, Fr. Topič, Praha 1917, přeložil Viktor Šuman,
*Lesy, Svátek, Praha 1918, přeložil Hanuš Hackenschmied,
*Olivia Marianne, Veraikon, Praha 1919, přeložil Emil Walter,
*Kolo, Alois Hynek, Praha 1920, přeložil Emil Walter,
*Madame D’Ora, Alois Hynek, Praha 1921, přeložil Hanuš Hackenschmied,
*Dlouhá cesta I. – Ztracená země, B. M. Klika a Družstevní práce, Praha 1922, přeložila Milada Lesná-Krausová, znovu 1929.
*Exotické novelly, Fr. Topič, Praha 1914, přeložil Gustav Pallas, znovu 1924.
*Dlouhá cesta II. – Ledovec, L. Bradáč, Praha 1916, přeložil Emil Walter, znovu 1919 a B. M. Klika a Družstevní práce, Praha 1929.
*Dlouhá cesta III. – Norne-Gaest, Družstevní práce a B. M. Klika, Praha 1930, přeložila Milada Lesná-Krausová,
*Dlouhá cesta IV. – Tažení Cimbrů, B. M. Klika a Družstevní práce, Praha 1931, přeložila Milada Lesná-Krausová,
*Dlouhá cesta V. – Loď, B. M. Klika, Praha 1930, přeložila Milada Lesná-Krausová,
*Dlouhá cesta VI. – Kryštof Kolumbus, B. M. Klika a Družstevní práce, Praha 1931, přeložil Emil Walter.