* 16. listopad 1902, Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
+ 10. srpen 1978, Praha, Československo
Český spisovatel.
Od roku 1937 přijal jméno Jan Karsten. Spisovatel barvitého osudu, jehož životní příběh se stal námětem k románu O. Černocha Alibi (1960). Obecnou školu vychodil v pražském Karlíně, poté studoval na lounském gymnáziu. V roce 1925 absolvoval lékařskou fakultu, studoval též práva. Pracoval ve studentském hnutí, mezi roky 1923-25 působil v redakci revue Apollón, 1924-25 pak jako dramaturg divadla Komedie. Stýkal se s významnými osobnostmi politiky a kultury, například s K. Bieblem, F. Peroutkou. V roce 1928 byl odsouzen na doživotí za účast na vraždě M. Vörösmartyové. Proces byl pravicovým tiskem zneužit ke kampani proti levici. V roce 1937 byl podmínečně propuštěn. Dva roky pracoval jako úředník v advokátní kanceláři, poté jako redaktor a vedoucí propagačního oddělení různých nakladatelství. Od roku 1949 žil v cizině – Švédsko, SRN, roku 1964 získal státní občanství v USA, kde pracoval jako psychiatr a soudní znalec. Od roku 1974 žil jako americký občan v Praze, kde také zemřel.
Dílo
Publikoval sbírku básní
*Bílý okamžik a množství článků a próz v periodikách. Sbírkou Bílý okamžik se zařadil k poválečné vitalistické generaci, která spojuje opojení ze života, láskyplnou pokoru a silné sociální cítění a dekadentními prvky. Spolu s A. Cihelkou napsal divadelní hru
*Zlato (1925). V mírně zmateném ději, v němž se prolíná několik rovin, sledujeme snahy boháčů politiků vyvolat imperialistickou válku s pomocí dálkových radiozářičů, nových otravných plynů, radioděl a neviditelných ponorek. Dělníci se vzbouří a svrhnou vládnoucí vrstvu. Hra byla oceněna v soutěži pražského Proletkultu.
