* 26. březen 1908, Boulder, Colorado, USA
+ 7. únor 1958, Washington, USA
Americká spisovatelka, autorka memoárových románů.
Mezi jejích pět sourozenců patří také neméně úspěšná spisovatelka Mary Bardová. Její otec byl důlní inženýr. Sourozenci: Mary Bard Jensenová (1904-1970), Sydney Cleveland Bard, Dorothea “Dede” Bard Goldsmithová, Alison Bard Burnettová (1920-2009). Sestra Sylvia, kterou autorka ve svém díle nezmiňuje, zemřela v dětství. V trilogii Co život dal a vzal je uváděna i další osoba, která do rodiny přibyla až v dospělosti – Madge Baldwinová, kterou spisovatelka označuje za adoptivní sestru. Prvním manželem Betty MacDonaldové byl Robert Eugene Heskett (1895-1951). Manželství uzavřeli v roce 1927 a vzešly z něj dvě dcery, Anne „Anka“ MacDonald Canhamová (nar. 1928) a Joan „Janka“ MacDonald Keilová (1929-2005). V roce 1931 Betty MacDonaldová manžela opustila a vrátila se zpět k své rodině do Seattlu. Manželství bylo oficiálně ukončeno roku 1935. Zkušenosti z prvního manželství, které trávila na slepičí farmě blízko Port Townsend ve státě Washington, zúročila spisovatelka ve svém románu Vejce a já. Spisovatelka se v dalším období svého života usadila v Seattlu, kde v době světové hospodářské krize vystřídala mnoho zaměstnání. V období 1937-1938, kdy onemocněla tuberkulózou, pobývala v plicním sanatoriu – Firland Sanatorium. Zkušenosti a zážitky ze sanatoria naplno zužitkovala v románu Morová rána (Plague and I). Za zmínku stojí i přátelství s další pacientkou sanatoria, spisovatelkou Monicou Sone (v knize vystupuje pod jménem Kimi Sanbo). V roce 1942 se autorka provdala za Donalda C. MacDonalda (1910-1975) a spolu s dcerami přesídlili na ostrov Vashon v blízkosti Seattlu. Život na ostrově se všemi jeho specifiky autorka vylíčila v knize Dusím se ve vlastní šťávě (Onions in the Stew). Z ostrova se MacDonaldovi odstěhovali v roce 1956, kdy koupili ranč v Kalifornii. Betty MacDonaldová zemřela na rakovinu v roce 1958.
Dílo
Její romány byly vesměs autobiografické. Humoristický žánr obohatila čtyřmi romány, které otevřeně a volně vypovídají o době, ve které žila. Svou bezprostředností, upřímností si získaly její romány velkou oblibu. Tuto oblibu zahájila vydáním knihy Vejce a já z roku 1945. Náměty čerpala z vlastního života – nesčetné množství lidí, dobrých i zlých příhod atd. Nikdy beznadějně nepropadá sebelítosti a pesimismu, ale předkládá nezdolnou naději.
*Vejce a já – (The Egg and I), 1945, autorka popisuje život mladé městské ženy na slepičí farmě uprostřed hlubokých lesů.
*Trilogie Co život dal a vzal – obsahuje tři humorné autobiografické romány navazující na knížku Vejce a já:
*Kdokoli může dělat cokoli (Anybody Can Do Anything), 1948 – spisovatelka s nadsázkou popisuje řadu zaměstnání, kterou prošla v době hospodářské krize.
*Morová rána – (The Plague and I), 1950, vypráví o svém pobytu v tuberkulózním sanatoriu. Tento díl je nejsilnější a nejvýraznější z trilogie.
*Dusím se ve vlastní šťávě (Onion in the Stew), 1955, spisovatelka nás seznamuje se svým manželem a dětmi a s novým životem v novém domě na pláži.
Knihy pro děti
*Paní Láryfáry (Mrs. Piggle-Wiggle),1947, první díl povídek pro děti o paní Láryfáry, která má ráda děti a umí vyléčit jejich různé neduhy
*Čáry paní Láryfáry (Mrs. Piggle-Wiggle’s Magic), 1949, druhé pokračování povídek pro děti
*Farma paní Láryfáry (Mrs. Piggle-Wiggle’s Farm), 1954, třetí povídání
*Haló, paní Láryfáry! (Hello, Mrs. Piggle-Wiggle), 1957, čtvrté setkání
