Kolár, Josef Jiří

 

* 9. únor 1812, Praha, Čechy

+ 31. leden 1896, Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko

Český herec, divadelní režisér, překladatel, spisovatel.

Vlastním jménem Josef Jiří Kolář, později uváděno Kolar i Kolár. V Praze vystudoval gymnazium a na pražské Karlově univerzitě a později v Budapešti studoval filozofii a medicínu. Stal se vychovatelem v uherské šlechtické rodině a poznal na svých cestách Německo, Francii, Turecko. Naučil se několik jazyků. Po návratu do Prahy jej získal pro divadlo J. K. Tyl. Vystupoval jako ochotník v českém divadle, poprvé roku 1837 na Kajetánském divadle právě pod J. K. Tylem. Později jako profesionální herec v německém souboru Stavovského divadla (1842-1846). Ke Stavovskému divadlu byla postavena přístavba v Růžové ulici, kde se střídal v režírování českých her s J. K. Tylem. Působil jako vrchní režisér, umělecký ředitel a herec v českých i německých hrách Prozatímního divadla (1862-1864, 1866-1873). V roce 1881 převzal nakrátko funkci dramaturga Národního divadla. Řadu divadelních her přeložil (Shakespeare, Schiller, Goethe). Patřil tehdy mezi herce v Praze nejvýznačnější. Projevoval se výraznými gesty a pózami, na jevišti působil mohutným dojmem. Řadu rolí hrál po boku své manželky Anny Kolárové, rozené Manětínské. Druhé křestní jméno přijal z obdivu k G. G. Byronovi. Dalšími vzory mu byli E. T. A. Hoffmann a Jean Paul, ve filozofii Hegel.

Dílo

Vrcholem jeho mnohostranné činnosti bylo herectví, i když velké zásluhy si získal i uváděním (a překlady) Shakespeara na české jeviště. Dále překládal Schillera, Goetha a další autory. Sám napsal řadu dramat, vesměs křiklavě romantických tragédií, opírajících se navíc silně o cizí vzory. Jeho povídková a románová tvorba stejně jako básně – až na výjimky – neměly zřetelnější úspěch. Některými svými pracemi (např. román Pekla zplozenci, či povídka U červeného draka) se řadí mezi autory české literatury typu fantasy a horor.

Dílo divadelní

Autorské práce

Monika, premiéra (1846)
Žižkova smrt, premiéra (1850)
Magelona, premiéra (1852)
Mravenci (1869), průměr
Dejte mi čamaru (1869), nepříliš úspěšná
Pražský žid,premiéra (1871)
Smiřičtí (1882)
Primátor (1883)
Královna Barbora (1884)
Mistr Jeroným (1886)

Překlady

Hamlet (1855), od Shakespeara
Kupec benátský (1859), od Shakespeara
Macbeth (1868), od Shakespeara
Zkrocení zlé ženy (1872), od Shakespeara
Faust (1855), od Goetha
Loupežníci, od Schillera

Literární dílo

*Muzikanti, čili Ďábel ve fraku (1867)
*Sebrané romány (1854-1861), povídky historicko-fantastické
*Pekla zplozenci (1862)
*Ze staré Prahy (1888)
*Světem bludů (1889)
*Povídačky veselého studenta s červenou karkulkou (1850)
*Básně (1879)