* 16. duben 1882, Klatovy, Čechy, Rakousko-Uhersko
+ 24. duben 1952, Jaroměř, Československo
Český výtvarný kritik, estetik a prozaik.
Narodil se jako Bohumil Markalous v rodině středoškolského profesora, který byl rovněž literárně činný (Jaromír John není otcem ani příbuzným spisovatele a publicisty Radka Johna). Když bylo spisovateli 5 let, zemřela mu matka a rodina se přestěhovala do Chrudimi, kde také chodil do školy a na gymnázium, kde odmaturoval. Na přání otce studoval Přírodovědnou fakultu UK v Praze, i když sám měl zájem o výtvarné umění nebo estetiku. V letech 1907 až 1914 působil jako středoškolský profesor na obchodní akademii v Praze, na obchodní akademii a potom gymnáziu v Kolíně, kam se přiženil, potom na dívčím lyceu a následně na gymnáziu v Hradci Králové. Všude, kam vkročil, působil jako kulturní organizátor, např. v Hradci Králové založil Palackého čítárnu, Měšťanskou besedu, psal do časopisů a novin. Po začátku 1. světové války narukoval na balkánskou frontu, ale již v roce 1916 těžce onemocněl a po návratu do vlasti působil jako instruktor dobrovolnické školy, správní důstojník a potom jako poručík ve vojenské nemocnici. Ani v té době ale nezahálel, studoval filosofii a estetiku a v roce 1919 získal titul doktora filosofie. Po propuštění z armády v květnu 1919 se rodina přestěhovala do Brna, kde pracoval nejprve jako redaktor Lidových novin, potom jako profesor na gymnáziu a v letech 1922-23 byl stipendistou v Paříži. Po návratu externě přednášel na technice dějiny umění. Podnikl také mnoho cest po západní Evropě a v roce 1925 se stal úředníkem tiskového odboru předsednictva vlády. Založil časopis Bytová kultura, obrazový archiv ČTK, vedl propagační oddělení Orbisu, založil Společenský klub v pražských Příkopech. V roce 1928 odešel do důchodu, nikoliv ale na odpočinek. Řídil časopis Pestrý týden, od roku 1935 žil v Novém Městě nad Metují, kde se zcela věnoval beletristické práci, v letech 1936-46 žil ve Slatiňanech. Od roku 1942 společně se spisovatelkou Helenou Šmahelovou. Od roku 1946 až do své smrti působil jako profesor obnovené university v Olomouci, kde založil katedru estetiky. Jeho život a dílo se dá rozdělit na období „Bohumil Markalous“ a období „Jaromír John“. Pod svým vlastním jménem se věnoval publicistické činnosti v oblasti estetiky, pod pseudonymem vydával povídky a romány. Předělem byl počátek první světové války. Až do nástupu na frontu působil jako estetik, vydával odborná díla o hračkách, vlivu květin, věnoval se vytváření estetického vkusu u dětí, v praktickém životě, byl proti zanášení starožitností do denního života. Jeho heslem bylo „všechno prosté je vkusné“.
Dílo
Jeho doménou byly povídky s psychologickým mírně ironickým nádechem. Patří do skupiny autorů psychologické prózy – s Jaroslavem Havlíčkem, Egonem Hostovským, Václavem Řezáčem a Jarmilou Glazarovou.
Vstupem do války se více věnoval beletristické činnosti, i když i předtím publikoval, nyní pod pseudonymem vznikala jeho nejvýznamnější díla.
*U táborového ohně, 1917 – povídky z války
*Listy z vojny, jež jsem psal svému synovi, 1917 – skutečné dopisy, které psal Evženovi
*Dojmy a povídky, 1918
*Humoresky, 1918
*Večery na slamníku, 1920 – výběr z předchozích povídek o postavičkách zavlečených do války. Tato kniha byla oceněna až za 2. světové války, kdy byla českým čtenářem velmi vyhledávaná.
*Tabatěrka – povídky o lásce, 1922
Jaromír John často přepracovával již vydané povídky a vydával je znovu pod jinými tituly. Listy z vojny například přepracoval a znovu vydal v roce 1921 pod názvem Tábory povídačky a potom znovu v roce 1934 pod názvem Narodil se.
V letech 1922 až 1934 se beletristicky odmlčel a pokračoval až roku 1934 povídkou Zbloudilý syn – o malém živnostníkovi, který jako voják prvé světové války byl sadista a před druhou světovou válkou se dal k nacistům.
Další díla
*Výbušný zlotvor, 1934 – příběh milovníka starých časů ve víru moderní Prahy
*Estét, 1935 – nedokončený román
*Rajský ostrov, 1938 – o budování Národního divadla
*Topičovo australské dobrodružství, 1939 – je příběh jeho přítele Aloise Topiče, který se vzepřel vůli rodičů a jako mladý se oženil s chudou dívkou, odjel s ní do Austrálie, kde prožil mnoho dobrodružství, o kterých vyprávěl na sklonku životu v autobiografickém deníku. Ten John uspořádal a vydal pod svým jménem.
*Šibalství svršků, 1939 – o neschopností žít, vydáno knižně až v roce 1959
*Vojáček Hubáček, 1939 – o osudech českého vojáka za 1. světové války
*Utržený knoflík, 1940 – povídky o lidech a zvířatech
*Moudrý Elgelbert, 1940 – příběh o člověku zklamaném láskou a celým životem
*Dořini milenci a jiné kratochvíle, 1942 – humoristická próza
*Pampovánek, 1948 – román náboženského poblouznění
a další…
