Mann, Thomas

posted in: Výročí | 0

 

* 6. červen 1875, Lübeck, Německo

+ 12. srpen 1955, Curych, Švýcarsko

 

Německý prozaik a esejista, držitel Nobelovy ceny za literaturu.

Jde o bratra spisovatele Heinricha Manna (1871–1950) a ekonoma Karla Viktora Manna (1890–1949), otce spisovate Klause Manna (1906–1949) a historika a politologa Golo Manna (1909–1994). Známými se staly i jeho dcery, herečka, kabaretiérka a spisovatelka Erika Mannová (1905–1969), spisovatelka Monika Mannová (1910–1992) a ekoložka a spisovatelka Elisabeth Mannová-Borgeseová (1918–2002) a také jeho vnuk, psycholog a spisovatel Fridolin Mann (* 1940). Řada rodinných příslušníků byla pro něj vzorem pro postavy v některých jeho dílech.
Narodil se v patricijské rodině obchodníka s obilím. Matka pocházela z Brazílie a měla v sobě kreolskou krev. Po otcově smrti roku 1893 a rozpadu firmy se rodina přestěhovala roku 1893 do Mnichova, kde Thomas Mann žil až do roku 1933. Zde působil jako volontér pojišťovací společnosti, rok pracoval v redakci satirického časopisu Simplicissimus, poslouchal přednášky na vysoké škole a v letech 1895–1898 byl v Itálii se svým bratrem Heinrichem.
Roku 1905 se oženil s dcerou vzdělaného židovského obchodníka Katiou Pringsheimovou, s níž měl šest dětí (Eriku, Klause, Gola, Moniku, Elisabeth a Michaela), z nichž se výrazněji proslavily dvě: Klaus, který se rovněž stal spisovatelem, a Golo, jenž se věnoval historii. Fakt, že spojil svůj život s ženou, ač to ve své době byla jediná možnost veřejného partnerského soužití, byl pro jeho okolí víc než překvapující. Nacházel totiž větší zalíbení v mladých mužích než ve společnosti žen. Jeho homosexuální či snad bisexuální orientace se potvrdila až dvacet let po jeho smrti, kdy byly odtajněny jeho soukromé deníky. Homosexuální motivy jsou časté i v jeho díle (např. v románu Buddenbrookovi, či v novelách Smrt v Benátkách a Tonio Kröger). V roce 1912 onemocněla Katia tuberkulózou a pobývala dlouhodobě v plicním sanatoriu ve švýcarském Davosu. Její léčba, zážitky ze sanatoria i obavy z možné smrti inspirovaly Thomase Manna k druhému významnému románu, snovému vyprávění z luxusní plicní ozdravovny Kouzelný vrch, na němž začal pracovat v roce 1913 a dokončil ho roku 1924, kdy byl, rovněž s velkým úspěchem, publikován. V době první světové války se v esejích Úvahy nepolitického člověka dostal do zásadních rozporů s bratrem Heinrichem, když válku neodmítl a zastal se prušáctví a německého nacionalismu. Později však doznal svůj omyl a přiklonil se k demokracii a humanismu jako jeho bratr. V té době se již stýkal s předními umělci a spisovateli své doby, např. s Hermannem Brochem či Robertem Musilem, jemuž výrazně pomáhal v jeho finanční tísni a jehož díla si velmi vážil. V roce 1929 pak získal Nobelovu cenu za literaturu „zejména za jeho mohutný román Buddenbrookovi, který během let získával stále vyšší uznání jako jedno z klasických děl současné literatury“ (citace z odůvodnění Švédské akademie), přičemž jedním z kandidátů na toto ocenění byl již v roce 1927. Ze značné finanční sumy, kterou obdržel, umořoval vysoké dluhy svých dětí.
Již od počátku třicátých let s obavami sledoval hrozící nástup nacismu v Německu. Ve své řeči Apel na rozum pronesené v Berlíně v říjnu 1930, jež vstoupila do dějin jako tzv. Německý projev varoval před touto hrozbou. Přes nadšené přijetí nebylo jeho varování vyslyšeno. V roce 1933 opustil proto s ženou Katiou přes Paříž Německo a uchýlil se do exilu ve Švýcarsku, kde žil v Küsnachtu v blízkosti Curychu. V letech 1934 a 1935 podnikl první cesty do USA. V roce 1936 získal díky udělení domovského práva městečkem Proseč československé státní občanství a cestovní pas. V roce 1938 odjel do USA, jejichž občanem se stal roku 1944. V tomto období pracoval Mann na rozsáhlé románové tetralogii Josef a bratří jeho, napsané na biblický námět. Po druhé světové válce se vrátil do Evropy a od roku 1952 žil ve Švýcarsku. Roku 1947 vydal své pravděpodobně nejznámější dílo, román Doktor Faustus, napsaný za jeho pobytu v USA. Faustovská inspirace, přenesená do soudobého Německa, spojuje v postavě skladatele Adriana Leverkühna otázky umělecké tvorby a svobody duše. Při pobytu v nizozemských přímořských lázních v Nordwijku onemocněl arteriosklerózou. Po návratu do Curychu byl hospitalizován a zemřel ve věku 80 let. Smrt mu již nedovolila dopsat román o životě virtuózního podvodníka Zpověď hochštaplera Felixe Krulla. Je pochován ve švýcarském Kilchbergu.

