* 29. únor 1864, Kolín, Čechy
+ 17. březen 1942, Praha, Protektorát Čechy a Morava
Český básník, prozaik, satirik, publicista a politik.
Narodil se v rodině mlynářského stárka, dětství prožil na mnoha místech Středních Čech.Vystudoval gymnázium v Praze. Poté absolvoval roční vojenskou službu. Následně odešel jako bankovní úředník do Vídně. Toto místo chtěl považovat jen za dočasné, nakonec tam však zůstal přes 30 let až do první světové války.
Roku 1899 přijal místo v Ústavu pro pozemkový úvěr ve Vídni. Do Čech se vrátil až v roce 1918. Udržoval velmi čilý styk s českým kulturním prostředím, přispíval do Herbenova Času a Masarykovy Naší doby. Přátelil se Aloisem Jiráskem a T.G. Masarykem. Výrazně se podílel na bojích mladé literární generace devadesátých let 19. století.
Po roce 1918 se na přání Masaryka vrátil do Československa a přijal úřad generálního inspektora československé armády. Funkce se však roku 1924 vzdal, protože již v této době se projevovaly jeho názorové rozpory s Masarykem. Později byly jeho názory vyloženě protimasarykovské a stal se stoupencem krajní pravice.
Patřil mezi svobodné zednáře. Byl též navržen na Nobelovu cenu za literaturu.
Dílo
*Confiteor, 1887 – první básnická sbírka, vyjadřuje pochybnosti o dobových národních a společenských událostech
*Letní sonety, 1891
*Zimní sonety, 1892
*Třetí kniha lyriky, 1892
*Jarní sonety, 1893
*Podzimní sonety, 1893
*Tristium Vindobona I – XX, 1893 – politická lyrika má svůj vzor v Ovidiových žalozpěvech z vyhnanství
*Zde by měly kvést růže, 1894 – kritika postavení ženy v soukromém i veřejném životě
*Magdaléna, 1894 – veršovaný román odhalující pokrytectví buržoazní morálky ve vztahu k nevinně padlé ženě
*Boží bojovníci, 1897
*Golgata, 1901 – zneužití křesťanského náboženství
*Svědomí věků – cyklus obrazu života lidstva od nejstarších dob po současnost