Lewis, Harry Sinclair

posted in: Výročí | 0

 

* 7. únor 1885, Sauk Centre, Minnesota, USA

+ 10. leden 1955, Řím, Itálie

 

 Americký prozaik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1930.

Harry Sinclair Lewis se narodil roku 1885 v Sauk Centre v Minnesotě jako třetí syn venkovského doktora. Jeho matka zemřela na tuberkulózu, když mu bylo šest let. Ve věku třinácti let utekl z domova, protože se chtěl stát bubeníkem v americko-španělské válce, ale jeho otec jej brzy našel v jednom železničním skladišti. Roku 1902 začal studovat na Oberlinově akademii v Ohiu a krátce poté na Yaleově univerzitě, kde začal přispívat do univerzitního časopisu Yale Literary Magazine. Již během studií cestoval (navštívil Anglii a Panamu) a dokoce pracoval jako zřízenec v utopické osadě amerického spisovatele Uptona Sinclaira. Po dokončení studia roku 1908 se živil jako žurnalista, cestoval po USA, psal nepříliš hodnotné romantické příběhy (např. o rytířích) a další své literární nápady prodával (např. Jacku Londonovi. Jeho první publikovanou knihou byl chlapecký dobrodružný příběh Výlet a letadlo z roku 1912, který vydal pod pseudonymem Tom Graham. Nakonec se usídlil v New Yorku, roku 1912 se oženil s redaktorkou Grace Livingston Heggerovou a roku 1917 se jim narodil syn Wells (manželství však skončilo roku 1925 rozvodem).
Do roku 1920 vydal Lewis pět humorných a mírně satirických románů napsaných pod vlivem H. G. Wellse, které líčí příběhy drobných lidí. Jako jízlivý satirik, kritizující neřesti střední vrstev, vynikl až v románech Hlavní třída (1920) a Babbitt (1922, které vzbudily zasloženou senzaci a Lewis byl literární kritikou společně s Sherwoodem Andersonem a Edgarem Lee Mastersem zařazen do line tzv. „vzpoury proti maloměstu“.
Poté následovaly romány Arrowsmith (1925) z lékařského prostředí (obdržel za něj Pulitzerovu cenu, kterou odmítl) a Elmer Gantry (1927), ve kterém se vysmál klerikálnímu pokrytectví. Díla Muž, který znal prezidenta (1929) a Továrník Dodsworth (1929) se již vyznačují humornějším pohledem na svět a dokonce i zobrazením kladných středostavovských typů. Roku 1930 mu byla, jako prvnímu americkému spisovateli, udělena Nobelova cena za literaturu „za jeho působivé, živé umělecké líčení a nadání s vtipem a humorem vytvářet nové postavy“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).
Sinclair Lewis napsal celkem dvacet dva románů, pozdější díla jsou však již méně výrazná. Výjimku tvoří Anna Vickersová (1933) o průbojné feministce, U nás se to stát nemůže (1935), varující před růstem fašismu a Krev královská (1947), kritizující rasistický útisk černochů.
S nesmírným veřejným ohlasem jeho díla kontrastovala autorova osobní nespokojenost a pocit nezakotvenosti, který ho hnal z místa na místo. Mezi lety 1915 až 1930 navštívil čtyřicet států USA, Kanadu, Mexiko, čtrnáct evropských a tři jihoamerické země. Roku 1942 skončilo rozvodem i jeho druhé manželství s reportérkou Dorothy Thopsonovu, které uzavřel roku 1928. Roku 1944 padl ve Francii jeho syn Wells. V Lewisově životě začal hrát stále významnější roli alkohol a svá poslední léta prožíval v dalším neklidném cestování, hlavně po Evropě. Zemřel počátkem roku 1951 v Římě na srdeční chorobu.

