22. říjen 1962, Praha, Československo
Český básník, spisovatel, literární publicista a hudebník.
Po maturitě na pražském Akademickém Gymnáziu absolvoval jednoletou pomaturitní nástavbu a poté pět semestrů Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Brandýse nad Labem (obor speciální pedagogika). Později studoval bohemistiku a komparatistiku na Filozofické fakultě UK v Praze (1990–1998). Byl zaměstnán jako zeměměřič, noční strážný, operátor ve výpočetním středisku Pražských pivovarů a sodovkáren. V letech 1982–1985 byl členem hudební skupiny Národní třída (CD Je třeba si zvykat/Vlhkost v nočním autobusu, Black Point, 2000), poté (1986–1988) frontmanem hard-metalové skupiny His Boys-Jeho hoši – zpěv, elektrická mandolína. Roku 1985 spoluzakládal kulturní revue Jednou nohou, později Revolver Revue, roku 1989 stál u zrodu Informačního servisu, později týdeníku Respekt. V letech 1995–1996 byl externím dramaturgem Divadla Komedie v Praze. Zde byla v režii Ireny Perclové uvedena jeho divadelní hra – inscenovaná petice Spravedlnost pro Leonarda Peltiera a mokřadní organismy. V literatuře debutoval v roce 1981 básněmi a prózami v samizdatovém časopise Violit, dále publikoval v samizdatových sbornících (mj. Už na to seru, protože to mám za pár, uspořádal Andrej Stankovič, 1985, 9x kontra…, uspořádal Luděk Marks, 1987), v periodikách Jednou nohou, resp. Revolver Revue, v exilovém Paternosteru (Vídeň) a Čtení na léto (letní číslo římského dvouměsíčníku Listy). Po roce 1990 zveřejňoval svoji poezii, prózu a publicistiku v Alternativě, Babylonu, Divadelních novinách, www.dobraadresa.cz, Iniciálách, Lidových novinách, Literárních novinách, Revolver Revui a její Kritické Příloze, Tvaru aj. Používal pseudonymů Heřman Křemenáč, Vítězslav Sval a Bořek Mařina. Příležitostně se věnuje překladům (z bulharštiny – básně Kirila Merdžanského, z angličtiny) příběhy pueblanských indiánů Severní Ameriky, Ken Saro-Wiwa, Bo-Han). Dnes je ve svobodném povolání. Signatář royalistické iniciativy České děti. Žije na Prácheňsku.
Dílo
*Lodní deník, novela, Nezávislé tiskové středisko, 1991 — Cena Jiřího Ortena
*Cizrna, Torst, 1995 — básnická sbírka
*Starý zpěvy, básně, Revolver Revue, 1997
*Zemský povídky, Hynek, 1999
*Prozatím, Petrov, 2001 — básně
*Amazonia, Klokočí a Knihovna Jana Drdy, 2003 — básnická sbírka
*Manael, Protis, 2005 — próza
*Země Noc, básnická sbírka, Clinamen 2006
*Tajná cikánská kronika, Pavel Mervart (Edice současné české poezie) 2007
