* 17. prosinec 1887, Hrusice, Čechy
+ 14. prosinec 1957 Praha, Československo
Český malíř, ilustrátor, jevištní výtvarník, karikaturista, spisovatel.
Narodil se v rodině ševce v Hrusicích, pocházel ze čtyř dětí. Téměř o 17 let starší bratr František velmi ovlivnil jeho fantazii. Rád zpíval lidové písně, zvlášť za doprovodu sestry Marie. Druhorozená sestra Antonie musela ze sociálních důvodů odejít z domova a pracovat ve městě jako služka.Chodil do hrusické školy, ale učení ho moc nebavilo, kromě kreslení a přírodopisu. Ve 14 letech odešel do Prahy, aby se učil malířem pokojů a divadelních dekorací. V kresbě byl samoukem, postupně si vyvinul osobitý styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav. V roce 1904 týdeník Máj uveřejnil dvě kresbičky Josefa Lady. Téhož roku začal navštěvovat kreslířské kurzy profesora Jakesche. Po dalším roce dostal výuční list a usadil se natrvalo v Praze. Na třetí pokus byl přijat k řádnému studiu na Uměleckoprůmyslové škole. Žáci této školy však nesměli publikovat, předměty ho nebavily a tak po půl roce ze školy odešel.
Začal ilustrovat knížky pro děti, dostával zakázky a těch přibývalo. Své kresby uveřejňoval v časopisech Besídka malých, Humoristické listy, Šibeničky a jiné. Byl stálým spolupracovníkem časopisů nakladatelství Melantrich, redigoval přílohu deníku České slovo – Kvítko z čertovy zahrádky. Ilustroval četné knihy Jaroslava Haška, J. Š. Kubína, Jana Nerudy a jiných spisovatelů. V roce 1926 vznikaly první ilustrace Švejka pro nakladatelství Adolfa Synka.
V roce 1923 se po dlouholeté známosti oženil s Hanou Budějovickou. S ní měl dvě dcery, z nichž mladší Eva zahynula při náletu na Prahu 14. února 1945. Pro svoji dceru udělal návrh na pomník na Olšanských hřbitovech, který je zde na hrobě Ladovy rodiny dodnes. Manželka Hana zemřela v roce 1951, on sám o šest let později. Je pochován na Olšanských hřbitovech. Dcera Alena byla také známou ilustrátorkou. V roce 1963 vydala knihu Můj táta Josef Lada. Zemřela roku 1992.
Jeho kresby doprovázely verše pro děti od Seiferta či Hrubína, lidovou poezii, např. Říkadla nebo Halekačky naší Kačky, i umělecko-naučné publikace – Svět zvířat, Veselý přírodopis. Základem jeho prací pro děti byla vyprávění jeho vlastním dětem. Vycházel ze známého vesnického prostředí, folklorní tradice, personifikuje svět zvířat, pracuje s nadsázkou.
Dílo
*Moje abeceda (1910) – ilustrovaná knížka pro začínající školáky, vydává se dodnes
*Kalamajka (1913) – vydal spolu s Jaroslavem Haškem, obsahuje Ladovy říkanky s kresbami a Haškovy krátké anekdotické příběhy
*Ladův veselý přírodopis (1917)
*Vlkova svatba (1919)
*Říkadla našeho Kadla (1928)
*Ezopské bajky (1931) – převyprávění Ezopových bajek
*Halekačky naší Kačky (1932) – lidová poezie
*O kocourku Mikešovi
*O Mikešovi, Příhody kocourka, který mluvil (1934)
*Do světa (1935)
*Cirkus Mikeš & Kludský (1936)
*Zlatý domov (1936)
*O chytré kmotře lišce (1937)
*Straky na vrbě (1940)
*Ku! Ku! Je po mně vztáhněte ruku! (1941)
*O Klikotoči, Koloběhu a Koloději (1941)
*Veselé kresby Josefa Lady (1949)
*Josef Lada dětem (1952)
*Říkadla (1955) – lidová poezie
*Mikeš (1958)
*Můj přítel Švejk (1969)
*O statečném králíčkovi (1969)
*Ladovy pohádky (1971)
*Bubáci a hastrmani (1939)
*Pohádky naruby (1939)
*Nezbedné pohádky (1946)
*Vzpomínky z dětství (1937)
*Kronika mého života (1942)