Dílo

*Launcelot (1904, Lancelot), báseň,
*Hike and the Aeroplane (1912, Výlet a letadlo), první Lewisova vydaná kniha pod pseudonymem Tom Graham.
*Our Mr. Wrenn (1914, Náš pan Wrenn), román, romantická dobrodružství mírného člověka,
*The Trial of the Hawk (1915, Jestřábí stopou), román, komedie o vážnosti života,
*The Innocents (1917, Neviňátka), román,
*The Ghost Patrol (1917, Hlídka duchů), povídka,
*The Job (1917, Práce), román,
*Free Air (1919, Vzduch zdarma), úsměvný románek, jakési pikareskní zřetězení epizod z cesty přes Spojené státy.
*Moths in the Arc Light (1919, Motýli ve světle obloukovek), novela,
*Main Street (1920, Hlavní třída), jeden z autorových stěžejních románů, společenská studie o americkém maloměšťáctví, označovaná za Paní Bovayrovou americké literatury. Mladá vysokoškolačka, která je plná ideálů, se provdá za průměrného lékaře a následuje ho do zapadlého městečka, kde se snaží intelektuálně pozvednout místní společnost, přičemž její snaha ztroskotává na pokrytecké morálce a omezenosti a nakonec končí hořkým kompromisem.
*Babbitt (1922), vrcholný autorův román, v němž vytvořil typ průměrného měšťáka, jehož hlavním ideálem je dobré bydlo, a v jehož osudech a myšlení zpodobnil způsob života a názory dobře situovaných občanů amerického maloměsta. Slovo „babbitt“ se dokonce dostalo do slovníku americké angličtiny jako označení šosáka. V díle se průměrný obchodník začne bouřit proti zištnosti, samolibosti, duchaprázdnému požitkářství a falešnému optimismu svého prostředí, ale marně.
*Arrowsmith (1925), román o lékaři, bakteriologu, kterému je věda životní vášní. Autor s dokonalou znalostí prostředí, opřen o radu a pomoc známého autora populárně vědeckých prací Paula de Kruifa, líčí životní a vědecký vzestup mladého, energického lékaře, jenž vynalezeným preparátem zdolá epidemii cholery na tropickém ostrově, a který se musí bránit proti možnému zneužití výsledků svých výzkumů. I v tomto díle zůstává autor kritikem některých aspektů amerického způsobu života, i když jeho celková koncepce není již tak výrazně kritická.
*Mantrap (1925, Past na muže), téměř dobrodružný román o dvou Newyorčanech, kteří si vyjeli do severozápadní Kanady na kanoistickou túru po řece Mantrap, jejíž název znamená v českém překladu „Past na muže“. Domnívali se, že se zde setkají s opravdovými muži, ale nakonec se stávají hříčkou obhroublých zálesáků a lovců kožešin.
*Elmer Gantry (1927), vtipná i příkrá románová satira na hrabivé americké církve, kterým bůh není ničím jiným než prostředkem k naprosto bezbožnému obchodování, na náboženský fanatismus, klerikální pokrytectví a kariérnictví vůbec. Jejím hlavním hrdinou je „obchodník s bohem“, kandidát kněžství a posléze kněz Elmer Gantry, jenž si neodřekne žádnou z radostí světa, prožívá četná milostná dobrosružství a bezohledně jde za mocí a slávou bez jakýchkoliv duchovních aspirací.
*The Man Who Kmew Coolidge (1928, Muž, který znal prezidenta), románová burleska, zachycující groteskní postavičku americký úspěšného byznysmena a neúnavného žvanila. Formou jeho monologu je v díle podána sžíravá satira na amerického měšťáka, jeho dolarovou „filozofii“, vnitřní ubohost, pokrytectví, dunivé vlastenectví a předstíranou demokratičnost.
*Dodsworth (1929, Továrník Dodsworth), román,
*A Letter from the Queen (1929, Dopis od královny), povídka,
*Little Bear Bongo (1930, Medvídek Bongo), povídka,
*Let’s Play King (1931, Král na toulkách), novela,
*Ann Vickers (1933, Anna Vickersová), román líčící sociální a politické poměry v USA v letech hospodářské krize. Jeho hrdinkou je mladá, energická a průbojná žena, která nalézá uspokojení ve feministickém hnutí, stává se sociální pracovnicí, kriminalistkou a později ředitelkou ženské donucovací pracovny. Její citový život úzce souvisí s bojem za základní lidská práva vězňů, jemuž věnuje nejlepší léta svého života.
*Work of Art (1934, Umělecké dílo), román z amerického obchodního života, především z hotelnictví.
*Jayhawker (1935), divadelní hra,
*Selected Short Stories (1935, Vybrané povídky),
*It Can’t Happen Here (1935, U nás se to stát nemůže), románová utopie, napsaná v obavách z růstu italského a německého fašismu, která předpovídá podobný vývoj i v USA, třebaže maskovaný falešně demokratickými hesly.
*The Prodigal Parents (1938, Marnotratní rodiče), román,
*Bethel Merriday (1940, Bethel Merridayová), román zachycující na pozadí společnosti několika mladých lidí, horujících pro divadlo, příběh americké dívky, která se touží dostat k divadlu a podaří se jí to. Příběh je uměleckou reminiscencí na osudové setkání stárnoucího autora s mladou krásnou herečkou.
*Gideon Planish (1943), román,
*This Is the Life (1944), divadelní hra,
*Cass Timberlane (1945, Manželství soudce Timberlanea), román,
*Kingsblood Royal (1947, Krev královská), román, satirické zpodobnění rasové diskriminace ve Spojených státech. Autor v knize vypráví příběh mladého bankovního úředníka, který při pátrání po svých údajně královských předcích zjistí, že jedním z nich byl černoch. Protože podle amerických zákonů jsou tedy on i jeho dcerka černoši, chce o tom nejprve pomlčet, ale pak, když si začne všímat života černochů a jejich neradostného údělu, objevuje mezi nimi řadu skvělých lidí. Je otřesen ve svém dosavadním přesvědčení o bělošské nadřazenosti a nakonec prozradí svůj původ a statečně nese všechny následky, které z toho vyplývají.
*The Godseeker (1949, Hledač Boha), historický román,
*World So Wide (1951, Širý svět), posmrtně vydaný román.

