Laforet, Carmen

 

* 6. září 1921, Barcelona, Španělsko

+ 28. únor 2004, Madrid, Španělsko

 

Španělská prozaička.

Narodila se v Barceloně v rodině architekta. Po dvou letech se rodina přestěhovala do města Las Palmas na ostrově Gran Canaria (Kanárské ostrovy). Po skončení občanské války se Carmen do Barcelony vrátila, aby zde na univerzitě studovala filozofii a práva. Od roku 1942 ve studiích pokračovala na madridské univerzitě
Do povědomí čtenářů vešla svým prvním románem Nic (Nicota; Nada). Carmen Laforet nejprve sepsala převyprávění jednoho roku života mladé dívky Andrey. Nakladatelství Destino v Barceloně v té době pořádalo soutěž o původní román k uctění památky předčasně zemřelého barcelonského spisovatele a novináře Eugenia Nadala. Po naléhání přátel do nakladatelství příběh poslala.
Soutěže se účastnilo 25 děl. Carmen zvítězila a takřka přes noc se stala slavnou. Do konce roku 1945 vyšel román třikrát a všechna vydání byla ihned rozebrána. Jako motto knihy si autorka vybrala úryvek z Jimenézovy stejnojmenné básně (Nic). Vznikly také dvě filmové verze.
Po velkém ohlasu prvního díla, celé Španělsko napjatě očekávalo další dílo. Po 7 letech (1952), ve kterých se vdala a stala se matkou několika dětí, vyšel román Ostrov a démoni (La isla y los demonios). Tento román je inspirován jejím dětstvím a dospíváním na Kanárských ostrovech. Odborníci[kdo?] tvrdí, že tento román je méně spontánnější, ale jinak o nic horší než prvotina Nic. Ovšem ani ji nijak nepřekonal.

Další díla

*Výzva, kniha povídek, (La llamada; 1954)
*Nová žena, román, (La mujer nueva; 1956)
*Oslnění, román, (La insolación; 1963)
*Dívka a jiné povídky, kniha, (La niňa y otros cuentos; 1970)