Dílo

S vlastními literárními pokusy začal v roce 1893 a o rok později debutoval svou novelou Gefallen. První velké dílo, román Buddenbrookovi vyšel v roce 1901. Kniha sklidila okamžitý úspěch a z něj se stal téměř přes noc proslulý německý spisovatel.

Novely a povídky

*Vision (1893, Vize), črta,
*Gefallen (1894), první větší Mannova práce,
*Der Wille zum Glück (1896, Vůle ke štěstí),
*Enttäuschung (1896, Zklamání),
*Der Tod (1897, Smrt),
*Der kleine Herr Friedemann (1897, Malý pan Friedemann), novela líčící zhroucení klidného a pečlivě nalinkovaného života malého a nehezkého pana Friedemanna kvůli pro něho nedosažitelné ženě.
*Der Bajazzo (1897, Klaun),
*Tobias Mindernickel (1898),
*Der Kleiderschrank (1899, Šatník),
*Der Weg zum Friedhof (1900, Cesta ke hřitovu),
*Gladius Dei (1902), titul novely znamená latinsky Meč boží.
*Tristan und andere Novellen (1903, Tristan a další novely), sbírka impresivních psychologických novel zabývajících se protikladem mezi obyčejným životem a trýzní umělecké tvorby, z nichž nejvýznamnější jsou Tristan a Tonio Kröger.
*Ein Glück (1904, Štěstí),
*Beim Propheten (1905, U proroka), povídka líčící bezcharakterního intelektuálního sektáře parazitujícího na životě jiných.
*Schwere Stunde (1905, Těžká hodina), povídka, ve které autor vytváří portrét německého básníka a dramatika Friedricha Schillera jako umělce, jehož síla je v poznání a pro nějž je tvorba zápasem se světem jevů a bolestným úsilím o vyjádření myšlenky.
*Anekdote (1908, Anekdota),
*Das Eisenbahnunglück (1908, Železniční nehoda),
*Wie Jappe und Do Escobar sich prügelten (1911, Jak se poprali Jappe a Do Escobar),
*Der Tod in Venedig (1912, Smrt v Benátkách, slavná novela s tématem vztahu umělce k světu.
*Das Wunderkind (1914, Zázračné dítě), novela zabývající se uměleckým šejdířstvím a šarlatánstvím.
*Herr und Hund (1919, Pán a jeho pes), idylická novela líčící zážitky ze společného života se psem.
*Gesang vom Kindchen (1919, Dětský zpěv),
*Wälsungenblut (1921, Krev Wälsungů), novela o incestním vztahu dvojčat z bohaté židovské rodiny.
*Unordnung und frühes Leid (1925, Zmatek a raný žal), melancholická novela odehrávající se v době inflačního chaosu v Německu, líčící první citový otřes mladičké dívenky.
*Mario und der Zauberer (1930, Mario a kouzelník), novela varující před fašismem zobrazením davové psychózy vyvolané demagogickým kejklířem.
*Die vertauschten Köpfe (1940, Vyměněné hlavy), humorný i krvavě drastický indický pohádkový příběh o neukojitelnosti lidské touhy.
*Das Gesetz (1943, Zákon), novela jejíž hrdinou je biblický Mojžíš. Tímto dílem přispěl Thomas Mann do protifašistického sborníku deseti světových spisovatelů Desatero přikázání.
*Die Betrogene (1953, Podvedená), novela, jejíž starší hrdinka považuje své obnovené krvácení za zázračné navrácení se k přirozeným ženským funkcím díky své milostné vášni k mladému muži (ve skutečnosti však jde o symptom zhoubné nemoci).

