* 25. únor 1842, Ernstthal, Německo
+ 30. březen 1912, Radebeul, Německo
Německý spisovatel dobrodružných románů.
Když začal chodit do školy, projevil se jako velmi nadaný žák a pod přísným dohledem svého otce musel tvrdě studovat. Četl a přepisoval knihy, učil se latinsky, anglicky i francouzsky a také hře na klavír, housle a varhany. Ve čtrnácti letech ukončil školu a nastoupil do učitelského semináře ve Waldenburgu.
V roce 1861 seminář úspěšně vystudoval, nastoupil jako pomocný učitel v Glauchau, ale zakrátko byl propuštěn, protože domácí, který byl alkoholik, viděl, jak políbil jeho o mnoho let mladší manželku při hodině klavíru. Přešel na školu v Altchemnitz, ale zde byl zanedlouho na falešné udání svého spolubydlícího odsouzen za údajnou krádež hodinek k šesti týdnům vězení a dostal zákaz vykonávání učitelského povolání. Trest nastoupil v Saské Kamenici 8. září 1862. Tyto nešťastné rány osudu zapříčinily jeho nervové zhroucení, které May podrobně popsal ve své biografii.
Když byl propuštěn z vězení, zůstal bez práce a bez prostředků. Nervově se zhroutil a v tomto duševním stavu se dopustil několika přestupků, pro které by dnes nebyl odsouzen. Byl odsouzen ke čtyřem letům nucených prací, a uvězněn ve Cvikově. Odtud ho pro dobré chování propustili 2. listopadu 1868. Vrátil se do Ernstthalu, kde se dozvěděl o smrti své babičky. Znovu se duševně zhroutil a stav mysli, dnes rozpoznán jako Dissociative Identity Disorder, znovu propukl, tehdy zcela neznám lékařské vědě.
Na konci roku 1876 pro neshody s Münchmeyerem odchází, na nějakou dobu zůstává nezávislým a píše povídky z Podkrušnohoří. V roce 1877 přijal místo redaktora v týdeníku Frohe Stunden. V tomto časopise vycházel na pokračování jeho druhý román Zajati na moři, jehož část byla později začleněna do románu Old Surehand.
V roce 1880 se poprvé oženil s Emmou Linou Pollmerovou, ale manželství se po třinácti letech fakticky rozpadlo. V roce 1903 se rozvedl a krátce na to si vzal Kláru Plöhnovou.
30. března 1912 v důsledku vysílení a prodělaného zápalu plic však zemřel na srdeční mrtvici.
Dílo
*Ardistan a Džinistan, 1907-1909 – také pod názvem Růže ze Šírázu, V bažinách Ardistanu a Na hoře *Alláhově společně s románem V Říši stříbrného lva
*Cesta za štěstím, 1886-1888 – poslední kolportážní román
*Černý mustang, 1896-1897
*Duch Llana Estacada, 1888 – také pod názvem Duch prérie a Mezi supy společně s románem Syn lovce medvědů
*Na troskách ráje, 1920
*Karavana smrti, 1920
*Vyznavači ďábla, 1921
*Pouští, 1936
*Karavana otroků, 1958
*Babylonský lev, 1959
*Poklad na Stříbrném jezeře, 1962
*Vinnetou, 1963 – první část
*Old Shatterhand, 1964
*Vinnetou – Rudý gentleman, 1964 – druhá část
*Mezi supy, 1964
*Vinnetou – Poslední výstřel, 1965 – třetí část
*Old Surehand, 1965 – první část
*V Říši stříbrného lva, 1965
*Vinnetou a míšenka Apanači, 1966
*Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti, 1968