* 3. červenec 1883, Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
+ 3. červen 1924, Kierling, Rakousko
Židovský spisovatel, narozen v Praze.
Nejprve navštěvoval chlapeckou školu, poté gymnázium na Malá straně. V letech 1901 až 1906 studoval práva na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity a navštěvoval ještě přednášky germanistiky a dějin umění. V roce 1902 se setkal s Maxem Brodem, rovněž studentem Karlo-Ferdinandovy univerzity a jejich přátelství trvalo až do Kafkovy smrti v roce 1924. V roce 1906 promoval a stal se doktorem práv. Krátce byl zaměstnán u pojišťovny Assicurazioni Generali. V letech 1907 až 1922 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně, nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka. V tomto zaměstnání byl velmi nešťastný a své zaměstnavatele neměl velmi rád, přesto dosáhl jistého kariérního úspěchu.
V roce 1908 publikoval své první texty; v mnichovském časopise Hyperion a v Brodově almanachu Arkadia. Později některé své povídky veřejně četl.
Jeho poměr k ženám byl více než komplikovaný. Sex považoval za cosi nečistého a nazýval jej „trestem za lásku“ (v jeho dílech je často spojován s nízkostí, vinou či špínou). Přesto navázal vztah s několika ženami. V roce 1912 se setkal s úřednicí Felice Bauerovou. Byl s ní dvakrát zasnouben (1914 a 1917), ale vztah definitivně skončil v roce 1917. S její přítelkyní Gretou Blochovou měl syna. Zemřel v šesti letech a on se o něm nikdy nedozvěděl. Dalšími ženami v jeho životě byly Julie Vohryzková, s níž v letech 1918 až 1920 prožil krátký vztah a zasnoubil se s ní, a později jeho vídeňská platonická přítelkyně Milena Jesenská a berlínská dívka Dora Diamantová, se kterou prožil posledních 8 měsíců v Berlíně a v rakouských sanatoriích.
Byl jako jeho hrdinové, depresivní, nešťastný, nenápadný a slabý. Cítil se být životním ztroskotancem a nepochopený. Lidem se vyhýbal, jeho přáteli byli Max Brod, Franz Werfel a několik dalších německo-židovských intelektuálů. Byl nekuřák, vegetarián, abstinent a nejedl sladké.
Poslední léta svého života strávil v sanatoriích a lázních v Čechách, na Slovensku, v Rakousku i v Německu. Léčil se i v Itálii a Švýcarsku. V červnu 1924 zemřel na tuberkulózu hrtanu v sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku.
Dílo
*Ein Damenbrevier (1909)
*Gespräch mit dem Beter (1909)
*Gespräch mit dem Betrunkenen (1909)
*Die Aeroplane in Brescia (1909)
*Großer Lärm (1912)
*Betrachtung (1913) – česky Rozjímání
*Das Urteil (1913) – česky Ortel
*Der Heizer (1913) – česky Topič, první kapitola románového fragmentu Der Verschollene – česky Nezvěstný
*Die Verwandlung (1915) – česky Proměna
*Der Mord, 1918. Jiná verze nazvaná Ein Brudermord (1919)
*In der Strafkolonie (1919) – česky V kárném táboře
*Ein Landarzt (1918) – česky Venkovský lékař
*Der Kübelreiter (1921) – česky Jezdec na uhláku
*Ein Hungerkünstler (1922) – česky Umělec v hladovění
*Der Prozeß, rukopis z let 1914 až 1915; vydáno 1925 (česky Proces) – hlavní postava Josef K. je v den svých 30.narozenin zatčen a obviněn. Zpočátku se K. brání a snaží se zjistit příčinu svého zatčení, ale postupem času začíná věřit ve svou vinu.
*Das Schlo (1922) Románový fragment – česky Zámek Amerika, první náčrty 1912; vydáno 1927. Románový fragment (česky Amerika nebo Nezvěstný). Brodův titul Amerika nahradil původně Kafkou zamýšlený název „Der Verschollene“ (Nezvěstný. Je to příběh mladíka cestujícího do Ameriky na lodi, postupně v Americ bydlící u svého přítele. Jako další Kafkova díla, i tady je epická část velmi nevýrazná, spíše slouží pro vykřičení pocitu nevinně odsouzeného, bezvýchodně bloudícího. V tomto stavu se ovšem Kafka nevyhýbá třeba i úsměvným momentům, které nás z patologického pocitu vytrhávaí a dávají nám se s ním vlastně smířit. Nedokončenost tohoto díla není na škodu, jelikož vedle myšlenky odsouzení je jekékoli přirozené vyústění zbytečné).