Divadelní hry

*Fiorenza (1906).

Romány

*Buddenbrooks: Verfall einer Familie (1901, Buddenbrookovi), román o postupném úpadku čtyř generací měšťanské rodiny z Lübecku, který založil Mannovu světovou proslulost.
*Königliche Hoheit (1909, Královská výsost), ironická a symbolická „pohádka“ o uzdravení nefungující a beznadějně zadlužené monarchie kapitálem a láskou.
*Der Zauberberg (1924, Kouzelný vrch), román odehrávající se ve švýcarském plicním sanatoriu, v němž se v slovních soubojích protagonistů uskutečňuje světonázorová diskuse o zániku staré společnosti a současně probíhá i morální a duchovní příprava na lepší budoucnost.
*Joseph und seine Brüder (1933-1943, Josef a bratří jeho), rozsáhlá románová tetralogie napsaná na biblický námět. Tetralogie se skládá z těchto dílů:
*Die Geschichten Jaakobs (1933, Příběhy Jákobovy),
*Der junge Joseph (1934, Mladý Josef),
*Joseph in Ägypten (1936, Josef v Egyptě),
* Joseph, der Ernährer (1943, Josef Živitel).
*Lotte in Weimar (1939, Lotta ve Výmaru), román, ve kterém Thomas Mann postavil proti nacismu humanistické klasické dědictví Goethovo.
*Doktor Faustus (1947), vrcholný Mannův román inspirovaný legendou o Faustovi vypovídá o osudu Německa v první polovině 20. století a o postavení umělce v tomto světě.
*Der Erwählte (1951, Vyvolený), poslední autorovo dokončené dílo, moderní románová parafráze středověkého příběhu o životě papeže Řehoře.
*Bekenntnisse des Hochstaplers Felix Krull, 1954 (Zpověď hochštaplera Felixe Krulla), nedokončený autorův román o životě virtuózního podvodníka.