Filmové adaptace

*Nature Incorporated (1916), USA, režie William Worthington, němý film,
*The Unpainted Woman (1919, Nenamalovaná žena), USA, režie Tod Browning, němý film,
*Free Air (1922, Vzduch zdarma), USA, režie Edward H. Griffith, němý film,
*Ghost Patrol (1923, Hlídka duchů), USA, režie Nat Ross, němý film,
*Main Street (1923, Hlavní třída), USA, režie Harry Beaumont, němý film,
*Babbitt (1924), USA, režie Harry Beaumont, němý film,
*Mantrap (1926, Past na muže), USA, režie Victor Fleming, němý film,
*Newly Rich (1931, Zbohatlý), USA, režie Norman Taurog, podle Let’s Play King,
*Arrowsmith (1931), USA, režie John Ford,
*Ann Vickers (1933, Anna Vickersová), USA, režie John Cromwell,
*Babbitt (1936), USA, režie William Keighley,
*Dodsworth (1936), USA, režie William Wyler,
*I Married a Doctor (1936, Vzala jsem si doktora), USA, režie Archie Mayo, podle románu Hlavní třída,
*Untamed (1940, Nezkrotní), USA, režie George Archainbaud, podle románu Past na muže,
*This is the Life (1944, To je život), USA, režie Felix E. Feist,
*Fun and Fancy Free (1947), americký animovaný film z produkce Walta Disneyho obsahující epizodu Bongo režiséra Jacka Kinleyho,
*Cass Timberlane (1947), USA, režie George Sidney, v hlavních rolích Spencer Tracy a Lana Turnerová,
*Majestät auf Abwegen (1958, Král na toulkách), Německo, režie Robert A. Stemmle,
*Elmer Gantry (1960), USA, režie Richard Brooks, v hlavní roli Burt Lancaster,
*Arrowsmith (1999), český televizní film, režie Zdeněk Zelenka, v hlavní roli Jan Šťastný.

