Jonson, Ben

posted in: Výročí | 0

 

* 11. červen 1572, Londýn, Anglie

+ 6. srpen 1637, Londýn, Anglie

Anglický dramatik.

Narodil se dva měsíce po smrti svého otce, který byl duchovním. Navštěvoval sice jednu z nejlepších středních škol v Londýně Westminster School, které bylo střediskem humanistické vzdělanosti, ale studium nedokončil, protože ho jeho nevlastní otec, který byl zedníkem, ze školy vzal a dal učit také na zedníka. Jonson však brzy vstoupil do armády a bojoval ve Flandrech. Po návratu do Anglie se stal potulným hercem a nakonec začal sám psát divadelní hry, od roku 1597 pro divadelní společnost Služebníci lorda admirála (Lord Admiral’s Men). Měl výbušnou povahu a jeho život byl plný konfliktů, soubojů a bitek, které ho dokonce roku 1598 přivedly do vězení a hrozil mu trest smrti, jenž byl změněn na vypálení cejchu a zabavení majetku. Po roce 1599 se začal věnovat tvorbě pro soukromá šlechtická divadla a podporoval je i v tzv. válce divadel (nebo také válce básníků), která probíhala v letech 1599-1602 právě mezi šlechtickými (soukromými) a veřejnými divadly. Svá nejlepší díla pak napsal v letech 1605 a 1614 a položil v nich základy techniky dramatické charakterizace, používané později za anglického klasicismu. Roku 1616 se stal profesorem rétoriky na Gresham College v Londýně a téhož roku obdržel od krále Jakuba I., pro jehož dvorní divadlo psal od roku 1603 tzv. masky, pravidelný důchod. Poté se začal u něho projevovat částečný pokles tvořivé aktivity a jako dramatik se na deset let odmlčel. Roku 1619 obdržel v Oxfordu titul mistra svobodných umění honoris causa. Konec jeho života byl poznamenán nepříjemnými a později i tragickými událostmi. Při požáru jeho knihovny v roce 1623 mu shořela řada jeho rozpracovaných děl. Pak se začal postupně dostávat do finančních problémů, protože po jeho maskách nebyla již na dvoře Karla I. poptávka a hry určené pro divadla veřejná neměly potřebný úspěch. Roku 1628 ochrnul po záchvatu mrtvice. Obdržel sice úřad kronikáře města Londýna a později penzi, přesto umřel téměř v bídě.