Eseje

*Hrob Thomase a Katie Mannových v Kilchbergu
*Friedrich und die große Koalition (1915, Friedrich a velká koalice),
*Betrachtungen eines Unpolitischen (1918, Úvahy nepolitického člověka), eseje, ve kterých se Thomas Mann zastal války, prušáctví a německého nacionalismu, což vedlo k roztržce s jeho bratrem Heinrichem.
*Rede und Antwort (1922, Řeč a odpověď),
*Goethe und Tolstoj (1923, Goethe a Tolstoj),
*Von deutscher Republik (1923, O německé republice),
*Deutsche Ansprache: Ein Apell an die Vernunft (1930, Německý projev: Apel na rozum), odmítnutí fanatického fašismu.
*Die Forderung des Tages (1930, Požadavek dne),
*Leiden und Größe der Meister (1935, Utrpení a velikost mistrů),
*Freud und die Zukunft (1936, Freud a budoucnost),
*Freud, Goethe, Wagner (1937),
*Dieser Friede (1938, Tento mír), odsouzení Mnichovské dohody,
*Schopenhauer (1938),
*Achtung, Europa! (1928, Evropo, pozor!),
*Deutschland und die Deutschen (1945, Německo a Němci ),
*Nietzsches Philosophie im Lichte unserer Erfahrung (1948, Nietzscheho filozofie ve světle naší zkušenosti). Esej, ve kterém se Mann pokouší rehabilitovat Nietzscheho filozofii po zkušenosti druhé světové války. Nietzsche je zde vykreslen jako bytostný ironik, jehož provokativní dílo je třeba chápat v kontextu 19., nikoliv 20. století. Před hrůzami tohoto století Nietzscheho dílo podle Manna varuje, a proto v něm nelze spatřovat jejich myšlenkové pozadí, natož ho zneužívat k jejich ospravedlnění. Biografický ráz eseje a jeho důraz na duchovní spřízněnost Nietzscheho nemoci a geniality činí z textu důležitý pandán k románu Doktor Faustus.
*Die Entstehung des Doktor Faustus (1949, Jak jsem psal Doktora Fausta), výjimečná kniha, ve které romanopisec provází čtenáře svou duševní dílnou a seznamuje ho s řadou zajímavých podrobností vzniku stěžejního díla svého stáří, a zároveň i s množstvím skutečností svého osobního života a osobnostmi, s nimiž se stýkal, i se soudobým děním světovým, politickým i kulturním.
*Meine Zeit (1950, Moje doba),
*Versuch über Tschechow (1955, O Čechovovi).

Česká vydání

*Královská výsost, A. Hajn, Praha 1910, přeložil J. Hanousek,
*Malý pan Friedemann, Josef R. Vilímek, Praha 1911, přeložila Jaroslava Vobrubová a Antonín Veselý,