České překlady

*Hlavní ulice, Jan Laichter, Praha 1925, přeložil V. A. Jung,
*Babbitt, Družstevní práce, Praha 1928, přeložil Miloslav Houska, znovu 1937.
*Arrowsmith, Aventinum, Praha 1929, přeložil F. J. Netušil a Aloys Skoumal, znovu 1931 a Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1946 a 1948.
*Mantrap, Melantrich, Praha 1931, přeložil O. Babler,
*Muž, který znal prezidenta, Jan Otto, Praha 1931, přeložil Em. Vajtauer,
*Náš pan Wrenn, Václav Petr, Praha 1931, přeložila Zdeňka Hofmanová,
*Továrník Dodsworth, Aventinum, Praha 1931, přeložila Eva Horlivá, znovu Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1948.
*Úspěšné ctnosti Reverenda Gantryho, Melantrich, Praha 1931, přeložil Timotheus Vodička,
*Jestřábí stopou, Kvasnička a Hampl, Praha 1932, přeložil K. V. Pavlinec,
*Práce, Václav Petr, Praha 1932, přeložila Zdeňka Hofmanová,
*Vzduch zdarma, Družstevní práce, Praha 1932, přeložil Miroslav Houska a Jan Razil, znovu Alois Srdce, Praha 1939.
*Anna Vickersová, Aventinum, Praha 1933, přeložila Eva Horlivá, znovu Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1947, Mladá fronta, Praha 1958 a Lidové nakladatelství, Praha 1974.
*Umělecké dílo, Kvasnička a Hampl, Praha 1935, přeložil K. V. Pavlinec,
*U nás se to stát nemůže, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1936, přeložil A. A. Hoch a J. Podroužek.
*Dopis od královny a jiné povídky, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1938, přeložila Karla Blažková,
*Marnotratní rodiče, Sfinx, Praha 1938, přeložil A. J. Šťastný,
*Král na toulkách, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1939, přeložila Karla Blažková,
*Manželství soudce Timberlanea, Václav Petr, Praha 1947, přeložila Zdeňka Hofmanová, znovu 1948.
*Bethel Merridayová, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1948, přeložila Eva Horlivá,
*Krev královská, SNKLHU, Praha 1957, přeložil A. J. Šťastný, znovu Odeon 1967.
*Muž, který znal prezidenta, SNKLU, Praha 1957, přeložil Jiří Mucha,
*Hlavní třída, SNKLHU, Praha 1960, přeložila Eva Kondrysová, znovu Svoboda, Praha 1975 a Odeon, Praha 1984.
*Babbitt, SNKLU, Praha 1962, přeložil Josef Škvorecký, znovu 1966.
*Arrowsmith, SNKLU, Praha 1963, přeložil Aloys Skoumal, znovu Mladá fronta, Praha 1967, Odeon, Praha 1984 a Knižní klub, Praha 1993.
*Elmer Gantry, SNKLHU, Praha 1963, přeložil Jaroslav Nenadál, znovu Svoboda, Praha 1977.
*Bethel Merridayová, Orbis, Praha 1967, přeložil Stanislav Mareš,
*Vzduch zdarma, Člověk, který znal prezidenta, Motýli ve světle obloukovek, Odeon, Praha 1975, přeložil Jaroslav Nenadál,
*Past na muže, Práce, Praha 1976, přeložila Olga Fialová, znovu Dekon, Praha 1994.
*Babbitt, Odeon, Praha 1984, přeložil Jiří Hanuš, znovu J & J, Praha 1995.