Klášterský, Antonín

 

* 25. září 1866, Mirovice, Čechy

+ 3. listopad 1938, Praha, Čechy, Protektorát Čechy a Morava

 

Český básník a překladatel.

Pocházel ze šlechtické rodiny (Klášterští z Rosengartenu), narodil se v Mirovicích nedaleko Písku, studoval ale v Praze. Po vystudování práv zastával různé úřední funkce, ve volném čase psal a překládal poezii, kterou publikoval nejprve časopisecky, později knižně (celý život ale přispíval do mnoha časopisů). V roce 1897 byl zvolen dopisujícím členem Akademie pro vědy, slovesnost a umění, od roku 1923 byl její řádný člen a později tajemník. Mnoho sil věnoval organizačním záležitostem literárního života. Patřil k zakladatelům literárního spolku Máj, jež si jako jeden z hlavních úkolů uložil penzijní zajištění českých spisovatelů. Jako právník se zabýval otázkami zlepšení autorského práva, pracoval v podpůrném spolku spisovatelů Svatobor, spoluzaložil Společnost Jaroslava Vrchlického a stal se redaktorem jeho Sborníku. Po smrti J. Vrchlického a J. V. Sládka roku 1912 byl pověřen řízením Sborníku světové poezie, jediné reprezentativní knižnice sledující v Čechách evropskou a zámořskou poezii.

Dílo

Jeho básně (převážně milostná či přírodní lyrika) jsou prosté, tiché a uhlazené. Jsou velmi blízké dílu Vrchlického, někdy bývá označován za jeho epigona, jindy za „žáka“. Ve své době byl velmi ceněn, dnes není příliš známý. Jeho pozdější básně přepadají k vlastenecké a politické lyrice, stále silná zůstává přírodní lyrika. Některé básně psal dokonce v chodském nářečí. Vedle vlivu Vrchlického také k stáru narůstá vliv Sládka, nicméně vliv Vrchlického stále převažuje. Kromě stylu se také jeho návaznost projevuje ve formě – nejčastěji používá sonet a siciliánu, stejně jako jeho učitel. Byl také ve své době úspěšným překladatelem převážně z angličtiny, jeho nejvýznamnějším dílem je překlad Sonetů Williama Shakespeara, publikovaný v roce 1923. Přeložil také další Shakespearova díla (v návaznosti na překlady Sládkovy). Překládal také dobové anglické a americké básníky, způsob překladu se drží zavedené tradice Sládka a Vrchlického.

Mimo četné časopisecké publikace svých básní vydal

básnické sbírky

*Ptačí svět (1888)
*Spadalé listí (1891)
*Písně práce (1891)
*Poli a lesy (1892)
*Drobty života (1892)
*Epické básně (1893)
*Pražské motivy (1894)
*Srdce a duše (1895)
*Noční violy (1895)
*Živé stíny (1897)
*Vzpomínky z jihu (1897)
*Z českých žalmů (1911)
*České balady, legendy a j. básně (1912)
*Ironické siciliány (1913)
*Zaváto (1917)
*Ze zápisníku mrtvého (1918)
*Na českém jihu (1919)
*Dojmy a nálady (1920)
*V záři svobody (1923)
*Sonety babího léta (1926)
*Chodský písně (1926)
*Zimní pohádka (1928)
*Probuzení (1930)
*Nové jihočeské melodie (1930)
*Z cest velkých i menších (1933)