Spisy Thomase Manna

*Novelly, Jan Otto, Praha 1912, přeložila Zdeňka Hostinská,
*Budenbrookové, Národní listy, Praha 1913-1914, přeložil B. Prusík,
*Smrt v Benátkách, Kvasnička a Hampl, Praha 1927, přeložil Rudolf Pazderník,
*Tonio Kröger a jiné novely, B. Krejčí, Praha 1928, přeložila Zdenka Hostinská,
*Malý pan Friedemann, Adolf Synek, Praha 1930, přeložila Růžena Thonová,
*Buddenbrookovi, Melantrich, Praha 1930, přeložil Jaroslav Skalický, znovu 1932.
*Kouzelný vrch, Melantrich, Praha 1930, přeložila Jitka Fučíková, Pavel Levit a Jan Zahradníček, znovu 1935-1936, SNKLHU 1958 a Odeon 1975.
*Královská výsost, Melantrich, Praha 1931, přeložil Bedřich Vaníček,
*Mario a kouzelník a jiné novely, Melantrich, Praha 1932, přeložila Jitka Fučíková,
*Povídky o životě a smrti, Melantrich, Praha 1932, přeložil Jan Zahradníček,
*Josef a bratří jeho I. – Příběhy Jákobovy, Melantrich, Praha 1934, přeložil Ivan Olbracht a Helena Malířová, znovu 1936.
*Josef a bratří jeho II. – Mladý Josef, Melantrich, Praha 1934, přeložil Ivan Olbracht a Helena Malířová, znovu 1936.
*Utrpení a velikost mistrů, Melantrich, Praha 1936, přeložil Pavel Eisner,
*Josef a bratří jeho III. – Josef v Egyptě, Melantrich, Praha 1937, přeložil Ivan Olbracht,
*Freud a budoucnost, Julius Albert, Praha 1938, přeložil Pavel Eisner,
*Desatero přikázání, Družstevní práce, Praha 1947, přeložil Pavel Eisner), sborník protifašistických novel od deseti světových spisovatelů, mezi nimi Mannova novela Zákon.
*Schopenhauer, František Borový, Praha 1948, přeložil Jan Dvořák, znovu Votobia, Olomouc 1993.
*Doktor Faustus, Melantrich, Praha 1948, přeložil Pavel Eisner, znovu SNKLU 1961.
*Lota ve Výmaru, Melantrich, Praha 1949, přeložil Pavel Eisner,
*Buddenbrookovi, Melantrich, Praha 1950, přeložil Pavel Eisner, znovu 1951, SNKLHU 1955 a 1956 a Odeon 1971.
*Josef a bratří jeho IV. – Josef Živitel, Melantrich, Praha 1951, přeložil Pavel Eisner,
*Tonio Kröger, SNKLHU, Praha 1958, přeložila Jitka Fučíková,
*Josef a bratří jeho I. – Příběhy Jákobovy a Mladý Josef, SNKLHU, Praha 1959, přeložil Ivan Olbracht a Helena Malířová, znovu Bonus A, Brno 1998.
*Josef a bratří jeho II. – Josef v Egyptě, SNKLHU, Praha 1959, přeložil Ivan Olbracht,
*Josef a bratří jeho III. – Josef Živitel, SNKLHU, Praha 1959, přeložil Pavel Eisner,
*O Čechovovi, Československý spisovatel 1957, přeložil Milan Messiereur,
*Zpověď hochštaplera Felixe Krulla, Mladá fronta, Praha 1958, přeložil Pavel Eisner, znovu SNKLU 1964 a Odeon 1971.
*Fiorenza, Dillia, Praha 1959, přeložili Ludmila Kopečná a Zdeněk Dufek,
*Novely a povídky, Naše vojsko, Praha 1959, přeložil Pavel Eisner, dva svazky, obsahující třináct autorových próz, mimo jiné i původní fragment románu Zpověď hochštaplera Felixe Krulla z roku 1911.
*Jak jsem psal doktora Fausta, Československý spisovatel 1962, přeložila Dagmar Eisnerová,
*Novely, SNKLU, Praha 1965, přeložili Pavel a Dagmar Eisnerovi, Jitka Fučíková a Zbyněk Sekal, obsahuje díla Malý pan Friedemann, Tonio Kröger, Těžká hodina, Smrt v Benátkách, Tristan, Zázračné dítě, Zmatek a raný žal, Pán a pes, Mario a kouzelník a Vyměněné hlavy.
*Exulant Thomas Mann, Východočeské nakladatelství, Hradec Králové 1966, přeložila Dagmar Eisnerová, tři politické projevy z let 1937-1950,
*Smrt v Benátkách, Odeon, Praha 1973, přeložil Pavel Eisner, znovu Zahrada, Tábor 2003.
*Vyvolený, Odeon, Praha 1974, přeložila Jitka Fučíková,
*Novely a povídky Odeon, Praha 1979, přeložila Jitka Fučíková a Dagmar Steinová, obsahuje díla Malý pan Friedemann, Šatník, Tristan, Tonio Kröger, Zázračné dítě, Těžká hodina, Smrt v Benátkách, Pán a pes, Krev Wälsungů, Zmatek a raný žal, Mario a kouzelník, Zaměněné hlavy a Zákon.
*Zpověď hochštaplera Felixe Krulla, Odeon, Praha 1979, přeložila Anna Siebenscheinová, znovu 1986.
*Buddenbrookovi, Odeon, Praha 1980, přeložila Jitka Fučíková, znovu Práce 1985.
*Lotta ve Výmaru, Odeon, Praha 1982, přeložila Anna Siebenscheinová,
*Doktor Faustus, Mladá fronta, Praha 1986, přeložil Hanuš Karlach,
*Královská výsost, Odeon, Praha 1987, přeložila Anna Siebenscheinová,
*Malý pan Friedemann, Vyšehrad, Praha 2003, přeložil Václav Bahník,
*Smrt v Benátkách, Aulos, Praha 2003, přeložila Jitka Fučíková, znovu Lidové noviny 2005
*Konec měšťanské epochy. Eseje o literatuře, hudbě a filozofii, Dauphin, Praha 2008, přeložil Jan Hon.
*Erstausgaben Thomas Manns. Ein bibliographischer Atlas. Hans-Peter Haack (Hrsg.). Mitarbeit Sebastian Kiwitt, Antiquariat Dr. Haack, Leipzig 2011, ISBN 978-3-00-031653-1.