Kantůrková, Eva

 

* 11. květen 1930, Praha, Československo

 

Česká prozaička a scenáristka.

Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem. Po ukončení studia filozofie a historie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do roku 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře. Byla členkou KSČ a angažovala se v Pražském jaru; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích. Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem (1932–1998) angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra a v letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady a členkou jejího předsednictva. V letech 1994–6 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V letech 1998–2000 byla ředitelkou odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Od roku 2006 byla prezidentkou nově založené Akademie literatury české.

Dílo

*Jen tak si maličko povyskočit, 1966 – sbírka psychologických povídek
*Smuteční slavnost, 1967 – společensko-kritický román, kde hlavním motivem je chystaný pohřeb komunistického tajemníka, dávají čtenáři příležitost seznámit se s událostmi na malém městě roku 1948 a následné kolektivizace zemědělství z různých pohledů několika vypravěčů; zfilmováno roku 1968 Zdeňkem Sirovým (film mohl být promítán až po roce 1989)
*Po potopě, 1969 – román; hrdinka románu, malířka a matka dospívající dcery, se po rozchodu s mužem psychicky zhroutí, z čehož se pak zotavuje na psychiatrické klinice
*Nulový bod, 1970 – ministerský úředník, který v roce 1948 přišel o kariéru a i nadále prožíval řadu osobních tragédií, se rozhodne pro sebevraždu; román formou retrospektivy vypráví příběh celého jeho života
*Černá hvězda, Kolín nad Rýnem 1982, Praha 1992 – příběh levicového novináře, který prožívá chvíli deziluze a rozpadu dosavadních životních hodnot – pokus autorky vyrovnat se s vlastní změnou postoje vůči komunismu
*Člověk v závěsu, 1977, Kolín nad Rýnem 1988 – sbírka novel
*Pozůstalost pana Ábela, 1977 Kolín nad Rýnem, Praha 1990
*Pán věže, samizdat 1979, Praha 1992 – román inspirovaný příběhem Ježíše Krista, znova 2004,
*Přítelkyně z domu smutku, Kolín nad Rýnem 1984, Praha 1990 – nejznámější kniha, z prostředí vězení s autobiografickými prvky; roku 1992 byl podle románu natočen režisérem Hynkem Bočanem čtyřdílný televizní seriál
*Jan Hus: příspěvek k národní identitě, samizdat 1986 – historická studie o životě mistra Jana Husa
*Památník, 1994 – deníkovou formou psaná autobiografie
*Záznamy paměti, 1997
*Zahrada dětství jménem Eden, 1998
*Nejsi, 1999 – kniha vyrovnávající se s manželovou smrtí
*Nečas, 2000 – autobiografický román
*Jsem osoba vzdorovitá a neposlušná, 2005
*Démoni nečasu, 2007
*Vy nám taky : momentky života, 2008 – Scénky z vlastního života, konfrontace vztahu k dnešku i včerejšku
*Doteky, 2009 – Román s duchovním rozměrem o proplétajících se osudech dvou lidí, vzdálených a přesto se sbližujících.
*Tati!, 2010
*Nečekej, až zajde slunce!, 2011