Jerome, Jerome Klapka

posted in: Výročí | 0

 

* 2. květen 1859, Staffordshire, Anglie

+ 14. červen 1927, Northampton, Anglie

 

Anglický spisovatel a redaktor.

Stal se čtvrtým dítětem svého otce, jehož jméno znělo Jerome Clapp, ale později se nechal přejmenovat na Jerome Clapp Jerome. Vyrůstal společně se sestrami Paulinou a Blandinou a s bratrem Miltonem, který brzy zemřel, v chudých poměrech, což popisuje ve své autobiografii My Life and Times. Změnil si prostřední jméno na Klapka podle maďarského generála Györgya Klapky, který pobýval v Anglii a udržoval s jeho rodinou přátelské styky.
Jeho snem bylo stát se politikem nebo učencem, ale kvůli smrti rodičů v roce 1872 ukončil studium a snažil se najít zaměstnání, které by ho uživilo. Pracoval u železniční společnosti London and North Western Railway, kde setrval čtyři roky. V roce 1877 se inspiroval Blandininou láskou k divadlu a pokoušel se působit jako herec pod uměleckým jménem Harold Crichton. Spojil se se společností, která režírovala hry za malé náklady, často napsané některým z herců, a která si sama vyráběla kostýmy a rekvizity. Toto období později komicky popisuje ve své knize On the Stage – and Off, ze které je zřejmé, že byl v té době bez finančních prostředků. Po třech letech na jevišti, které mu nepřinesly výraznější úspěch, se ve 21 letech rozhodl hledat nové zaměstnání. Pokoušel se stát žurnalistou, psal eseje a krátké satirické příběhy, ale většina z nich byla odmítnuta. V následujících letech pracoval jako učitel, skladník a úředník u advokáta. V roce 1885 konečně dosáhl úspěchu díky již zmíněné knize On the Stage – and Off, jejíž publikování mu otevřelo cestu pro další tvorbu. Následně byla vydána sbírka humoristických esejí Idle Thoughts of an Idle Fellow. Dne 21. června 1888 se oženil s ženou, která se jmenovala Georgina Elizabeth Henrietta Stanley Marris a která se až devět dní poté rozvedla se svým prvním manželem. Georgina měla z předchozího pětiletého manželství dceru, jež zdědila jméno po své matce a přezdívalo se jí Elsie. Jejich svatební cesta probíhala na řece Temži, což výrazně ovlivnilo Jeromovo další a nejvýznamnější dílo Three Men in a Boat (Tři muži ve člunu). Po propuknutí války se dobrovolně nabídl sloužit své vlasti, ale do britské armády nebyl kvůli vysokému věku přijat. Chtěl pomáhat alespoň nějakým způsobem, a tak pracoval ve francouzské armádě jako řidič sanitky. Zkušenosti z války a smrt jeho nevlastní dcery Elsie v roce 1921 oslabily jeho tvůrčí a životní energii. V roce 1926 publikoval svoji autobiografii My Life and Times. O rok později na cestě z Devonu do Londýna přes Cheltenham a Northampton utrpěl těžký úraz, který mu způsobil krvácení do mozku a ochrnutí. Dva týdny byl ošetřován v nemocnici Northampton General Hospital, ale zraněním podlehl. Byl zpopelněn v Golders Green vedle své rodiny. V jeho rodném Walsallu později zprovoznili muzeum zaměřené na Jeromův život a dílo.

Dílo

*Jalové myšlenky lenivého člověka (Idle Thoughts of an Idle Fellow), 1886
*Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) (Three Men in a Boat to Say Nothing of the Dog), 1889
*Poutníkův deník (The Diary of a Pilgrimage), česky původně jako Deník dvou poutníků, 1891
*Lenochovy myšlenky (Second Thoughts of an Idle Fellow), 1898
*Tři muži na toulkách (Three Men on the Bummel), 1900
*Čeho byl svědkem Henry (The Observations of Henry), 1901 – soubor povídek
*Paul Kelver (Paul Kelver), 1902
*Tommy a spol. (Tommy and Co), 1904
*O manželkách, hostinských, andělech i jiná vyprávění ( The Angel and the Author and Others), 1904 – povídky
*Host z pokoje do dvora ve třetím poschodí (The Passing of the Third Floor Back), 1907 – soubor povídek
*Láska Ulricha Nebendahla (The Love of Ulrich Nebendahl), 1909
*Malvína z Bretaně (Malvina of Brittany), 1916
*O tom, jak pečovat o ženy a jak je zvládnout, a jiné povídky (On the Care and Management of Women and other stories)
*Všechny cesty vedou na Kalvárii (All Roads Lead to Calvary), 1920
*Anthony John (Anthony John) , 1922
*Můj život a doba ( My Life and Times) , 1926, životopisná
*Henryho svědectví ( Tea-Table Talk and The Observations of Henry ), 1903