* 1. března 1929, Sofia, Bulharsko
+ 10. září 1978, Londýn, Spojené království
Bulharský spisovatel, žurnalista a disident, který byl zavražděn bulharskou tajnou službou (tzv. „Deštníková vražda“).
On sám býval kdysi nadšeným komunistou. Byl významným členem Komunistické strany Bulharska, účastnil se mnoha sjezdů, byl také velkým přítelem Todora Živkova.Pocítil však také bezmeznou krutost strany a poté ze strany odstoupil a živil se pouze psaním. Velmi citlivě vnímal nesvobodu, v níž žili lidé v komunistické části Evropy. Silně podporoval Pražské jaro 1968. Dokonce se chtěl v té době do Československa oficiálně vystěhovat a vychutnávat spolu s Čechy čerstvě nabytou svobodu. Ta se však brzy rozplynula a s ní i Markovův sen. Ne však úplně.
V roce 1969 se mu podařilo získat oficiální povolení k výjezdu do Itálie, kde chtěl navštívit svého bratra. Domů se však již nikdy nevrátil. V roce 1971 se usadil v Londýně, kde začal pracovat pro rádio BBC (British Broadcasting Company), Deutsche Welle (německé mezinárodní vysílání) a také dojížděl do Mnichova, kde spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa (RFE).
V Londýně se stal otevřeným kritikem Živkova a jeho režimu. Byl v mylném domnění, že Živkov a jeho lidé si na něho v exilu nedovolí. Mýlil se.
V deštivý večer 7. září 1978 odcházel do redakce BBC. Přišel na zastávku Waterloo Bridge ke skupině lidí. Náhle však ucítil v pravém lýtku štípnutí. Otočil se a spatřil neznámého člověka, který zvedal ze země svůj deštník. V mylném domnění, že ho kousl komár, štípnutí ignoroval a nastoupil do přijíždějícího autobusu. Tu noc se mu však udělalo zle, byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech utrpení zemřel. Pitvou bylo zjištěno, že v pravém lýtku byla kovová kulka s 0,34 mm velkými otvory, o níž se předpokládá, že byla umístěna v deštníku, kterým jej neznámý muž bodl. Kulka obsahovala ricin, který je mnohokrát jedovatější než jed kobry, a proti němuž neexistoval protijed. Podle oficiálních zdrojů ho zavraždil agent KGB, na což však neexistují důkazy. Je to však nejpravděpodobnější verze, protože Markov byl pro bulharské i sovětské komunisty tak velkým nepřítelem, že ho nechali zavraždit.
Dílo
Beletrie
*Muži, Sofie 1962 – nejlepší bulharský román roku (Praha, Naše Vojsko 1964)
*Portrét dvojníka – sbírka novel, Sofie 1966
*Ženy Varšavy – sbírka novel, Sofie 1968
Divadelní hry
*Komunisté – stažena ze scény nedlouho před emigrací, 1969
*Archanděl Michael – cena na festivalu v Edinburghu, 1974
Jiné
*Rozhovory s Todorem Živkovem
*Úvahy o československém jaru 1968 (Praha : Euroslavica, 1991)