Dílo

Divadelní hry

*A Tale of a Tub (asi 1596, Příběh o korytě), komedie, upraveno 1633, tiskem 1640,
*The Isle of Dogs (1597, Psí ostrov), dnes ztracená „protistátní“ komedie napsaná pravděpodobně společně s Thomasem Nashem, která přivedla Jonsona do vězení.
*The Case is Altered (před 1598, To je jiná věc), tiskem 1609, komedie,
*Every Man in His Humour (1598, Každý podle své chuti), tiskem 1601, komedie, první velký Jonsonův úspěch. Hra vychází z předpokladu antické a renesanční medicíny, že povahu člověka určuje, která ze čtyř jeho hlavních tělesných šťáv v jeho těle převládá. Když převládá krev, jde o sangvinika, když světlá žluč, pak jde o cholerika, když hlen, jde o flegmatika a pokud černá žluč, pak jde o melancholika. Tento přístup však vedl k poněkud schematickému jednorozměrnému charakteru vystupujících postav.
*Every Man out of His Humour (1599, Každý proti své chuti), tiskem 1600, komedie vycházející ze stejných principů, jako Jonsonovo předcházející dílo. Jde o vůbec nejdelší text určený pro alžbětinské veřejné divadlo, hra však nebyla příliš úspěšná.
*Cynthia’s Revels (1600, Cynthiiny radovánky), tiskem 1601, satirická komedie,
*The Poetaster (1601, Veršotepec), tiskem 1602, satirická komedie zesměšňující dramatiky píšící pro veřejná divadla, například Thomase Dekkera nebo Johna Marstona (se kterým se však opět spřátelil).
*Sejanus His Fall (1603, Pád Sejanův), tiskem 1605, ne příliš úspěšná tragédie, ve které se Jonson pokusil přesně zobrazit události z římské historie, v tomto případě život favorita římského císaře Tibéria.
*Eastward Hoe! (1605, Na východ!), tiskem rovněž 1605, komedie napsaná společně s Johnem Marstonem a Georgem Chapmanem, která vyvolala skandál pro údajnou urážku krále Jakuba I. protiskotskými výroky. Autoři byli dokonce načas uvězněni a propuštěni až na přímluvu vlivných známých.
*Volpone, or the Fox (1605, Volpone aneb Lišák), tiskem 1607, první z vrcholných Jonsonových děl, satirická komedie odehrávající se v Benátkách a zobrazující až zvířecí chamtivost po majetku, čemuž odpovídají i jména jednajících postav (velmož Lišák, advokát Sup, kupec Krkavec atp.). Hra vyniká komickými situacemi, které mají někdy až charakter krutých žertíků.
*Epicoene, or the Silent Woman (1609, Epicoena aneb Mlčenlivá žena), tiskem 1616, další vrcholná Jonsonova komedie zesměšňující pseudovzdělanectví, chlubivost a nerudnost, ve které vytoužená tichá žena je ve skutečnosti zamaskovaný chlapec.
*The Alchemist (1610, Alchymista), tiskem 1612, třetí Jonsonova vrcholná komedie odehrávající se v Londýně a jejímž tématem je šarlatánství a slepá honba za ziskem neštítící se podvodů.
*Catiline His Conspiracy (1611, Catilinovo spiknutí), tiskem rovněž 1611, opět ne příliš úspěšná tragédie z římských dějin zobrazující Catilinovo spiknutí.
*Bartholomew Fair (1614, Bartolomějský jarmark), tiskem až 1631, poslední Jonsonovo vrcholné dílo, komedie zesměšňující puritánskou důstojnost a lidskou hloupost. Na rozdíl od předchozích děl je napsána prózou.
*The Devil is an Ass (1616, Ďábel je osel), tiskem až 1631, komedie,
*The Staple of News (1626, Burza novinek), tiskem (1631, komedie,
*The New Inn (1629, Nový hostinec), tiskem 1631, komedie,
*The Magnetic Lady (1632, Magnetická žena), tiskem 1641, komedie,
*The Sad Shepherd (1637, Smutný pastevec), tiskem 1641, nedokončená pastorální hra,

Masky

*Daughter of Niger, kostým pro masku Bena Jonsona The Masque of Blackness (1605, Maska černoty) od Iniga Jonese.
Tzv. masky, tj. krátké, zpravidla veršované, divadelní hry zahrnující hudbu, zpěv, tanec a bohatou výpravu s kostýmy, psal Jonson pro dvorní divadlo anglického krále Jakuba I. od roku 1603 a dosáhl v tomto žánru ve spolupráci s nejvýznamnějším představitelem alžbětinské architektury Inigem Jonesem (1572 – 1651), který působil také jako scénograf a kostýmní výtvarník, velkého mistrovství. Z Jonsonových masek vynikají zejména:
*The Masque of Blackness (1605, Maska černoty), tiskem 1608,
*The Masque of Queens (1609, Maska královen), tiskem 1609, v této hře vystupuje mimo jiné i Vlasta, vůdkyně žen v dívčí válce, jako česká královna.
*Pleasure Reconciled to Virtue (1618, Rozkoš smířená se Ctností), tiskem 1641

Poezie

Jonson byl rovněž významný básník. Je autorem celé řady lyrických písní, které jsou součástí jeho divadelních her a z nichž mnoho zlidovělo. Dále psal lyrické básně, epigramy, elegie a ódy. Tato jeho díla jsou obsažena ve sbírkách:
*Epigrams (1616, Epigramy),
*The Forest (1616, Les),
*The Underwood (tiskem 1640, Podrost).

Ostatní

*Timber, or Discoveries Mase upon Men and Matter (tiskem 1640, Stavební dříví aneb Objevy o lidech a věcech), soubor drobných próz. Jde o literárně-kritické poznámky, týkajících se antických autorů, a o osobní postřehy o Jonsonových současnících.